Dům hedvábí
Anthony Horowitz
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/138545/bmid_dum-hedvabi-LoC-138545.PNG
4
175
175
Sherlock Holmes Anthonyho Horowitze série
1. díl >
Sherlock Holmes, nejslavnější soukromý detektiv, se vrací v novém příběhu z pera renomovaného autora thrillerů, detektivek i předloh k detektivním seriálům (Vraždy v Midsomeru, Foylova válka, ad.). Píše se rok 1890 a u dveří bytu číslo 221B v ulici Baker Street zvoní vyděšený obchodník s obrazy - v mrazivých londýnských ulicích ho sleduje záhadný cizinec s čerstvou jizvou v obličeji. Zdánlivě triviální případ, který Sherlocka Holmese zavede z Londýna až do přistěhovaleckých čtvrtí amerického Bostonu, se však záhy mění v drtivou noční můru. Dvojice vyšetřovatelů postupně odhaluje tajemné spiknutí, jehož odhalení hrozí otřást samotnými základy Britského impéria. Anthony Horowitz je renomovaný autor předloh k detektivním seriálům (Vraždy v Midsomeru, Foylova válka a Hercule Poirot) a příběhů pro děti i dospělé z oblasti hororu a fantasy. Ve svém novém románu kongeniálně navazuje na dnes již klasické dílo Arthura Conana Doyla líčící dobrodružství brilantního detektiva Sherlocka Holmese. Anthony Horowitz jako první po mnoha letech získal oficiální svolení od dědiců práv na dílo A. C. Doyla, aby v Domu hedvábí nezapomenutelnou postavu legendárního detektiva opět oživil. Román tak doplňuje slavný kánon případů Sherlocka Holmese a je neocenitelným přírůstkem do knihovničky všech milovníků detektivní literatury.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2012 , ArgoOriginální název:
The House of Silk, 2010
více info...
Přidat komentář
Musím přiznat, že na základě anotace a celkové prezentace knihy jsem neměl od díla přehnaně vysoká očekávání. O to více mne překvapilo, jak moc mne kniha pohltila. S čistým svědomím se nebojím prohlásit, že se jedná o nejlepší pastiš Sherlocka Holmese, který jsem dosud četl. Příběh má sice trošku pomalejší rozjezd nicméně hned poté nabírá tempo a čtenář se jen těžko dokáže odtrhnout od napínavého a velice poutavého děje s velice důmyslnou zápletkou. Dokonale zachycená atmosféra viktoriánského Londýna je výborným pozadím pro velice temné události, k nimž v průběhu příběhu dojde. Pokud by toto dílo bylo součástí kánonu, kterému dal život sám Doyle, dělalo by mu jen čest.
Při čtení knihy jsem si vzpomněl na moje setkání s Sherlockem, když mi bylo asi 16 let (Pes baskervillský). Autor této knihy skvěle vystihl způsob, atmosféru a dá se říct vše, co k Holmesovi, tedy povídkám A.C. Doyle patřilo. Jakoby knihu skutečně napsal sám A.C.Doyle. V určitých momentech mile naivní, tak akorát kýčovité. Skvělé odpočinkové čtení, ač popsaný zločin byl příšerný.
Za mě super kniha, autor dobře vylíčil atmosféru Londýna 19. století. Připomínalo mi to styl jakým je psán Sherlock Holmes. Konec mě překvapil, nečekala jsem takové šokující rozuzlení. Pořád ale u mně vede druhá kniha "Moriarty." Ta je o hodně lepší a nemusíte číst ani první díl.
Super prostředí úplně jsem si to představoval Londýn 19 století mlha, olejové lampy
Příběh byl trochu už slabší dosti předvídatelný ale super dávám všechny hvězdy
Super milé překvapení od nového, pro mě, autora. Skvělé napodobení Doylova stylu a atmosféry Anglie 19. století.
U této knihy jsem si zavzpomínal, jak jsem strašně rád kdysi četl detektivky. Stránky pádí jak splašené a detektiv se žene za zlosynem. Tato kniha mě určitě nezklamala a myslím, že v ní Sherlock Holmes opravdu ožil.
Horowitz psát umí, ale napodobit Doylův styl se mu daří jen částečně. Spojení dvou dějových linek mu trochu skřípe a celé je to mírně překombinované a občas zmatené. Holmes tu své dedukční schopnosti předvádí spíše jako exhibici, než že by je použil k vyřešení případu. Naopak Doyle píše jednoduše a logicky, často používá přímou řeč, jeho výraz je expresivnější a Holmes tu dedukcí případy skutečně řeší. Knihu hodnotím jako lepší průměr.
Téměř identický styl.
Dokonalé.
Přečteno za dvě noci, nešlo to odložit. Klasický Sherock se vším, co k němu patří. Zápletka velmi neotřelá, propojení ďábelské. A ten únik! Famózní.
Cítila jsem chlad londýnských ulic, bezmoc, strach, vzrušení, ale i zklamání, že ne každý gauner je po zásluze potrestán.
Jdu na Moriarty.
Moje první kniha od Horowitze mě pohltila.Moc pěkně se četla a příběh byl velmi zajímavý.Určitě si ještě nějakou přečtu.
Knihu hodnotím průměrně. V první půlce jsem byl trošku z děje zmatený a připadal jsem si ztracený, ale druhá půlka se docela rozjela a kniha se už pak četla docela dobře.
Říká se: ,,Že když dva dělají totéž, nemusí to být ve výsledku, vždy totéž..." Tady tomu tak rozhodně není. Kniha Dům hedvábí mě vážně dostala, stejně jako její autor. Při čtení jsem si párkrát musela ověřit, že jí vážně napsal Anthony Horowitz a ne sir Doyl. Každopádně po dočtení mohu jen zkonstatovat, že se za A. C. Doyla, našla víc jak kvalitní náhrada, která jemu i tomuto příběhu ostudu rozhodně neudělala.
Vážně skvělé čtení. Mohu jen doporučit.
Po dlouhé době nejlepší detektivní roman.
Jakoby A.C. Doyl vstal z hrobu a stal se ještě čtivějším a rafinovanějším ...
Ta atmosféra,jazyk, styl....10 z 10 hvězd ????
Komentář obsahuje spoilery.
Tento příběh je psaný srdcem někoho, kdo je skvělý spisovatel a fanoušek Sherlocka Holmese. V knize je spousta odkazů na předešlá díla ( které jsem jako velký fanoušek neměla problém odhalit včetně postavy tajemného profesora Moriartyho). Děj je velmi napínaví, šokující a skandální. Samotné postavy se téměř neliší od originálu, kdybych neznala autora, myslela bych si že je příběh psaný samotným Doylem. Jen v jednom případě jsem našla odchylku od původního díla a to v případě, kdy se Sherlock baví s Johnem o postavě detektiva Dupina z příběhů Edgara Allana Poea. V povídce Studie v šarlatové Watson řekne, že mu Sherlock tuto postavu velmi připomíná. Sherlock mu ovšem odvětí, že Dupina považuje za velice podprůměrného člověka a Watson je z toho velmi smutný, protože detektiva Dupina obdivuje. V Domě hedvábí začne o postavě Dupina hovořit samotný Holmes s tím, že přirovná své dedukční postupy k jeho. Watsonovi přitom vyčte, že příběhům Poea nikdy nepřišel na chuť a vyjadřoval se o nich s mírným posměchem. V téhle nesrovnalosti ale nevidím chybu nýbrž záměr autora odkázat na skutečnost inspirace. Doyl se totiž při vymýšlení postavy Sherlocka inspiroval detektivem Dupinem a jeho metodami.
Témĕř jako by to opravdu napsal sir Artur Conan Doyl,vyšlo i v edici NEJLEPŠI SVĔTOVÉ ČTENI, což bývá záruka dobrého čtení.
Autorovi se - snad až na pár výjimek - povedlo jazykem, stylem vyprávění i fabulí navodit takovou atmosféru, že jeho příběh je k nerozeznání od tvorby historického originálu, v jehož stopách Horowitz s úctou kráčí. Vložil sice do textu několik postřehů, které se na dění roku 1890 spíše dívají dnešním pohledem, ale na napětí a "doylovské" autenticitě to nijak neubralo.
Jedinou pochybnost mám, zda opravdu již v roce 1890 a zrovna v Anglii při zatýkání zločinců povinně odznívaly věty, které všichni známe z amerických detektivek 20. století: "Máte právo nevypovídat. Cokoliv řeknete, může být ..."
No a ty náznaky, jak v Anglii nejšpinavější zločiny vedou do "nejvyšších pater" a jak jsou díky tomu vždy zametány - ty také kráčejí ve stopách britské literární tradice.
Bylo to moc dobré čtení, velmi doporučuji!
Štítky knihy
Sherlock HolmesAutorovy další knížky
| 2007 |  Krkavčí brána |
| 2006 | Stormbreaker |
| 2012 | Dům hedvábí |
| 2009 |  Horory na dobrou noc |
| 2010 | Horory na dobrou noc 2 |
Líbí se mi knihy s dějem o Sherlocku Holmesovi a o Dr. Johnu H. Watsonovi. Na začátku jsem se nemohla začíst,ale pak už to šlo rychleji. Konec mě překvapil, nečekala jsem takové šokující rozuzlení. Jinak je to odpočinková četba. Doporučuji.