Ztracený relikviář
Peter Tremayne (p)
Sestra Fidelma série
< 19. díl >
Ještě nikdy nebyla sestra Fidelma vystavena tak velkému nebezpečí, hrozícímu ztrátou osobní svobody, jak ve Ztraceném relikviáři. Však také ještě nikdy nebyla tak daleko od domova, od rodného Irska, jako tentokrát. Do města Autun na území Burgundska byl svolán velký církevní koncil, který měl učinit konec samostatným křesťanským církvím, zejména pak svobodomyslné církvi keltské, respektující rovné postavení žen, a všechny církve podrobit jednotnému řízení z Říma. Ačkoli byla původně s bratrem Eadulfem povolána do Autunu jako poradce keltské delegace, záhy se museli oba vrátit do role vyšetřovatelů, neboť na místě, kde docházelo k tak velkým názorovým střetům, došlo i na vraždu. A nezůstalo u jedné. Fidelma musí odhalit zlo dřív, než zaplatí životem sama.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Historické romány
Vydáno: 2010 , VyšehradOriginální název:
The Council of the Cursed, 2008
více info...
Přidat komentář
17. díl a zase maximální spokojenost. Ten komentář bych mohl nakopírovat z minulých dílů. A zjevně to tak nevidím jen já. 92% z 45 hodnocení hovoří jasně. Tentokrát je na vyšší úrovni ta krimi složka. Těch dobových realit tu není tolik. Nejspíš proto, že se děj neodehrává v Irsku. Přece jen tam umístěné příběhy jsou ještě o kus lepší.
Fidelma a Eadulf jsou pozváni jako zástupci své země na velký církevní koncil. Fidelma však krátce po příjezdu přijímá místo role poradkyně roli vyšetřovatelky. A jak to bývá, nezůstane jen u jedné vraždy a rozhodně cesta k odhalení vraha není jednoduchá. Bohužel Fidelma a Eadulf jsou svědky zvyků a obchodů, které jsou v Irsku nepřípustné, zde jsou podle zákona. A i když jakás takás spravedlnost na konci je, další popsaný osud je podle mne velmi smutný. Tento díl prostě vypráví o tom, jak dokáže být někdy jedna víra tak rozdílně prezentována a vynucována.
Tentokrát nám autor předložil všechny indicie k odhalení pachatele, což jsem si uvědomila samozřejmě až na samém konci. Jen kdyby si všechny ty stopy a náznaky člověk pamatoval. Fidelma a Eadulf řeší opět záhadné vraždy a samozřejmě nějaké to spiknutí. A oběma jde o život. Autor se lepší čím dál víc.
Má nejoblíbenější z celé řady. Zaujala mě atmosféra, děj, zápletka, trochu návrat v čase.....vše!
Nikoli úvodní Rozhřešení vraždou, ale relikviář ztracený v bývalé římské pevnosti, z níž je v době zdejších událostí už opatství, ve městě Autumu mi ponurou atmosférou připomněl Jméno růže. Ale jenom jí, jelikož mnohovrstevnou knihu Umberta Eca, která v sobě obsahuje snad úplně všechno, v dalších ohledech nelze srovnávat se sice velmi pěkně napsaným ale pořád "jen" historickým detektivním románem pana Tremayna.
Probíhající spor mezi keltskou a římskou církví o další směřování a to, jaká řehole se bude napříště uplatňovat na území bývalé Galie, nám zamotá vražda irského delegáta, z níž jsou podezřelí Briton a Angl (či je to Sas) pohádavší se předtím do krve na předběžném jednání koncilu, a především politická situace v Burgundsku. Vraha jsem při prvním čtení neodhalila, snad proto, že tenkrát moje latina byla ještě trochu poslabší (asi tak jako paní překladatelky, protože abbatissa je prostě abatyše a není potřeba to ponechávat v původním znění...), dokonce jsem tenkrát chvíli podezírala i našeho věrného opata Ségdea. Kromě našich známých, jednou místní přehnaně sebevědomou ženskou a kvetoucím obchodem s otroky se potkáváme i se skutečným vládcem tehdejší Francie.
Konec (epilog) mi zase trochu připomněl Jméno růže, taky ve Francích nastala slušná apokalypsa, ale zase jsme se v něm posunuli o pět let dozadu, i když kromě skutečnosti, že Fidelma a Eadulf jsou stále spolu (a v Cashelu), nám toho autor zas až tak moc neprozradil... ;-)
No a já už se mezitím vrhla na Holubici smrti a návrat našich hrdinů zpět domů, bezprostředně poté co Fidelma za přítomnosti krále rozpletla burgundsko-francko-irsko-církevní záhady.
Četba téhle knížky mi utekla, ani jsem nevěděla jak. Opět tradičně koncipovaný příběh, a tentokrát i s osobní vzpomínkou, protože jsem místo děje kdysi sama navštívila a bylo zajímavé sledovat, jak si ho v plné parádě představoval autor. A posuneme se dál...
Inteligentní detektivka, která potěší všechny Tremayneho příznivce.
Ani tentokrát jsem se s Fidelmou nenudila a při jejím pátrání a odhalování zločinců na území Burgundska jsem se výborně bavila.
Docela dobrá detektivka. Přelouskala jsem ji přes víkend. Není to úplně napínák, ale určitě to není nudné čtení.
Autorovy další knížky
2004 | Rozhřešení vraždou |
2005 | Paní temnot |
2004 | Nechte maličkých |
2009 | Pán duší |
2007 | Opat s mečem |
Velice dobře napsané krásně se to četlo Doporučuji