Volný pád

27.02.2023

Sibiřská výchova dobrý, ale tohle lepší/u 1 jsem toužil po konci, ale tady bylo loučení těžké.

Kniha jde z jedné akce do druhé-ničím se nezdržuje a navazuje hned na 1.knihu.
Autor je skvělý vypravěč a umí perfektně až chladnokrevně popsat jak průběh operace, tak veškeré zvěrstva nebo likvidaci defakto každou zbraní a paseku co způsobí.
Nedá se tu fandit či nefandit, ten koho si oblíbíte se hned znechutí, tak jen čteš a šeš rád, že to vůbec ten kluk napsal a hlavně někdo vydal.

Pro mě silnější než jednička a na Dech tmy, už se fakt těším.

26.04.2022

Drsné volné pokračování Kolymovo nedobrovolné základní vojenské služby v Čečenské válce.

18.12.2021

Vždy jsem měla ráda válečné romány . Je to tak neuvěřitelná doba,kdy nic není normální,nic nepřipomíná lidskou společnost.
Smrt a utrpení kam se podíváš .
Ovšem Volný pád spíš připomíná počítačovou hru.
Skupinka kamarádů prochází peklem Čečenské války bez jediného škrábnutí.
Autor vždy navodí pocit neřešitelnosti a potom bum,bum,bum, maso lítá všude kolem ,nepřátelé umírají a parta sabotérů , jak jinak vítězí.
Jsem ráda,že u této knihy není napsáno,že se jedná o autobiografii.
Stejně jako u Sibiřské výchovy se domnívám, že autor má velmi bujnou fantazii.
Tak snad nebude mnoho chlapců,kteří si budou válku představovat jako jedno úžasné dobrodružství .
Doufám,že poslední díl bude uvěřitelnější.

07.05.2021

Tohle byl opravdu intenzivní zážitek...! Myslím, že ve mně bude dlouho rezonovat a neumím si teď představit, že začnu číst jinou knihu, tak silný dojem ve mně zanechala...

17.12.2020

Ze Sibiřské výchovy víme, že Kolyma není žádné ořezávátko. Tady příběh navazuje, když je jako 18-letý pozván k odvodu na dvouletou povinnou vojenskou službu. Vzhledem k jeho kriminální minulosti a nepříkladnému chování u odvodu je přidělen k jednotce sabotérů přímo do čečenské války. A tam jde o kejhák nonstop! U sabotérů slouží jako odstřelovač, k čemuž se mu výborně hodí jeho lovecké instinkty a zkušenosti ze Sibiře, jakož i neocenitelný pud sebezáchovy.
Knížka je jako povodeň, která vás bez milosti smete a vyplivne až na konci. Že válka je vůl, není žádná novinka a i tady je to jasné z každého řádku. Nicméně Kolymovo vyprávění je natolik civilní a věcné jako by popisoval, jak zabít a vyvrhnout králíka a na co si při tom dávat pozor. Hlavní hrdina se zkrátka na dva roky odpojil od jakéhokoli jemnocitu a soustředil se na to důležité = přeměnil se ve vraždící stroj, protože jen tak se to dalo přežít. Do podobného módu se díky vypravěčskému stylu poměrně snadno může přepnout i čtenář. O to snadněji, když se při čtení dozvídáme různé zajímavosti o konkrétních zbraních a taktice, a taky o nechutném zákulisí a nesmyslnosti celé téhle války.
Kniha končí, když Kolyma odchází zpátky do civilu a měl by se zase přepnout do režimu normálního života. Což se ukazuje jako problém, protože ten "normální život" vlastně vůbec není normální.

Za mě výborná knížka, která lehce koketuje s neohroženými hrdiny typu Rambo (ale fakt jen maličko :).
Překladatelka skvěle prokličkovala mezi spisovným jazykem a jazykem válečné vřavy, takže výsledek nezní ani strojeně ani vulgárně. Bravo!
---
„…mohli jsme v klidu strávit pár dní na základně. V naší skupině ostatně platilo „pravidlo velblouda“: když máš možnost, jez hodně a všechno.“
---
„Ve válce jsem nepřestal mít strach, ani na okamžik, a myslím, že právě tohle je důvod, proč jsem zůstal naživu a nepřišel o rozum.“
---
„Někdy jsem o tom mluvil s Nosovem, on se mnou v zásadě souhlasil, ale vždycky zdůrazňoval zásadní rozdíl mezi strachem a hrůzou: „Když máš strach, narostou ti oči i na zádech, zato hrůza tě oslepí.“
---
„Vždycky když ostatní vojáci zjistili, že dělám odstřelovače, často se mě ptali, co je tak krásného na tom, že (…) celé hodiny nehybně setrvávám a špehuju nepřítele, když všechno nakonec skončí v rozmezí několika vteřin nebo jediným zásahem. Já jsem se vždycky jen pousmál, ale kdybych si byl jistý, že mě nepochopí špatně, odpověděl bych, že mojí pohnutkou je nesmírná láska ke smrti, skutečná rozkoš, kterou vám může poskytnout jen lov lidských bytostí. Chorobná emoce. (…) Bylo to bezpochyby šílenství vraha, ale zanechávalo ve mně pocity, které se nedají s ničím srovnat.
Když jsem se po válce vrátil domů, dlouho jsem o téhle zkušenosti rozmlouval s dědou a vyprávěl mu, jak ve mně zabíjení lidí vyvolávalo pocity odlišné od těch, které jsem zakoušel při lovu zvířat v lese. Uklidnil mě po svém:
„Každý člověk v sobě nosí boha a ďábla. V určitých situacích je správný, že jeden získá převahu nad tím druhým: jen tak člověk může přežít.“
Válka v Čečensku byla skutečné peklo a můj osobní ďábel byl tehdy určitě na vrcholu sil: bylo to jeho místo a jeho čas.“

16.12.2020

Kdo má rád válečné příběhy, zde si přijde na své. Tak vypadá válka....

28.10.2018

Hniloba podzimní už nastala,
ptáci ve chlévě hovno klovou.
(úryvek z Jesenina)

Tak v tento podzimní dušičkový čas jsem si přečetl knihu, kterou bych doporučil hlavně klukům, kteří byli na vojně, a pak také „drsným holkám rohypnolkám“. Jak již víte z ostatních komentářů, jde zde o válku v Čečensku aneb Matička Rus umravňuje svoje nezbedné dítě.
SPOILER!
Je to opravdu poučné čtení, ze kterého se například dozvíte, že: „Ve válce smrdí všechno a všechno je hnus“. Zajímavé je také rčení ruských veteránů z II. světové války: „Ruský voják má tři druhy nepřátel“. Víc neprozradím.
A na závěr jeden výrok či nadsazená myšlenka, která bude zřejmě jisté skupině lidí připadat přinejmenším provokativní: „Neexistuje ráj ani peklo. Všichni lidé, kteří se chovají špatně a dopouštějí se těžkých hříchů, se prostě znovu narodí jako Rusové“.

10.11.2017

Válka je vůl a z pera N. Lilina to platí dvojnásob. Knihu jsem nemohl přečíst na jeden zátah. Dvakrát jsem četbu přerušil a začal číst jinou knihu. Popisování války a krutostí jedné i druhé strany je jen pro hodně silnou povahu. Je to zkrátka na jednu knihu a na jednoho čtenáře až moc velké a kruté sousto...

02.10.2017

Stejně jako Sibiřská výchova je i tohle krutá knížka. Ale úžasná a zase přečteno jedním dechem.

Skvělá kniha zachycující pocity vojáků ve válce v Čečensku. Autor vytváří atmosféru a dává možnost čtenáři vcítit se do Kolymových pocitů.
Ukazuje, jak je většina věcí řízena politikou nebo generály, kteří bez okolků posílají vědomě na smrt spoustu vojáků, jen pro uznání těch nad nimi. Na druhou stranu je výborně popsaná rodinná atmosféra a přátelství v oddíle sabotérů, jejich prohnanost a spolupráce.
Kniha se čte skoro sama. Mně jako holce přišla naprosto úžasná a každému kdo má rád válečnou tématiku, to doporučuji.

19.03.2017

Výborný začátek o tom, jak kvúli jednomu dopisu vyrazíte v pantoflích navštívit vojenskou základnu a skončíte v pekle čečenské války. Taková válka lidi mění a i z našeho přemýšlivého hrdiny se téměř okamžitě stává potem a střelným prachem nasáklý mazák, který chrlí popis válečných akcí s kadencí ta-ta-ta-ta-ta a někdy ještě rychleji. Pokud máte válku v krvi nebo si alespoň jednou do týdne zahrajete Call of Duty je možné, že vás to bude bavit. Dle mého názoru to ale postrádá duši. Je to něco jako Bratrstvo neohrožených jen s větší spotřebou komparzistú.

"Ještě dnes se mi často stává, že pozoruju místa venku, a aniž si to uvědomuju, myslím na to, že by se dokonale hodila pro vojenskou akci. Zatímco normální člověk se dívá na krajinu a vidí krásu přírody, já se přistihuju při tom, jak proti své vúli zvažuju, kam by se dal postavit kulomet."

"V tu chvíli sebou mrtvola v křesle trhla a pak ji z úst vyšel zvuk, který mohl být řev, ale utápěl se v hrdle plném krve. Chlap vyplivl krev na podlahu a na stúl, začal kašlat a potom otevřel oči. Moskva, který stál k němu nejblíž, vytáhl z vesty pistoli a střelil ho přímo do hlavy, aniž by přitom přestal kousat. Pak zasunul pistoli zase na místo, popadl láhev vodky a řekl pusou plnou masa: „Tak se na toho hnusnýho arabskýho sráče podívej… Nenechá mě ani v klidu se najíst“"

28.10.2016

Syrové vyprávění osobního prožitku války v Čečensku, kdy je člověk neustále fascinován (a zhnusen) brutalitou, absurdností a surovostí moderního válečného konfliktu "špinavé války". Vždycky, když už si člověk říká "To je moc." přijde něco, co to ještě trumfne. A pak znovu a znovu.

23.08.2016

Tak totok je ještě lepší čtení než byla předchozí "Sibiřská výchova". Někde v komentářích k Lilinové knize někdo zpochybňoval, zda-li to co píše, je vůbec postaveno na realitě. To prostředí, které popisuje a události odehrávající se v něm, opravdu spíše připomínají nějaké fantasy, moderní "Hru o trůny".
Sám Lilin v úvodu zdůrazňuje, že vše co napsal se skutečně stalo a já nemám důvod a to v kontextu posledních událostí spjatých s Islámským státem a politikou zemí tzv. Západní demokracie, mu nevěřit. Doporučuji před tím než začnete knihu číst se trochu seznámit s problematikou Čecenské války I. a II .
Abyste si nemysleli, že se jedná o ruskou propagandu vůči západním zemím, pak vás mohu ujistit, že autor nešetří kritickými a odsuzujícími slovy směrem ke své matičce Rusi. Perfektní čtení

18.08.2015

Volné pokračování příběhu hlavního hrdiny, tentokrát ve válce. Vyprávění je stále živé, ale zdaleka nedosahuje kvalit Sibiřské výchovy, která byla o level výše. Příběh je čistě vojenský a tudíž popisuje fakta, těžko lze fabulovat.

22.10.2014

Nezkreslené líčení válečného běsnění v Čečensku. Obzvláště oceňuji vývoj hlavní postavy a dokonalé vystižení jeho po psychické stránce velmi složitého návratu z vojny do reality všedního dne.

5/5

19.04.2014

Akce od začátku do konce. Líbila se mi i když Sibiřská výchova je trochu lepší, ale zase je o jiném tématu. Každopádně je to zajímavý náhled do čečenské války.

05.03.2014

Kniha velmi zajímavá a napínavá. Rozhodně za přečtení stojí. Poutavosti Sibiřské výchovy nedosahuje, ale přesto se mi moc líbila. Donutila mně zjistit si některé další informace o tomto konfliktu a zjistil jsem jak málo jsem toho vlastně věděl. Např. akce kdy je velící důstojnici pošlou na smrt, jen proto aby zahladili vlastní chyby a důkazy o spolupráci s nepřítelem, mluví za vše. To jak si s tím kapitán Nosov poradí, aby rozkaz splnil, ale zároveň dovedl všechny své muže zpět na základnu, se četlo samo.