Mezi touhou léta a chladem zimy
Leif G. W. Persson
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/126353/bmid_severske-mysterium-mezi-touhou-leta-pLh-126353.jpg
3
74
74
Stockholm, listopadový páteční večer. Americký novinář John Krassner spadl z patnáctého patra studentské koleje. Jednalo se o sebevraždu, nebo jej někdo shodil? Pro spěšně přivolanou policii je věc jasná: muž se dobrovolně rozloučil se životem, navíc zanechal nanejvýš poetický vzkaz na rozloučenou – prožil prý svůj život mezi touhou léta a chladem zimy. Je to sice poněkud tajemné sdělení, nicméně případ se zdá být jednoznačný a záležitost je odložena. Jeden z nejvyšších policejních úředníků, kriminální ředitel Lars M. Johansson, však oficiálnímu závěru vyšetřování nevěří. Na té historce mu něco nesedí, zdá se až příliš jednoznačná. Když je pak v podpatku Krassnerovy boty nalezen ještě lístek s tajnou soukromou Johanssonovou adresou a poznámkou „nejčestnějšímu policistovi“, rozhodne se Johansson záležitost prošetřit, třebaže v průběhu svého vyšetřování si bude několikrát přát, aby se rozhodl jinak…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2012 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
Mellan sommarens längtan och vinterns köld, 2002
více info...
Přidat komentář
Příběh premiéra Olofa Palmeho.
Detektiv Johansson vyšetřuje zapeklitý případ (sebe)vraždy amerického novináře ve Švédsku.
(2013)
Po prvních stranách jsem měl chuť knihu odložit, "díky" popisnému a nepřehlednému stylu autora. Ale překousl to, akceptoval a pokračoval dál. Pak mne román pohltil a těch 615 stran zdolal za několik dnů. Why? Detektivní zápletka, napětí, zde nejsou překvapivě to hlavní. Knihu stojí za to přečíst, pokud se někdo zajímá o zahraniční (zde hlavně švédské) reálie a zvyklosti. Příběh, sice smyšlený, vychází z historie - vraždy rozporuplného Olofa Palmeho, švédského premiéra, která nebyla nikdy objasněna. Kniha je zajímavým pohledem na švédskou společnost, její špičky, policejní struktury, tajné služby i světovou politiku. Některé pasáže, zejména závěrečné, působí až komicky, jako velmi inteligentní kritika systému. A jeden plus navíc: podobnosti s tím co důvěrně známe a prožíváme my, uprostřed Evropy, se přímo nabízejí. V tomto směru to přináší dokonce smutnou úlevu.
Takový průměr. Příběh je dobrý, ale celkem složitý na pamatování. Dost dlouho jsem jí přelouskávala, ale zvládla jsem to. :-D
Bezesporu jeden ze zásadních milníků žánru skandinávské krimi. Komplexní román, jenž podrobí čtenářovu pozornost nejedné náročné zkoušce, ale následně ho náležitě odmění. Předností autorova rukopisu je přítomnost nekompromisního nadhledu, jímž tepe do mnohdy vlastních, policejních řad, širokospektrální analýza společnosti i kořenů zločinu. Toto není odpočinková jednohubka typu Harry Hole, ale brilantní společenská próza. Bravo!
Není příliš mnoho knih, kterými bych se neprokousala, i když ne úplně splnily má očekávání. Ale tohle se fakt nedalo. Takže za mě ne.
Trochu složitější na sledování děje, několik příběhů najednou. Když člověk na chvíli knihu odložil, dost náročně se vracel. Ale když jsem se začetla, děj plynul raz dva. Dám i pokračování:-)
Nadějný začátek, ovšem pak se kniha čím dál víc zamotává a sklouzává od detektivky ke politicko-špionážnímu románu. Navíc je neskutečně ukecaná, a to i na poměry grafomana Perssona. Dočíst do konce byla výzva - série Příběh zločinu je jednoznačně mnohem přístupnější (hlavně díky dominující postavě komisaře Bäckströma).
Je až zarážející, jak dokázal Leif G. W. Persson uhrát šestisetstránkovou knihu s minimem děje. I když se to čte prakticky samo, pořád jsou to tisíce odstavců, kde se jen mluví a mluví, aniž by se k ústřední zápletce řeklo něco podstatného. Přitom sebevražda reportéra, do které se začne montovat policejní ředitel - protože oběť měla u sebe jeho soukromou adresu - to už zní jako něco, co by mohlo pěkně vykrystalizovat. Jenže to by se autor musel vyšetřování věnovat a ne jej nechávat na vedlejší koleji čistě proto, aby čtenáři ukázal špinavou realitu kolem švédské tajné služby. Ovšem že by alespoň tohle zvedlo čtivost, to se v mém případě taky říct nedá, což je dost ovlivněno tím, že se většina postav chová jako parta ukrajinských fotbalistů na finančním úřadě. A když po tom běhu na dlouhou trať přišel narychlo spíchnutý konec, který tu je málem jen z nutnosti, dal jsem si definitivně červenou. Mě prostě tyhle výlety do „skutečného světa“ pro svou jazykovou obhroublost naprosto míjejí.
80. nejhůře hodnocená kniha? To snad nee, říkala jsem si po prvních několika stech stranách, vždyť je to zajímavě (a snad i pravdivě) popsaná práce švédské policie.... Ale potom už jsem se začínala ztrácet v jednotlivých dějových linkách a děj pro mě byl stále nepřehlednější... Rozhodně to není typická severská detektivka (obecně asi ne detektivka), spíš náhled do politických reálií a policejního zákulisí ve Švédsku a taky jedna z možných variant vraždy švédského premiéra Olofa Palmeho v roce 1986.
A když se na to budeme dívat ne jako na detektivku, ale jako na political fiction (?), tak je to fakt dobrá knížka. :-)
To jsem se potěšil!!! Brilantní satirická sonda do policejní práce, politiky a špionáže, připomíná mi pozdní "romány o zločinu" Maj Sjöwallové a Pera Wahlöö. Persson umí skvěle psát, překlad je solidní a postavy a prostředí jsou nádherně vykreslené. Je to skutečně velice košaté, kdo potřebuje přímočaré vyprávění, tohle by číst neměl, proplétá se tu šest, sedm dějových linií a vypravěč se často mění třeba v rámci jednoho odstavce. Nenechte se zlákat nálepkou "severské mystérium", kterou k tomu připláclo vydavatelství - s mystériem to nemá nic společného. Je to spíš mix politfiction, kriminálky a satiry.
Jdu hned pro další díl.
Tak tohle bylo opravdu těžké a hlavně nudné čtení. Dávám snad jednu hvězdu za to, že autor předkládá možnou variantu atentátu na ministerského předsedu vlády Švédska Palmeho. Ale jinak se kniha dala zkrátit max na dvěstě stran.
Zklamání...na můj vkus moc zmatené, pro někoho zajímavé líčení politické situace atd. ale pro mě naprostá nuda..ale zvládla jsem to až do konce.
...'na začátku knihy se zdálo, 'že to bude celkem zábavné čtení, 'ale v druhé dějové linii už jsem se hodně ztrácel a byl jsem malinko rozladěný... 'autor si zde opravdu libuje ve složitosti a místo odreagování vás čeká neustálé přemýšlení a vstřebávání dalších a dalších pojmů, 'postav a dějových kliček (někdy skutečně nesouvisejících)... 'a samozřejmě také nemohu zapomenout na nespočet krkolomných švédských jmen a částí měst! :) ...'pro náročné čtenáře ideální kniha, 'ale přece jen v jednoduchosti je síla a zatím jsem nečetl prokombinovanější knihu než je tato... 'vše začíná údajnou sebevraždou amerického novináře Johna Krassnera a jeho podivným vzkazem na rozloučenou a ještě podivnějším nálezem v dutém podpatku jeho speciální boty - soukromou adresu kriminálního ředitele Larse Martina Johanssona... 'ten z mnoha důvodů není schopen přijmout fakt, 'že Krassner skutečně spáchal sebevraždu a rozhodne se pátrat na vlastní pěst po pravém důvodu Krassnerovy návštěvy ve Švédsku... 'objasnění samozřejmě v závěru přichází, 'ale určitě ne strhující a nervy drásající :) ...'osobně tedy knihu hodnotím jako zajímavou a propracovanou, 'ale chápu, 'že pro mnohé může být velikým zklamáním a ztrátou času...'
Jedna z nejlepších knih, kterou jsem v poslední době přečetl. Lze souhlasit s tím, že nejde o detektivku v klasickém slova smyslu, ale spíš o prezentaci jedné z možných verzí vraždy Olofa Palmeho s rozsáhlou sondou do švédské politiky a společnosti poslední čtvrtiny 20. století a z tohoto důvodu se může zdát čtenářům detektivek nudná. Mně osobně ale tento styl psaní maximálně vyhovuje a rozhodně si přečtu i obě volná pokračování.
Nebavilo mě to. Ani jsem to nedočetla. Přesto dám Perssonovi ještě jednu šanci. Vynechám ale druhou část volné trilogie a rovnou se pustím do Volně padat jako ve snu. Ovšem nebýt o O. Palmem, vykašlu se na to úplně.
Zápletka a prostředí se mi líbilo, ale děj byl ubit množstvím postav a jejich popisů. Zhruba do půlky mne kniha opravdu bavila, pak nadšení upadalo souměrně s tím, jak narůstalo právě popisování postav a jejich minulosti. Bohužel, nakonec posledních 50 stran "přečteno" velmi zběžně, jen abych se konečně po 500 stránkách dozvěděla, jak to tedy opravdu bylo.
Autorovy další knížky
| 2013 |  Linda: Příběh zločinu |
| 2012 |  Mezi touhou léta a chladem zimy |
| 2014 | Ten, který zabil draka |
| 2018 |  Umírající detektiv |
| 2012 | V jiném čase, v jiném životě |
Myslela jsem si, že tento spisovatel bude patřit mezi mé oblíbené autory, ale zřejmě jsem se spletla. Strašně se mi to četlo, moc dlouhých pasáží psané o ničem. Skoro žádný děj a tam když se konečně něco dělo, pro mě to nakonec bylo nezáživné. Mám ještě další tři díly, tak tomu dám šanci za nějaký čas a budu doufat, že se to změní.