Severka
Nina Špitálníková
Protagonistka prvního románu Niny Špitálníkové, autorky Svědectví o životě v KLDR, žije v Jižní Koreji, ačkoli se narodila v té Severní. Vyprávění líčí její strastiplnou cestu za svobodou, hříchy minulosti i pochyby, které ji po celou dobu provázejí. V kaleidoskopickém příběhu poznáváme perspektivu a osudy prominentů severokorejského režimu i těch na dně společenského žebříčku. Díky tomu klade román Severka závažné otázky, které dalece přesahují hranice Korejského poloostrova. Ta základní zní: Co může jedinec obětovat pro vlastní svobodu?... celý text
Přidat komentář
Zprvu jsem se do knihy nemohla vůbec začíst, hlavní hrdinka se sama staví do role obžalované a rozjíždí se nám proces. V knize jsem občas tápala co je reálné a co je fiktivní. Záznam Kim Čŏk-U, který Nina pouštěla Ri Jŏ-Čŏng mě trochu zmátl. Nicméně by mě zajímalo, jak to s ní skončilo, jestli přežila? Jelikož to nevypadá, že by se odtamtud někdo dostal. Ke konci jsem z Ri Jŏ-Čŏng měla smíšené pocity. Propagandou vymytý mozek ji nedovoloval přijmout fakta, které ji byly předloženy v adaptačním centru, ba naopak je popírala s touhou předevšemi KLDR obhajovat. Nakonec se k informacim dostala a tíha uvědomění si vlastních činů, které v KLDR prováděla, ji dala tvrdou facku ze které se nevzpamatovala.
Obdivuju práci Niny a těším se na další počin
Bezesporu hutné téma, o němž je třeba hovořit i z hlediska uvědomění si zničující tíhy totalitního režimu na běžné uvažování, na výchovu dalších generací. Zvěrstva a prohnilost severokorejské haluzoidní mašinerie prostupují de facto celou knihou. Jak známo, autorka disponuje cenným materiálem v podobě neskutečně vzácné osobní zkušenosti a zajímavě uchopila kontroverzní téma viny. Ale... právě proto je mi opravdu lidsky líto zvlástního zpracování mnohdy až uměle vykonstruovaného (zprvu jsem pochybovala nad označením román) a ne příliš umné stylistiky. S lítostí jsem zvažovala odebrání ještě jedné hvězdy, zklamaná z promrhaného potenciálu. Severka měla být zkrátka skvělá, snad se i stát mezinárodním fenoménem... a mezitím se bohužel topí v bolestivé průměrnosti... ach jo, taková škoda!
Svědectví mě nadchlo, takže jsem se moc ráda zapojila do sbírky na Doniu, abych další tvorbu Niny Špitálníkové podpořila. Román Severka mi přišel s tím nejdivnějším (ač zároveň docela drsně pravdivým) věnováním a musím říct, že očekávání jsem měla velká.
Prvně jsem ovšem narazila na velmi strojený jazyk, s nímž jsem z počátku hodně bojovala. Později problém zmizel (zvykla jsem si, nebo se jazyk změnil?), tak jsem se mohla soustředit víc na obsah a konečně se začíst. Docela zajímavá je pozice vypravěčky, která sama sebe staví do role obžalované, která má pykat za to, jak se chovala ještě v době, kdy žila ve své rodné KLDR. V důsledku tu ale vůbec nejde o obžalobu jedné severokorejky, ale obžalobu systému, který takové osoby produkuje. Ri Jŏ-Čŏng by totiž s největší pravděpodobností vedla svůj mladý život úplně jinak, kdyby nevyrůstala v nesvobodné zemi, jejíž obyvatelé jsou víceméně jen loutkami, které vedou jiní, protože v případě, že by se režimu „vymkli z rukou“, nedopadlo by to pro ně nejlépe. Na druhou stranu mi v hlavě Ri Jŏ-Čŏng vůbec nebylo dobře, protože i když jsem ji v kontextu prostředí, v němž vyrůstala, docela chápala, bojovala jsem s vlastní morálkou, abych ji neodsuzovala Pak ale přišel ten dovětek k jejímu příběhu a já se neubránila lítosti.
Zatím mě více oslovuje Ninina publicistická tvorba, přesto jsem knihou mile překvapená, protože nejen že je to její románová prvotina, ale navíc je zajímavě koncipovaná. Bývalo by se mi líbilo, kdybych dostala více různých pohledů – třeba výpověď poškozené Kim Čŏk-U, která je tu bohužel jedinou protiváhou k obžalované, byla pro mě informačně obohacující.
Každopádně je to velice dobrá kniha a Nině přeji, aby podobně dobře vyšla i Tota lítá! =)
Nina je moje oblíbená autorka, každou její knihu jsem přečetla během pár dní a stejně tomu bylo i u Severky! Doporučuju
Další příběh ze Severní Koreje zpracovaný tentokrát do beletristické formy. Autorka předvedla své literární nadání. Příběh je čtivý a napínavý. Doslova jsem ho zhltla. Bylo velmi zajímavé pozorovat život prominentní osoby v totalitním režimu, vnímání reality, neuvědomování si dalších aspektů i přes mládí hrdinky.
A pak ten neočekávaný zlom v jejím životě.
Zde bych tedy očekávala, že popisu kontrastů bude věnován větší prostor. Vnímání reality, zboží v obchodech, lidské vztahy, technika,... je rozebráno jen okrajově. Sama si pamatuji, jak jsem jako malé dítě sledovala příchod kapitalismu v devadesátých letech, jen to množství zboží! Škoda, že tomuto nebylo věnováno více slov. Ale možná to bylo z objektivních příčin, které se čtenář dozví na konci knihy. Kdo ví.
Moc se těším na další román autorky!
(SPOILER) Severka se čte neskutečně snadno... a zároveň neskutečně těžko. Začnete číst, postupně vás to víc a víc zaráží a v půlce knihy nevíte, jestli chcete otočit na další stránku ve strachu, co přijde dál. Myslím si, že některé části knihy (terapeutická sezení podporující pravdomluvnost) bych nejraději vymazala z hlavy, aby mě nestrašily ve snech. Ale o mě jako empatického čtenáře tady zas tolik nejde, co si budem. Ono totiž, bohužel, někde tam, na opačné straně světa, za 38. rovnoběžkou, tohleto někdo reálně zažívá... Severka se s tím nepáře, je výborně napsaná a myslím, že je dobré o takových věcech vědět. Dočteno za dva večery. Doporučuju.
Opět a zas naprosto dokonalá kniha Niny Špitálníkové.
Omlouvám se, ale nejspíš nebudu schopna toto dílo nějak slušně ohodnotit. Nemám slov.
Knížka je čtivě napsaná, utíkala neskutečně rychle a číst životní příběh Ri Jo-čong bylo zajímavé, neuvěřitelné i smutné zároveň. Celkový nápad a zpracování knihy bylo natolik skvělé, že se tento titul určitě zařadí mezi mé nejoblíbenější. Zajisté stojí za přečtení, kdykoli budete mít volnou chvíli.
Smutné, desivé a zároveň fascinujúce. Prečítané za dva dni, po prečítaní mi však bolo smutno a ťažko.
Narodil som sa rok po "nežnej" revolúcii, takže zverstvá minulého režimu som našťastie nezažil. Diktatúra v Severnej Kórei ale musí byť neporovnateľne horšia.
Hlavná hrdinka síce pochádzala z najvyššej kasty, jej život bol však určený stranou do poslednej minúty a ani jej pôvod nebol istotou, že jedného dňa neskončí na zozname pre režim nepohodlných osôb.
Život v krajine, kde vás môžu zastreliť za prechovávanie cudzokrajných filmov alebo za to, že ste zle oblečení a ešte odsúdiť tri generácie vašej rodiny a kde sa kladie dôraz na až fanatickú úctu k vodcom, musí byť peklo. O to desivejšie, že pri tej indoktrinácii od útleho detstva si to človek nemusí ani uvedomiť. Je to napríklad vidieť v časti knihy, kedy už je hrdinka v Južnej Kórei. Aj napriek ceste k "slobode" si prechádza ďalšou indoktrináciou a predsa sa nedokáže zbaviť svojich severokórejských koreňov.
Kapitola s nahrávkou účastníčky "prevýchovného" tábora, kam ju dostala hlavná hrdinka, je desivá.
Celkový dojem románu kazili "rozhovorové" vsuvky, ktoré mi pripomenuli predošlú autorkinu knihu. Tá nebola zlá, tu však rozhovorové pasáže akosi narušovali plynulosť románu. Taktiež vadili občasné chyby a preklepy, tie si však autorka v závere priznala.
Súhlasím s názorom, že kniha by mala byť v zozname povinnej literatúry a malo by sa o nej otvorene diskutovať v školách. Zvlášť v krajine, ktorá si zažila komunizmus a ešte aj dnes v nej existuje organizácia, ktorá severokórejský režim oslavuje.
Desivý je aj fakt, že sestra Kim Čong-una a možná budúca hlava Severnej Kórey je podľa všetkého ešte nebezpečnejší sociopat, než jej brat.
Neuvěřitelné čtení. Děkuji za knihu, která otevírá oči. Je strašné uvědomit si, co z člověka dokáže udělat, když se narodí v tak zrůdném prostředí - v KLDR. Doporučila bych tuto knihu do seznamu maturitních knih, protože je strašně důležité vědět, co může se společností udělat nesmyslný režim, který ještě v dnešní době může existovat a existuje. A mladí lidé by si toto měli uvědomit, že není samozřejmost žít ve svobodné společnosti.
Na hlavní hrdince je perfektně ukázáno, že tím, že v něčem žije od narození, tak vůbec, díky izolaci KLDR, netuší, že je něco špatně a ani neumí žít jinak. To uvědomění a poznání, jak to všechno bylo v jejím dosavadním životě, je pro ni neunesitelné.....
Drsné čtení, ale těžko by kdo očekával cokoli jiného.
Nejde hodnotit chování Severky, měli jsme to štěstí, že jsme vyrůstali v bavlnce.
Velmi dobře napsáno.
Až na záměnu holt/hold...
Dočteno během jednoho odpoledne.
Na začátku mi trvalo, než jsem se ztotožnila se stylem, jakým je kniha strukturovaná a napsaná, ale jakmile jsem si zvykla, tak jsem se začetla a neuměla jsem se odtrhnout.
Konec mi vyrazil dech.
Jinak za celou dobu jsem neměla ani pomyšlení, že bych měla Severku nějakým způsobem soudit. Nemám na to právo, nikdo z nás si nemůže představit jaké to je vyrůstat v prostředí, kde vás zatknou i za špatně střižený účes.
Jinak si myslím, že by přesně tyto knihy, založené na skutečných událostech, měly více prosakovat do škol, mezi studenty. Je důležité si připomínat, že svoboda není automatická. My tu svobodu máme, tak si ji važme.
Čtivý příběh od Niny Špitálníkové nám zase o trochu víc odhalí bohužel ještě stálé dění za hranicemi KLDR. Tentokrát je hlavní hrdinkou dívčina z vysoko postavené rodiny, pro níž je její domov skutečně domovem, na který je pyšná a za který je odhodlaná i bojovat. Je skutečně těžké jí v průběhu čtení nesoudit zle, přesto stojí za to vidět tuhle hrůzu i jinýma očima.
Upřímně jsem nečekala, že mě Severka takto pohltí. Předchozí knihy jsem hltala. U této jsem nevěděla, co čekat vzhledem k tomu, že se jedná o román. Rozhodně nezklamala. Klobouček, Nino!
Před přečtením mě udivovalo, že mnoho lidí bylo schopno knihu zhltnout během jednoho dne. Ale jakmile jsem Severku otevřela, nemohla jsem se od ní odtrhnout a skutečně jsem ji dočetla ten samý den. Velmi silný příběh přibližující nám život v KLDR, ale i prožitky jejího občana následně žijícího mimo ni. Zejména vykreslení pocitů uprchlíka týkající se svobodného (?) světa jsem vnímala jako velmi obohacující.
Tak tohle rozhodně nebylo černobílé. Ten příběh studentky, která vlastně byla utečena rodiči, mě hodně zaujal již ve Svědectví o životě v KLDR. V začátku knihy o sobě hrdinka uvažuje: - Protože jsem se bála. Protože jsem se styděla. Protože jsem byla zmatená. - No rozhodně ji výchova na nic jiného nepřipravovala.
Moc pěkně zpracováno a rozhodně stojí za přečtení.
Hodně silný příběh, který ve mně vzbudil spoustu emocí a otázek. Přemýšlela jsem, jak moc nás ovlivní místo, kde žijeme. Jak bych se asi chovala já, kdybych vyrůstala v KLDR a ve stejném prostředí jako hlavni hrdinka. Jestli je morálka vrozená, nebo se jí postupně učíme od rodičů a našeho okolí. Jako člověk vyrůstající v demokracii nemůžu Severku soudit. Knížku určitě doporučuji přečíst.
Naprosto geniální kniha, kterou jsem přečetla za víkend. Přestože mě Severní Korea moc nezajímá, tak tento příběh mě úplně chytnul a nelituju.
Příběh Severky byl zajímavý od začátku, až do konce. Nemohl jsem se dočkat, jak to s ní vlastně celé dopadne. Jestli dobře nebo špatně. Vlastně ani jedno. Pro člověka, co od mládí žije v nějakém režimu a najednou je vhozen do jiného, to musí být strašně těžké.
Proto bylo obtížné hlavní postavu soudit, protože nikdo z nás skutečně neví, jak by se choval, kdyby v něčem podobném vyrůstal, ať si říká, co chce. Člověk míní, život mění. Postavu tedy nijak za její činy nesoudím. V jistém ohledu ji i chápu. Dělala to, co si myslela, že je správné, i když z toho sama profitovala.
Štítky knihy
totalitní stát útěk Severní Korea rodina totalitní režimy ideologie nový začátek podle skutečných událostí osud české rományAutorovy další knížky
2020 | Svědectví o životě v KLDR |
2017 | Mezi dvěma Kimy: Na studiích v KLDR |
2023 | Severka |
2014 | Propaganda v KLDR: funkce, metody a vývoj |
2022 | Deníky ze Severní Koreje |
Tohle je něco šíleného, pro demokratický svět zcela nepředstavitelného. Kéž by autorka jezdila po školách a přednášela o životě v KLDR. Aby budoucí voliči o Česku rozhodovali moudře a chránili svobodu a demokracii.
Jednoznačně 5 hvězdiček. A velký dík za skvělý počin a osvětu.