Severka
Miloš Zapletal
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/273123/bmid_severka-MNy-273123.jpg
4
22
22
Děj knihy Severka se odehrává po listopadové revoluci roku 1989, kdy se opět svobodně mohl obnovit Junák a v jednom zapadlém pohraničním městečku se místní učitel rozhodne založit skautský oddíl. Sledujeme jeho vznik, získávání místních kluku, první schůzky a výpravy. Vše obalené do dobrodružného příběhu a prokládané časopisem, který vedoucí pro svůj oddíl vydává. Tento příběh byl rozepsán již v roce 1990, kdy začal vycházet na pokračování v časopisu Junák, i jako komiks. Ale netrvalo dlouho a autor knihu odložil. Jeho příznivci se jí dočkávají až nyní, po pětadvaceti letech.... celý text
Přidat komentář
Od klukovských let jsem Zapletaly knihy četl moc rád. Ať Tábor na ostrově, který vycházel v Sedmičce (líbil se mi víc než později přečtené knižní vydání. Sedmičku. Stezka odvahy mne uchvátila, i když jsem ji dočetl o mnoho let později (byl jsem starší a Pionýrskou stezku, kde vycházela jsem už přestal odebírat). Těšil jsem se na Severku. A jsem nějak zklamán. Snaha o skautský román podaný formou vyprávění, článků v oddílovém časopise a vzpomínek bývalého člena.
Ale celkě mi to připadá takové „umělé“. Už třeba to, že jako ředitel školy by si mohl pamatovat, že od roku 1984 do roku 1996 byla pouze osmiletá základní škola a deváté třídy byly zřizovány jen vyjímečně. Nebo představa, že v malém městečku nikdo z rodičů neslyšel o skautech - rodiče školáků prožily svá dorostenecká léta na konci let šedesátých a tak se s foglarovkami mohli dobře seznámit.
Prostě rozpaky.
Knihu jsem se synem četla asi před dvěma lety a zapomněla ji hodnotit. Mezitím jsme četli několik Foglarovek a vždycky si při tom vzpomněli na Severku. Včera jsem Severku a další autorovy knihy objednala synovi k narozeninám, tak rovnou dopisuji hodnocení. Kniha je totiž krásná! Bavily nás popisy her, zápisy z kroniky i zápisy z deníku. Myslím, že tohle musí pořád bavit všechny kluky.
Já pozitivně vnímám i to, že kniha je vložená do kontextu politického dění. Je fajn, když můžete s dětmi o minulosti mluvit. Paradoxně je to dnes zase hodně aktuální.
Nejde o dobrodružný příběh. Jedná se o zápisy vedoucího z kroniky začínajícího skautského oddílu, prokládané zápisy z deníku jednoho člena. Jde tedy o autentické vyprávění, nic vymyšleného. Možná i v tom je kouzlo knihy. Velmi dobře se čte a mohu ji jen doporučit všem, komu je toto téma jen trochu blízké.
Velmi uspokojivé.
Očekával jsem dobrodružný příběh o skautském oddílu a místo toho dostal instruktážní deník. Není to špatné, ale já se těšil na něco jiného. Chápu, že členové skautských oddílů budou dávat vyšší hodnocení než já.
Když jsem v roce 1990 vstoupila do skauta, kupovala jsem si časopis Junák a tam vycházely Příběhy starého vlka, které se mi tehdy moc líbily. Nedávno jsem si na tyto příběhy vzpomněla. Vím, že jsem tehdy netrpělivě čekala na pokračování a ono nepřicházelo. Tak jsem hledala nějaké informace na internetu a najednou objevím tuto knihu! Ze zvědavosti jsem si ji půjčila, a ani jsem nečekala, že mě po tolika letech bude bavit vyprávění o skautících. Ale stalo se neuvěřitelné. Bavilo! Taky jsem si uvědomila, že jsem asi nečetla jinou knihu, která by popisovala takhle dobře dobu mého mládí. A to včetně her a dobrodružství. p.s. Jen nechápu, proč nemá kniha aspoň podnázev Příběhy starého vlka. Dala by se najít daleko líp. Přece nejsem jediná, kdo si ty příběhy pamatuje. Ta porevoluční doba byla silná pro všechny.
Je to v podstatě zbeletrizovaná skautská příručka, podobná třeba Kronice ztracené stopy nebo Našemu oddílu od Foglara. Potěší zasazení do reálného místa a doby, modernější než u zmíněného Foglara. Naopak mě zklamalo, že na konci chybí obvyklé vyvrcholení tohohle typu knížek, popis tábora. Přesto se to četlo moc fajn, pokud Zapletala a junácký žánr máte rádi. Doporučuji.
Tato kniha byla pro mne takový návrat do doby dětství a dospívání. Podobné situace jsme zažívali a pozdději připravovali v našem oddíle. Není to až takové idilické prostředí prostředí, ale hodně realistické, jako kdybych psal svůj denník. Rozhodně jsem se při čtení bavil různými frky, které přinese život při práci s mládeží. Veliký dík autorovi.
Autorovy další knížky
| 1987 |  Velká encyklopedie her 1: Hry v přírodě |
| 1995 | Stezka odvahy |
| 1989 | Soví jeskyně |
| 1993 | Sedmička |
| 1986 | Velká encyklopedie her 2: Hry v klubovně |
Kniha je cenná zejména tím, že má reálný základ. Je zvláštní právě tím, že skautský oddíl zde Číča zakládal z "běžného vzorku populace na venkovské škole" a ne z kluků, kteří do oddílu přijdou zlákáni romatikou a aspoň trochu vědí, co chtějí. Líbila se mi, líbily se mi i vzpomínky Číči na svá vlčácká léta. Príma čtení.