Sex, Disco, Revoluce! - Vzpomínky majitele Discolandu Sylvie na zlatý časy
Ivan Jonák
Rukopis knihy Ivana Jonáka vznikl mezi roky 2005 až 2011 při jeho několikaletém pobytu ve vězení, kde si odpykával trest za nájemnou vraždu své manželky. Jmenuji se Ivan Jonák. Mnozí mě jistě znáte jako provozovatele podniku Discoland Sylvie. Často jsem vyobrazován jako jeden ze symbolů 90. let a bývám spojován s divokými začátky podnikání, ale o tom, jak jsem se k tomu všemu dostal, nevíte vlastně nic. Můj život totiž byl absurdita všech absurdit a neuvěřitelná sinusoida. V této knize popisuji dobu a postavy 70., 80. a 90. let a také různé příležitosti, co mi tyto časy nabídly. I když text této knihy skončí pár dní před slavnostním otevřením Discolandu v roce 1992, pochopíte, že to bohatě stačí k tomu, abyste získali spousty odpovědí na otázky týkající se mé osoby, a taky že za spoustou věcí stál SEX. Dozvíte se, že ve vzniku Discolandu a mé pozdější kariéry podnikatele je zhmotněno fungování této pološílené země, která se nedokázala dodnes zbavit veksláctví a úředníčků s nastavenými klokaními kapsami na bankovky. A taky že Discoland by neexistoval bez mé aktivní role v sametové revoluci, při které si mě oblíbil Karel Kryl a účinkoval v ní i můj bílý mercedes. Sex, Disco, Revoluce. V tomhle všem jsem si vedl velmi dobře. Možná, že jsem byl přímo nejlepší!... celý text
Přidat komentář
kniha konci tam kde by som chcel aby zacinala ;(
tj som 20 stran od konca a jeho zena zije a DISCOLAND este nema ani len strechu
To je přesně ta věc. Kolik toho je jen přibarvená vzpomínka (Brožová, scény z kriminálu), co je jen fantazie (tuny sexuálních praktik) a v čem je aspoň zrnko pravdy? Každopádně je to skvělá esence 80 a 90 let. U některých fotek chybí popisky (mezi těma holkama z metra je i ta jeho prvni laska?) Spousta věcí je jen naťuklých, ale jako celek to funguje. Škoda že 2 dil už nikdy nebude.
Celá kniha je sepsána velmi čtivým způsobem. Na kolik je život Ivana pravda a na kolik jeho fabulace a přibarvené kulisy pro efekt, to už nezjistíme. Obrázek si udělá každý čtenář zvlášť. Zajímavé je, že se v knize Ivan příliš nechlubí, jak bychom mohli očekávat... krom žen :)
Ale rozhodně trefný název pro knihu!
Tak jsem si řekl, že si ke konci roku odpočinu od dobrých a odborných knih a přečtu si nějakej bizár. Už při pohledu na obálku mi bylo jasné, že toto je přesně ten bizár co hledám. Krom toho, rád čtu co se podivným lidem honí hlavou a tady to navíc bylo okořeněno devadesátými lety, které mám spojené s dětstvím a samotného Jonáka si matně z televize dokonce pamatuji. A teď ke knize - tak rozhodně je nutné si uvědomit, že jí psal člověk, kterému ve vězení hráblo(založil si tam dokonce své náboženství) a který byl exotem a podvodníkem už předtím. Minimálně třetina knihy jsou sexuální zážitky, které ale spíše působí jako úlety do sexuálních fantazií nebo klasické "zápletky" z porna a rozhodně ne jako realita. Nebo jsem asi celý život dělal něco špatně, když podle sexy dvousetkilového mastodonta Jonáka stačí ženám jen říct(mnohdy ani to ne, jen mrknout) a jsou prakticky okamžitě ochotné k pissingu, gangbangu a hromadě dalších praktik, klidně i na veřejnosti. A to ještě byla podle závěrečného slova víc jak půlka prasáren z knihy vystřižena. Sice se pohyboval v dost pochybných kruzích ale obávám se, že tady zkrátka někdo neudržel své fantazie na uzdě. Co je ale už zajímavé, je popis "podnikání" za komunistů a průběh Sametové revoluce a následný vpád divokého kapitalismu. Tady se musí nechat, že Jonák opravdu "ojebával"(tady to tomu hrochovi narozdíl od těch tisíců žen věřím) všechno co šlo a byl pro každou levárnu a černotu. Ne, že by to jiní nedělali ale Jonák v tom vynikal a doba ve které žil tomu navíc hrozně nahrávala. Zároveň to byl takový Forrest Gump/Jára Cimrman, co se přimotal ke kdejaké známé osobnosti nebo události té doby a všude si chytře dělal známosti a kontakty, tu dobře poradil, tamhle zase pomohl atd. Těžko říct, jestli je dobře či špatně, že už se asi nikdy nedozvíme podrobnosti z provozu jeho Discolandu a co se dělo během jeho uvěznění. Čistě subjektivně mi, podle jeho myšlení a vyjadřování v knize, vražda jeho manželky z níž byl obviněn k němu vůbec nesedí. Ale nehodlám spekulovat o jeho vině či nevině. Gauner to byl a lotrů měl kolem sebe habaděj. Takže kniha rozhodně splnila účel. Bizár to byl solidní a co je všechno pravda a co si přibarvil už se nikdy nedozvíme.
Dal jsem plný počet proto, že narozdíl od jiných biografií a příběhů (Kájínek, Zeman, Klaus atd.), tohle má velmi překvapivě nějakou literární úroveň a hlavně dobrou story. Není to trapná adorace sama sebe, ale poměrně dynamický, vtipný a originální příběh, jak se z uličníka z Kobylis stal černý taxikář, který natolik začal využívat různé možnosti, až se připletl do revoluce a díky tomu si mohl postavit diskotéku podle svých představ. Jonák měl asi ve vězení dost času to psát. Bohatý fotoarchiv to celé dobře podtrhává. Za víkend jsem to měl přečtené.
Čtivé, pestrý život měl, otázka je, co všechno z toho uvedl s nadsázkou, jak je v závěru knihy od editora psáno, ale jsem v šoku, když na straně 42 píše, že znal Pavla Nováka, který měl být nevlastním bratrem zpěváka Petra Nováka, jakožto zakladatele skupiny George and Beatovens. Zpěvák žádného nevl.bratra neměl, četla jsem jeho 2 životopisy a teď jsem to ještě v rychlosti googlila. Nevíte o tom někdo něco?
Také, jak píše, že v mezidobi od 17.listopadu 89 do konce roku měl jako první uvést na Václavaku Karla Kryla. Toto video jsem našla na YouTube, ale bylo na něm duben 1990.Tak nevím, jestli toto bylo v rámci Měsíčního zpívání, nebo už má Ivan všechno popletene.
Štítky knihy
životopisy, biografie česká literatura vzpomínky 90. léta 20. století noční podniky podnikání v Česku
Autorovy další knížky
2019 | Sex, Disco, Revoluce! - Vzpomínky majitele Discolandu Sylvie na zlatý časy |
1997 | Ivan Jonák: (Ne)zabil jsem svoji ženu |
Tak toto bol Opus. Ťažko povedať čo je pravda, čo vymyslené. Každopádne ja som sa pomerne dobre bavil. Jonák použil veľmi svižný a výstižný štýl písania. Často krát som sa chytal od smiechu za brucho. Boli tam aj miesta s relatívne dobrými myšlienkami. Zdieľam jeho názor na boľševika, i keď som tu dobu nezažil (žiaľbohu alebo chvalabohu? ehm...). Autora nejdem hodnotiť ani glorifikovať ani nič podobné. To by asi ani nechcel. On to bral ako životnú jazdu tak som bral aj ja jeho knihu. Dostal som viacej ako som očakával. A hlavne omnoho šťavnatejšie.