Sex, Disco, Revoluce! - Vzpomínky majitele Discolandu Sylvie na zlatý časy
Ivan Jonák
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/421788/bmid_sex-disco-revoluce-vzpominky-majite-FMC-421788.jpg
4
172
172
Rukopis knihy Ivana Jonáka vznikl mezi roky 2005 až 2011 při jeho několikaletém pobytu ve vězení, kde si odpykával trest za nájemnou vraždu své manželky. Jmenuji se Ivan Jonák. Mnozí mě jistě znáte jako provozovatele podniku Discoland Sylvie. Často jsem vyobrazován jako jeden ze symbolů 90. let a bývám spojován s divokými začátky podnikání, ale o tom, jak jsem se k tomu všemu dostal, nevíte vlastně nic. Můj život totiž byl absurdita všech absurdit a neuvěřitelná sinusoida. V této knize popisuji dobu a postavy 70., 80. a 90. let a také různé příležitosti, co mi tyto časy nabídly. I když text této knihy skončí pár dní před slavnostním otevřením Discolandu v roce 1992, pochopíte, že to bohatě stačí k tomu, abyste získali spousty odpovědí na otázky týkající se mé osoby, a taky že za spoustou věcí stál SEX. Dozvíte se, že ve vzniku Discolandu a mé pozdější kariéry podnikatele je zhmotněno fungování této pološílené země, která se nedokázala dodnes zbavit veksláctví a úředníčků s nastavenými klokaními kapsami na bankovky. A taky že Discoland by neexistoval bez mé aktivní role v sametové revoluci, při které si mě oblíbil Karel Kryl a účinkoval v ní i můj bílý mercedes. Sex, Disco, Revoluce. V tomhle všem jsem si vedl velmi dobře. Možná, že jsem byl přímo nejlepší!... celý text
Přidat komentář
Je to takové plkání. Vyprázdněné. Člověk se nedozví nic o tom člověku, protože se ukrývá za maskou genstera. Ve skutečnosti je to debil a víc vědět nepotřebujeme. Ztráta času.
Knihu jsem si pořídila pouze ze zvědavosti, ale v životě by mě nenapadlo, že se z toho vyklube takový bizár. Já ani nedokážu říct, jestli se mi to líbilo nebo ne.
Kniha má pěkný obdélníkový tvar, všechny stránky jsou jedna jako druhá, žádná stránka nemá třeba tvar trojúhelníku nebo lichoběžníku. Ani vazba není špatná a celkově je kniha taková kompaktní, takže pokud máte skříň, které chybí jedna noha, pak jste právě našli čtvrtou. Tak to je asi jediná pravdivá část z tohoto díla.
Říkal jsem si, proč tato kniha asi vznikla. Jediné co mě napadlo je, že Jonák v base unavoval všechny bachaře a vězně svými namachrovanými historkami, které s každým vyprávěním vylepšoval a doplňoval až lezly všem krkem, tak mu někdo řekl, že by z toho byla dobrá kniha, ať to "hodí na papír". A tak se ho alespoň na čas zbavili.
Protože knihu psalo Jonákovo JÁ, tak jsem se dozvěděl pouze to, co se mu líbilo. Takže byl nejlepším šachistou, stavitelem, černým taxikářem, vekslákem, popelářem, revolucionářem, podnikatelem, lovcem žen, lovcem zvířat, bojovníkem proti komunismu, což za totality probíhalo tak, že okrádal podniky, ve kterých pracoval a po revoluci zase defraudoval peníze, které vybral na příspěvcích od lidí a které pak vrazil do své diskotéky. K tomu nadále podváděl, uplácel a dělal si, co ho napadlo. Vše s velkohubou záštitou boje proti komunismu...
V díle se objevují různé osobnosti, o které se různě otíral. Začal tím, že se narodil ve stejný den jako Masaryk, na Borech v base se málem potkal s Havlem, vozil a kamarádil s Vinklářem, s Bartoškou a Přeučilem rozjížděl revoluci, s Krylem se poznal v rozhlase, když tam šel dělat bůhví co a pak ho vozil, diskutoval s Klausem... čekal jsem, jestli potká i Járu Cimrmana...
Úplně mi unikly role Helmuta Hugera a manželky Ludviky. Ludvika s Helmutem u Jonákových doma souloží, Jonák figuruje jako bratr, pak ho společně kasírují. Pak po revoluci Helmut dává Jonákovi auta, hostí ho, platí mu dovolené aj. Ale proč? Nakonec mu Helmut na dobré slovo pomáhá s financováním stavby discolandu, pak své investice chce podepsat. Jonák na kus hadru sepíše anglicky něco jako smlouvu, ve které zamění slova, která v překladu do češtiny znamenají "darovat" (že Helmut ty investované peníze Jonákovi daroval) a Helmut to podepsal u notáře. Buď byl Hemut úplný diletant anebo se Jonákovo líčení "míjí s pravdou".
Zbytek knihy tvoří hromada oplzlostí a úplných blbostí, které nemá smysl ani komentovat.
Takže kniha není aní výpovědí divokých devadesátek, ale pouze přisprostlým líčením bujných představ jednoho leštěného ega, kterému však chyběly jakékoli zbytky rozumu, takže ego i s jeho vlastníkem skončilo na osmnáct let v base a po propuštění se už ani jedno nedokázalo vzchopit. Zaplať pánbůh.
Ani nevím jak tu knihu ohodnotit, ale Jonák prožil celkově zajímavý život. Byl to tedy grázl, šmelinář a kurevník (co dát z těch "charakterových" vlastností na první místo ?). V příběhu je občas skutečná pornografie, co ani vypravování nijak extra neposouvá (navíc editor spoustu "sprosťáren" dle svého dovětku v závěru knihy vypustil).
Takže jako svědectví doby nedávno minulé, lze "badatelům" doporučit :-)
Kniha je oslavou epikurejství, poživačnosti, živočišnosti, prožívání rozkoší aktuálního okamžiku, ať už se jedná o oblast jídla, sexu nebo práce. A proto pro mě, který je navenek spíš opakem, neodolatelná. Je vcelku jedno, jestli si Jonák některé historky přibarvil či přímo vymyslel, protože i kdyby prožil jen desetinu, zcela by to stačilo. A navíc svým vychloubáním paradně baví... ("Cameron a Spielberg mě chtěli do svých filmů", "ve vězení mě génius naučil šachy a za chvíli jsem ho porážel"), i tím, jak se snaží vypadat lepší ("discoland sylvie bude základna boje proti komunistům, takže peníze se sbírek, co jsem použil na stavbu baráku, nejsou zpronevěřené"). A taky pobaví jeho svérázné názory, co všechno je bůh ochoten požehnat (kdy říká manželce Ludvice, ať peníze ze své prostituce dává do krabičky pod pannu Marii, že ta se postará o jejich rozmnožení). Jinak vcelku nepochybuju o tom, že svou manželku nechal zavraždit doopravdy on. Jednak to žádný svatoušek nebyl (viz zapálení bytu své matky, násilí ve věznici), jednak Ludvika byla dost od rány a nepochybuji, že se mu doopravdy snažila tu diskotéku zavřít. S tím je taky spojený morální problém, zda je vhodné kupovat knihu, kterou psal vrah. Já jsem si to vyřešil se svým svědomím tak, že jsem si řekl, že jednak peníze neskončí u vraha, který je už po smrti, ale u jeho příbuzných, kteří za nic nemohou, a jednak jsem ji nekoupil, ale ukradl v knihovně.
Zajímavý vhled do divokých devadesátých. Co mi vadilo, bylo Jonákovo ego, jeho sebevědomí a pocit všemohoucnosti
Jsem ročník 1983 a Jonákovy eskapády jsem znala jen letmo z dobových zpráv. Moc ráda se vracím do devadesátek, do období dospívání, kdy jsem hltala Bravíčko a ve vzduchu se stále ještě vznášelo ono nadšení z nabyté svobody. Jonákovy vzpomínky ač značně přibarvené v duchu jeho Prášilovské povahy vypovídají o těchto časech mnohé, a to je na nich zřejmě nejcennější. Ze slavného Discolandu je dnes squat a v tomto příběhu ožívá ve své předimenzované opulentní kráse. Jen škoda, že nevznikly další díly. Zrovna "dvojka" by jistě vstoupila do dějin! A že je v textu mnoho vulgarismů a dobrá třetina je věnována obskurnímu sexu? To mne jako čtenářku nechávalo zcela chladnou a spíše jsem se bavila tím, co neuvěřitelného ještě nevymyslí. Vždyť jde o chlapa, který postavil celou svoji kariéru především na nekalém byznysu a sex byl jeho nedílnou součástí.
Miluju příběhy z devadesátých let. Autentický příběh tohoto šílence jsou opravdu velmi zajímavé. Kniha je krásně doplněna fotografiemi autora které tomu dávají ještě větší ráz.
Vzpomínky. Vcelku dobře se to čte, snad jenom mohlo být v knížce méně popisů jeho sexuálních zážitků (pořád o jednom, pouze jména se měnila). Oceňuji Jonákův popis devadesátých let a opravdu to tak bylo. Doba (a snad i Jonák tomu trochu pomohl), ho stylizovala do role českého mafiána. S odstupem času je vidět, že to bylo trochu jinak. Těch několik let po návratu z kriminálu, muselo být pro jeho ego ubíjející.
Pro středně inteligentního jezevčíka zřejmě pěkná kniha... Pro mne absolutní odpad. Nechal jsem se nachytat od kamaráda. Čtu knihy (ať je jakákoliv) do konce. Tuto jsem odložil aniž bych přečetl půlku. Možná to není jenom moje parketa a jak mi řekl kamarád :"... jsi velký moralista" Takže tak.
Velice dobře se tyhle memoáry četly.Doporučuji všem, které tohle téma zajímá.Byla to pořádná divočina.Škoda že se Ivan Jonák už nedostal k další knize o Discolandu.
(SPOILER)
Tak takové to tedy bylo.
Tenhle chlap dokázal v kontextu pražského podsvětí začátku devadesátých let strašně moc a to i přesto, že byl vlastně jakousi karikaturou čehokoli co si představíte když se řekne mafián. Knížka je plná velkohubých historek, vzpomínek, které se mohly a nemusely stát, spoustu mimomanželského sexu a nezákonných praktik. Věřím, že mnozí hrdinové by byli raději nezmiňováni, asi je dobře třeba pro pana Jandáka, že v době, kdy byl ministrem kultury, byl Jonak bezpečně v chladku a kniha, ve které popisuje, jak mu Jandák pomáhal s podplácením úředníků dosud neexistovala.
Jinak Jonák byl odporný člověk, který se rád obklopoval ještě odpornejsimi existencemi. Knížka je bizarní a funguje podobně jako filmy z raných devadesátých let, třeba Nahota na prodej. Když v tom nebudete hledat umění a budete se na to koukat jako na úhel pohledu jednoho pomateného člověka, shledáte, že jde o docela zábavné a překvapivě dobře napsané čtení.
Měla jsem Jonáka za sebestředného kreténa bez špetky empatie a kniha mi to potvrdila měrou vrchovatou. Jako vypravěč je ale dobrý, čte se to skvěle, člověk se u toho střídavě směje, kroutí hlavou a třeští oči, odsejpá to, pořád se něco děje. Takový Baron Prášil protkaný pornografickými scénami. Jestli máte rádi šílená vyprávění a nevadí vám antihrdina místo hrdiny, tak do toho jděte.
Když jsem knihu začínala číst, řekla jsem si, že v tuhle chvíli má u mě Jonák čistý štít... Chtěla jsem zjistit, jestli se v něm schovává něco víc než egoista a zločinec... Neschovává. Tahle kniha byla podlézavým pokusem, jak se zalíbit, ukázat se jako největší rebel atd.. A mně to hrozně lezlo krkem.
Mám jistou zásadu, kterou jsem u této knihy poprvé ve svém "čtenářském životě" porušila. Nepřeskakuju. Tady bylo tolik scén, při kterých se někdo mohl červenat, mně osobně z nich spíš bylo na blití (a nebyly to jen ty erotické). Každopádně zajímavý pohled na ne tak dávnou historii. Kniha mě zlákala především kvůli tomu, že mě zajímalo, jak se na to díval vekslák a "mafián".
Ačkoliv to opravdu nebyla nejlepší autobiografie a ke konci už jsem hodně spěchala, abych to dočetla, doporučuju všem, co hledají zase trochu jiný pohled na věc. A taky fanouškům Padesáti odstínů. Tady je mají naservírované v poněkud reálnější formě.
Zajímavá sonda do života veksláků a podnikatelů v 80. a 90. letech. Nejvíc mě asi bouralo, jak znal půlku V.I.P. :D Ty pasáže se sexem solidní bizárek. Kontroverzi vyvolává i po smrti.
(SPOILER) Musím říct, že mě tahle knížka překvapila, hlavně vhledy do každodennosti za komoušů a to očima veksláka, floutka a podvodníčka. Třeba popis vězení, ale i reality veksláků v Praze je poměrně autentický, i když samozřejmě je potřeba přistupovat s rozvahou, protože víme, co byl autor zač. Měl jsem pocit, že ta knížka mě často vtahuje až příliš, což bylo dáno jednoduchým, ale poutavým stylem vyprávění. Ať tak či onak, tuhle knížku je potřeba spárovat s informacema o jejím autorovi a takto k ní přistupovat.
(SPOILER)
Stařecká
Když stářím uvadá ti moudí
a prostata je jak bába bachratá
přec myšlenka na sex se vloudí
kráčí-li kolem zrzka copatá.
To není citát z knihy! Jonák v knize píše, že „oš.....l“ 2 142 žen a dívek. Uvádí také jednu říkanku, kterou prý složil o Leninovi a obdržel za ni trojku z chování. Narodil se v roce 1956, takže jsem si říkal, jakou by asi složil říkanku dnes. A to je ten můj pokus výše (ta zrzka tam není náhodou).
Kniha končí těsně před otevřením Discolandu Silvie. Prý to měla být trilogie, ale nevyšlo to. Je tam sice pár zajímavých postřehů, ale nevydání zbytku jistě přežijeme.
Štítky knihy
životopisy, biografie česká literatura vzpomínky 90. léta 20. století noční podniky podnikání v Česku
Autorovy další knížky
| 2019 |  Sex, Disco, Revoluce! - Vzpomínky majitele Discolandu Sylvie na zlatý časy |
| 1997 |  Ivan Jonák: (Ne)zabil jsem svoji ženu |
Myslím, že pan Jonák měl velmi bujnou fantazii ohledně jeho sexuálních zkušeností. Pohonil si ego a sám si při tom kouřil pen*s. Takový pocit s prominutím z knížky mám.