Sherlock Holmes vítězný...

28.08.2022

Nevím, jestli to sem mohu vůbec napsat.
Celý život žiju v hlubokém literárním omylu, že celosvětově nejznámějším knižním hrdinou je Robinson Crusoe a on to ve skutečnosti je Sherlock Holmes.
Procitla jsem letos o prázdninách v Londýně na Baker Street 221b.
Tam se nachází úžasné muzeum Sherlocka Holmese.
A je před ním fronta.
Respektive dvě fronty.
V jedné stojí ti prozíravější návštěvníci, kteří si on-line objednali vstupenku na určitou hodinu. Ti mají přednost. Ve druhé stojíme my, kteří program plánujeme jaksi flexibilně z minuty na minutu.
Postála jsem si víc než hodinu. Pralo na mě slunce, takže když nás usměvavá průvodkyně v dobovém kostýmu vpustila dovnitř, byla jsem na pokraji omdlení.
V domě známého detektiva je všechno dotaženo k anglické dokonalosti - postel, křeslo kde sedával, krb, housle, noviny na pracovním stole, spooousta dobových propriet, dále místnost dr. Watsona. Další patro je věnováno hrdinům jeho příběhů a v posledním je dobová koupelna a záchod.
Vše propojují stylově vrzající schody.
Před vstupem do známého domu se můžete vyfotit nebo zdarma nechat vyfotit s černým kloboukem dr. Watsona a typickým kostkovaným kloboukem Sherlocka.
Pokrývky hlavy jdou od jednoho turisty k dalšímu, takže pokud jste odvážnější než já a nasadíte si je na foto na hlavu, máte velkou šanci přivézt si domů nějaký světový klon vší, taky úplně zdarma.
Poplatek je pravděpodobně zahrnut ve vstupném, které není úplně nejnižší, ale i bez “všího” suvenýru, návštěva tohoto místa rozhodně stojí za to!
Když k tomu připočítám velkou sochu SH označenou štítkem: Greatest Detective - při vstupu do metra na Baker Street, českou odnož Společnosti Sherlocka Holmese, která vydala tuto knihu, je jasné, že na to D. Defoe se svým Robinsonem prostě nemá.

Já teď musím dohonit svůj čtenářský rest a něco si od sira Arthura Conan Doyla, v hlavní roli s bystrým mužem v buřince a s dýmkou, honem přečíst.
Z této knihy jsem si proto cíleně vybrala jen první a poslední povídku, vzhledem k autorovi. Ještě by to chtělo minimálně Baskervila.

10.11.2021

Detektivní povídky já ráda, ale tady mi to přišlo trochu kolísavější, než třeba každoroční sborník nejlepších detektivních povídek. A ty bonusový mě taky přišly zajímavější než ty s oceněním.

14.08.2021

Opět mne překvapuje ta tvrdá kritika, kterou bych si nikdy nedovolila, protože každý má prostě jiný vkus.
Já ve své literární tvorbě zhodnocuji své osobní zážitky, které mám potřebu zveřejnit a je jich opravdu mnoho od doby, co jsem musela ze zdravotních důvodů opustit své výborné místno v oboru umělecké historičky. Teď jsem mnohé zmiňovala ke knížce Nejlepší detektivní povídky roku 2019.
Zde mám povídku Sherlock Holmes řeší zvlášť brutální vraždu uměleckého teoretika - opět založenou na svých reálných zážitcích. Byl zavražděný výtvarný teoretik, který nesmyslně žvatlal do umění, i když třeba v kladném smyslu, ale když někdo žvaní blbosti, leze to na nervy a přesně je vykreslena postava vraha podle mého mnohaletého "spolubydlícího" - jak jej nazývám, trpícího agresivní schizofrenií. Dobře znám chování a myšlení těchto lidí a postavu jsem naprosto přesně vystihla dle skutečnosti. Má také sklony k homosexualitě a tím se projevuje jako žena a vraždil tedy sekáčkem na maso a poté zavražděného pečlivě zastlal peřinami - přesně tak jako několikanásobná vražedkyně, která ke mně přijela se třemi obrazy hned následující den, co takto zavraždila pána Na Poříčí. A kriminalista, co věc vyšetřoval, se vyslovil, že způsob jej přivedl na myšlenku, že pachatelkou je žena.
Sice tento můj známý snad zatím nikoho zcela nezavraždil, i když samozřejmě mne spoustukrát málem, přestože mne dosud považuje za nejbližší osobu svého života, ale naštěstí jsem nyní dál a sám sem při své nemoci nedojede. Je popsané přesně jeho vnímání a chování. To je důvod, proč píšu, že předkládám čtenáři své znalosti a osobité poznatky. Nemám důvod něco jiného vymýšlet, ať se to někomu při odlišném vkusu třeba nelíbí.

21.08.2020

Tvrzení, že " se jedná o jedinečný soubor, který v české literatuře nemá dosud obdobu", je hodně nadsazený a zavádějící. Jedná se o průměrnou či spíše podprůměrnou antalogii, ve které nad průměrem vyčnívají dvě nebo tři povídky.