Spratek: Příběh dítěte, které nikdo nemiloval
Torey L. Hayden (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/24012/bmid_spratek-pribeh-ditet-24012.jpg
5
927
927
Kniha představuje skutečný příběh šestileté Sheily, která se dostane do speciální třídy pro děti s poruchami chování. Její učitelkou a zároveň prvním člověkem, který jí projeví lásku, je Torey Hayden. Ta po čase zjistí, že dívka má nadprůměrnou inteligenci, je učenlivá a dřímá v ní skrytý génius. Kniha je pozitivním svědectvím o síle pedagogických a terapeutických prostředků, a pedagoga představuje jako přítele, který neváhá pro dítě překonávat různé těžkosti.... celý text
Literatura světová Povídky Romány
Vydáno: 2008 , PortálOriginální název:
One Child, 1980
více info...
Přidat komentář
Perfektní kniha.. těším se na pokračování. Čtivé a tak nějak že života (občas jsem si připadala,jako u nás v práci ) . Jsem AP.
Moje druhá knížka od autorky. Skvěle napsané a příběh malé problémové holčičky mě zase chytl. Obdivuji trpělivost románové učitelky. Takovou bych chtěla občas mít u svých dětí taky :)
Tahle knížka mě donutila hodně přemýšlet, rozhodně se dotkla mých citů, vtáhla mě do děje a také mě velmi inspirovala, jelikož speciální pedagogika je mi blízká a do budoucna se plánuji v této oblasti angažovat.
Autorka popisuje události věcně, ale je z ní cítit nadšení pro tuto profesi a pocit zodpovědnosti za to, co dělá. Z řádků sálá láska k dětem, pochopení, empatie a neskutečná kreativita.
Nemohu dát méně než plný počet hvězdiček a určitě bych knihu doporučila naprosto všem, myslím, že si z ní každý může vzít, co potřebuje.
Tak tedaaa!
Strhující, srdcervoucí, absolutně (ne)pochopitelně návykový příběh. 50*/5
Moc se mi líbí úplně odlišný pohled na "otravné", "nezvladatelné" a "problémové" děti. Nutí mě to přemýšlet nad tím, že pochopit druhého vyžaduje úplně jinou úroveň vhledu, než na kterou se mnohdy člověk dokáže dostat a myslí si, že je to dost.
Víří mi hlavou tolik otázek a myšlenek...
Nakolik chtějí problémové děti dělat problémy?
Nakolik chtějí být zlé a špatné? Chtějí dělat problémy a chyby?
Není náhodou i povolání učitele posláním? Posláním přijmout a milovat? A není právě tohle i mým posláním?
První kniha Torey L. Hayden se kterou jsem měla tu čest. Poslouchala jsem ji v audio verzi namluvenou Simonou Babčákovou a bylo to opravdu skvělé.
Jako lektor a průvodce ve školičce je toto pro mě knížka plná naděje, smutku a porozumění. Dívám se na celý problém přesně jako Torey, snažím se porozumět a moc se nořím do problému. Díky za takovou knížku.
Dojímavý príbeh nastavujúci zrkadlo hlavne nám rodičom, aby sme si dokázali uvedomiť alebo pripomenúť, že láska k dieťaťu je to hlavné, čo najviac formuje jeho charakter.
Hoci je to už skôr historická kniha a výchovné metódy v nej popísané môžu byť zastaralé, stále dokáže svojim čitateľm odovzdávať nadčasové posolstvá.
Jedním dechem jsem knihu přečetla a vyprávěla o ní několika lidem, které to zaujalo. Líbila se mi, i styl vyprávění. S výhodnými metodami by se dalo polemizovat, ale asi fakt měla úspěch. Těším se na druhý díl.
Začtete se na první stránce a budete litovat, že je konec knihy. Velice dojímavý příběh úžasné paní učitelky a její svěřenkyně šestileté Sheily. Napsáno podle skutečného příběhu.
V podstatě jsem vůbec tuhle knihu nechtěla číst, brodit se v hrůzách, které mohou děti postihovat - od narození či doma -, a v jejich důsledcích pro ně samotné i pro jejich okolí. Přesto mne k sobě autorka přikovala a její pokusy proniknout k "jejím dětem" a zejména děsivé Sheile byly ohromující a odzbrojující. Klobouk dolů.
Líbilo se mi, že autorka nijak zvlášť nežehrá na nedostatek financí, na neschopnost sociálky (a soudů: Sheilu po jejím hrůzném činu klidně vrátili do zcela nepřijatelného prostředí zanedbané dělnické kolonie, k otci, který, pokud byl někde poblíž, tak ji ztrestal a tím jeho péče o vlastní dítě doslova končila, přičemž její vlastní matka ji opustila jako batole, někde na dálnici ji vyhodila z auta...), vedení školy apod. Prostě si musí poradit s tím, co má, a se všemi malými dětmi, které jí pošlou do školní výuky. Nevzdává se, vydrží zdánlivě nemožné a má, dřív nebo později, jisté výsledky.
Za velmi čtivý styl, realistické vyprávění bez snahy o vyvolávání dojetí a přiměřenou délku dávám nejvyšší hodnocení.
Jedna z nejlepších knih, kterou jsem v letošním roce měla možnost si přečíst. Skvěle napsaná a s opravdu silným námětem.
Toto hodnocení píšu delší dobu po přečtení knihy a přesto si z příběhu šestileté Sheily pamatuju každý detail. Byl smutný i plný optimismu, občas jsem cítila strašný vztek, ale pak ho vystřídala naděje. Byl dojemný a ukázal, jak je možné změnit osud zanedbávaného dítěte, když se najde někdo, kdo mu dá šanci, lásku a pohlazení. Obdivuji autorku za její nesmírnou lidskost a otevřené srdce, se kterým učila svou třídu "podivných" dětí a se kterou odvážně bojovala proti systému, i když si nikdy nemohla být jistá výsledkem.
Spratek je tou knihou, která se vám prostě dostane pod kůži - a u mě se to stalo na 100 %. Jsem nesmírně zvědavá na pokračování s názvem Tygřice i na další knihy od T.L. Hayden, které si určitě přečtu!
Knizka me hrozne prekvapila. Nemohla sem se odtrhnout, nez jsem ji měla doctenou. Je to rozhodne zajímavé cteni, bez ohledu na tema. Taky me zarazily výchovné metody pana reditele, ale coz, byla takova doba, ale bezutesny zivot deti "z kolonie", to je fakt zoufaly. Podle me nebyl vhodne zvoleny ani preklad nazvu knihy, udelat z "One child" "Spratka", to mi neprijde zrovna vhodny. A na to, ze byla knizka psana v roce 1980, je prekvapive aktualni.
Od knihy jsem se nemohla odtrhnout. Večer, když jsem šla spát jsem na Scheilu myslela... už se těším na pokračování :)
Opravdu nemůžete přestat číst, ale až se na ten konec dostanete, budete chtít umět to co paní učitelka: nevzdávat se.
Silný emotivní příběh, od kterého jsem se nemohla odtrhnout a nejen na konci mi tekly slzy jako hrachy. Za mě více než 5 hvězdiček.
Přestože jde o tematiku týraných a zneužívaných dětí, není třeba se knihy bát, naopak, je plná optimismu a naděje. Opravdu hrozná a děsivá je jen kapitola Kdo ti to ublížil, ale ani tady se autorka nevyžívá v přehnaném naturalismu. Senzační knížka, vřele doporučuju.
(SPOILER)
Silný, emocionální příběh. Klobouk dolů před učitelkou, že Sheilu zvládla.
Na konci mi bylo hrozně líto, že se Sheila vrací do normální školy a ztrácí to podpůrné prostředí speciální třídy. Taky by mně zajímalo, co se s ní stalo. Dnes už to musí být žena středního věku.
Další nešťastný osud dítěte od spisovatelky, kterou jsem si před nedávnem oblíbila okamžitě, jak jsem od ní četla první knihu.
Trochu mi vadí, že z knih není hned jasné, v kterém roce se příběh odehrává, snažím se to spíš odvodit podle prvního vydání originálu a také podle těch několika málo zmínek o tom, v jaké fázi se zrovna nachází soukromý život Torey. Hodně mě totiž zaskočilo, že mezi běžné výchovné metody patří výprask plácačkou od ředitele školy, až pak jsem si teprve uvědomila, že děj se odehrává zřejmě někdy v druhé polovině sedmdesátých let minulého století. A právě proto mi vyučovací i výchovné metody, které Torey používá, připadají na tehdejší dobu hodně novátorské.
Přes všechny ty nelehké okamžiky ve třídě, i ty hrůzostrašné momenty v životě malé Sheily, se kniha velice dobře čte, stejně jako ty ostatní, které jsem doposud přečetla. A doufám, že i ty další, na které se teprve chystám.
Štítky knihy
děti psychoterapie psychologické romány psychologie adolescentů zanedbávané děti poruchy chování speciální pedagogika učitel a žák podle skutečných událostí odborná literatura
Autorovy další knížky
| 2008 |  Spratek: Příběh dítěte, které nikdo nemiloval |
| 1994 | Divná Jadie |
| 2009 | Dračice a mazánek |
| 2015 | Tichá holka |
| 2012 | Tygřice |
Jsem učitel a knihu jsem četl v rámci jedné zkoušky na vysoké škole. Čekal jsem příběh plný klišé a že na příběh brzo zapomenu, jenže. Kniha je napsána nesmírně poutavě, je emotivní a nutno říci, že v mnoha ohledech posloužila k zamyšlení. Příběh, který se zde odehrává bohužel asi není ojedinělý. O to víc má učitelka můj respekt, protože taková práce vyžaduje nesmírně úsilí, nemluvě o psychické odolnosti. Říkám si, že já bych rozhodně v takové třídě nedokázal učit a pokud ano, tak bych se brzo střetnul se syndromem vyhoření.
Překvapil mě trošku otevřený konec, nicméně, jak vidím, tak vyšlo pokračování. To už sice není součástí mé zkoušky, ale i tak si ho určitě přečtu.