Sevastopolské povídky

22.07.2023

První povídka z prosince 1854 mě příliš nebavila, je to takový průvodce válečným Sevastopolem. Je psaná v druhé osobě množného čísla a všechny osoby jsou bezejmenné. Další dvě povídky byly výborné, ostatně sám mladý Tolstoj se oddával stejným vášním jako jeho literární hrdinové. Také hodně pil, byl vášnivý hráč, nadělal obrovské dluhy z hazardu a chytil pohlavní chorobu.

04.07.2021

Výborné reportážní Sevastopolské povídky jsou zřejmě jedním z prvním děl moderně pojaté světové protiválečné literatury. Realistické a syrové záznamy z krymské války, kterou jako důstojník Tolstoj sám zažil. Naturalistické obrazy ostřelování z dalekonosných děl, umírání v lazaretech, záznamy hovorů ruských a francouzských vojáků ve chvílích klidu zbraní, amputace končetin - a závěrečný obraz, kdy po jedenáctiměsíční bezvýchodné poziční válce Rusové po rozkaze s hořkostí opouštějí své bašty a stahují se do týla. Výborné.

26.01.2021

Urcite doporucujeme precitat. Je to najstahovanejsia vojenska kniha na nasej stranke a vieme aj preco. Tri uzasne poviedky, ktore stoja za precitanie.

07.02.2020

Vedle delší povídky Smrt Ivana Iljiče jsou Sevastopolské povídky mé nejmilejší Tolstého dílo. Kam se hrabe obézní Vojna a mír! Kratší útvary šly podle mě titánovi z Jasné Poljany nejlíp. Ostatně je mnohem těžší vyjádřit se působivě (například o válce) stručně, než na obřím prostoru řady tlustých svazků. Mimochodem, William Styron to v Dlouhém pochodu zvládl ještě stručněji.

08.11.2019

Pan Tolstoj je prostě pan Tolstoj. Doporučuji přečíst. Jeho postřehy, hluboké sondy do lidských duší, pravdy ... a ještě umět pojmenovat. Neuvěřitelné. Úžasné.

26.01.2017

"Hrdinkou mé povídky - hrdinkou, kterou miluji z celého srdce, snažil jsem se jí zobrazit v celé její kráse, a ona byla, je a bude vždycky krásná - je pravda."

Svůj pobyt v Sevastopolu a jeho rozhodující okamžiky Tolstý shrnul ve 3 velmi realistických povídkách. Krátké časové úseky shrnují osud obléhaného Sevastopolu a jeho obránců, objektivně a bez zbytečných příkras.
Na jedné straně veskrze odporné a páchnoucí místo, na straně druhé voňavé a kvetoucí louky. Krásné dívky procházející se na promenádě, nadutí oficíři v parádních uniformách. Strach ze smrti a zranění, obava z posměchu a ztráty cti přikrčíte-li se před granátem či kulkou, ale také hrdinská neústupnost a bujará odvaha obránců Sevastopolu.
Tolstý je právem velikán, i když v té době teprve začínal.

14.07.2013

Kéž by víc autorů mělo takové začátky, protože švih a ráznost pozdějších románů obležený Sevastopol ještě nemá. Zdaleka to však nevadí, autor se taky nehnal do nějakých extrému a vše podstatné uložil do schránky několika povídek. Povídek které si vždy přečtu jedním dechem a to z mnoha důvodů, protože já když se pustím na válečnou cestu ( s kýmkoliv) nedá mi to pokoj dokud to nedočtu.

03.07.2013

Tři válečné povídky jejichž literární hodnota je bezpochyby veliká. První mi připadala jako oslava ruského vojáka, avšak další dvě byly mnohem naturalističtější a realističtější. Lépe podle mne zachycovaly strach z hrůz. Jako je smrt a zranění. Strach co si o vás pomyslí vaši kolegové, když se budete krčit při dopadech kulí a granátů, je velmi dobře a zajímavě podán. Měl jsem dojem, že vidina ,,jen" zranění je vlastně přáním, že z toho vyváznete a zachováte si čest. Musím uznat, že tyto črty jsou velice skvělým čtením.

08.06.2013

Velmi působivý popis obleženého Sevastopolu. Je poznat, že touto knihou Tolstoj teprve začínal a k vypsanému stylu Anny Kareniny to je ještě daleká cesta, ale co by někteří dnešní autoři dali za to, aby psali alespoň trochu jako Tolstoj v sedmadvaceti..

08.01.2012

Takhle si představuji psaní o válce - bez příkras, ale také ne bez citu.

,,Ale dobrým hrdinou mé povídky, kterého miluji ze všech sil své duše, kterého jsem se snažil vylíčiti v celé jeho kráse a který vždy byl, je a bude krásný - je pravda."