Sicilský román
Ann Radcliffe
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/404837/bmid_sicilsky-roman-zId-404837.jpg
3
50
50
Gotický román týkající se šlechtického rodu Mazzini. Odehrává se na Sicílii.
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2019
,
Městská knihovna (Praha)
Originální název:
A Sicilian Romance, 1790
více info...
Přidat komentář
Ani České dráhy se zpožděním 70 min plus mě nedonutily to přečíst,
Neustále všichni tuhnou hrůzou, ženy omdlévají a muži tasí meče, doslova vytrhl meč.
Děsivý překlad, a dokola se opakující popisy chodeb, schodů, komnat a síní, kroky za dveřmi a steny z neznáma.
Je mi úplně jedno, jak to dopadne, jsem na str. 28 a umírám nudou a touhou vrhnout se z útesu.
Gotický román zní velmi lákavě a vznosně, toto je ale nebetyčný blábol.
Tímhle jsem se prokousávala fakt dlouho, protože to bylo obzvlášť nudné. Něco pořádnějšího se dělo až asi tak v poslední čtvrtině, ta byla celkem dobrá, ale zbytek knížky na mně působil tak, že si autorka vymyslela konec a pak tam musela dopsat ten zbytek.
Po pár stránkách je zřejmé, kdo je cílovou skupinou knihy. Za nás vycházely Stopy hrůzy, dneska upírská YA, jak se tahle skříňka jednou otevřela, už ji nikdy nikdo zavřít nedokáže.
(SPOILER) Má všechno,co si pod správným gotickým románem dokážete představit...přímo definice tohoto žanru...velké vášně,prudké city,tajemno a strach z duchů,tajná sklepení a kobky,ruiny starých hradů,nešťastná romantická láska a nucený sňatek, zuřivost,žárlivost a prudké zvraty až úplně do posledního dílu...nechápu některé komentující,že právě toto kritizují,to je jako kdyby kritizovali,že se v detektivce vraždí...také by měli mít na zřeteli rok napsání tohoto románu...1790! Žánr spadající do období romantismu samozřejmě nebude založený na čisté logice a racionalitě...za mě stylová klasika svého žánru a své doby
Odposlechnuto jako četba na pokračování na . Přesně řečeno půlka. To se fakt nedá, všichni jsou buď ustrašení, rozzuření, omdlévají a vůbec nikdo se nedokáže chovat ani 5 minut racionálně. Hrozná blbost. Pouze načtení knihy má úroveň. Jenže je to žalostně málo.
Poslouchala jsem jako audio knihu od rozhlasu v podání Terezy Hofové. Byla to moje první zkušenost s audio knihou a musím říct, že velmi příjemná. Paní Hofová má velmi pěkný hlas a to bylo podle mne velkou součástí mého příjemného prožitku. Hlavně v první polovině mi příběh přišel velmi poutavý a napínavý a hltala jsem ho s nadšením. V druhé půlce ale již začalo přibývat nesmyslných náhod a závěrečný happy end byl pro mne až příliš sladký. Váhala jsem mezi 3 a 4 hvězdami, ale nakonec dám 4, hlavně za načtení od paní Hofové.
Naprostý souhlas s komentářem 666Jitky. Posloucháno na Vltavě. Gotické romány samy o sobě mohou mít značný půvab, ale tady se to moc nepovedlo. Naivní červená knihovna uměle zdramatizovaná opakovanými motivy (v té době se asi ještě neříkalo, že opakovanej vtip není vtipem), neustálými útěky, obecně stupidním chováním, omdléváním, hrůzou, vzkřikáváním a nyvým (tohle slovo mě z celé knihy zaujalo asi nejvíc) smutkem krásných dam.
Nicméně... doposlouchat to mi nečinilo obtíž, poživatelné to bylo. Vzhledem k tomu, že to napsala žena v době, kdy ženy úplně běžně spisovatelkami nebyly (natož aby uměly pracovat s psychologií postav) tak budu v hodnocení hodnější a dám tři hvězdy. Ono hodnotit staré, absolutně přežité dílo a napařit mu Odpad, protože to dnešního drsného a akčního čtenáře nudí a oblbuje naivitou, to mi přijde trochu krutý. Na svou dobu to určitě bylo pro určitou skupinu čtenářů/řek zajímavé. A z dnešního pohledu je to zajímavé tím, jak to vypovídá o své době a tehdejší literatuře. A jak jsem už říkala... poživatelný to bylo. :)
Příběh jsem si tentokrát dala v audio verzi na rádiu Vltava. Poněkud přeslazený gotický román, kde téměř všechno dobře dopadne a kde se vyskytuje rozhodně nejvíce omdlévání, co jsem kdy v knihách zaznamenala, mi potvrdil fakt, že s věkem a počtem přečtených knih se názor na knihu může změnit. Vlastním knihu čtyř gotických příběhů Otrantský Zámek, Starý anglický baron, Vathek, Sicilský román a zrovna tento kousek mi už tenkrát přišel v tomto vydání nejslabší a až moc jako červená knihovna, což není nic pro mě. Přesto vzhledem k době, kdy byla kniha napsána a faktu, že jí napsala žena, dávám i tak 3 hvězdy.
Doposloucháno v rámci výzvy,jinak to není typ literatury, který by mě zaujal. Středověká romance v kulisách tajemné Sicílie.
Jako čtení na pokračování to šlo, ale gotické romány vyhledávat určitě nebudu.
Tohle bych asi nečetla. Ale jako čtení na pokračování jsem to poslechla. Jinak se mi příběh zdál hodně divný, takových náhod se snad nenajde ani v pohádkách. Jediné plus bylo,že to Tereza Hofová načetla moc pěkně.
Toto slovenské vydanie je len prerozprávaný príbeh z originálu a myslím, že tým veľa stratilo. Radcliffová vo svojich dielach veľa opisovala prírodne scenérie a aj keď jej jednoduché a primitívne rozprávanie z konca 18. storočia nie je na našu dobu pútavé toto prerozprávanie to všetko ešte zjednodušilo a sprimitívnelo. Myslím si ale že príbeh ako taký je zaujímavý len to podanie.
To byla ale ptákovina :-)) Červená knihovna, nesmyslné postavy, stěží uvěřitelné náhody (těch bylo opravdu požehnaně) a nezbytný happyend. No ale asi lepší než čučet na "zábavné" pořady v TV :-)
Uffff....má PRVNÍ zkušenost s gotickým románem...
Byly tam i čtivé pasáže..jinak je to předvídatelné a ploché jak béčkový film.
A přitom známe autory co v 18.století psali obdivuhodné věci
Gotický román - vyprávěnka o lásce, zradě a krutosti s trochou duchařiny. Ale co čekat od autorky, která se narodila v 18. století? Určitě si zaslouží trochu úcty a obdivu.
Furt je to typická Radcliffe, ale současně je to dílo mnohem inteligentnější jak třeba... Odstíny. Totiž: shodneme se všichni, že obojí je naprostý brak, žeano :-) Jak jsem byla z Udolfa nešťastná, tohle mě příjemně překvapilo. Rozdíl je pouze v tom, že tohle je kraťounké, za dva večery je přečteno, takže se netrápíte dlouho ;-)
Autorovy další knížky
| 1970 |  Otrantský zámek / Starý anglický baron / Vathek / Sicilský román |
| 2015 | Záhady Udolfa II |
| 2015 | Záhady Udolfa I |
| 1993 | Talian |
| 1992 | Dokud nás smrt nerozdělí |
Vůbec jsem o tomto rodu nic neslyšela, takže jsem si ráda příběh přečetla a seznámila se s ním. Reálie mi nevadily, protože popisovaly něco, co neznám. Je to starý román, tomu odpovídá styl i jazyk, pro mě to ale bylo milé zpomalení.