Sídlo smutku

03.09.2019

No jako nevím no. Těšila jsem se dost na tuto knihu, ale zklamala mě, a dost. Bavila mě až posledních cca 10 stran. Prostě tenhle typ psaní mi asi není moc blízký. Bohužel no. :(

27.07.2019

Kdo čeká duchařský příběh, při kterém mu bude běhat mráz po zádech, ať si nechá zajít chuť.
Je to román o ztrátě nejmilovanější osoby, zármutku, samotě a vzpomínkách. Moc se mi líbilo, jak Marcus vybaluje krabice a nad jednotlivými věcmi se mu vybavuje maminka.
Román mi však nepřišel tak poutavý, některé události jsou zdlouhavě popisovány a opakují se, jiné mě naopak dojímaly. Hodnotím ho jako lepší průměr.

Marcus:
"Myslím, že teď už můžu usnout, tady v Sídle smutku. Ale ne v téhle zaprášené místnosti, chci být tam, kde jsi ty. Ukaž mi prosím. Polož mi ruku na rameno a veď mě. Chci usnout s tebou".
Už bylo téměř příliš pozdě. Pohyboval jsem se někde na hranici spánku, když jsem na rameni ucítil tlak. Jak jsem jen mohl někdy mít strach z jeho dotyku?

27.02.2019

Strašidelný příběh to není, ale kvůli tomu jsem si to nepůjčila, jen se mi hodil do výzvy. Nebylo to špatné, k zamyšlení, co se asi tak může honit dítěti po smrti matky v hlavě. Konec byl tak trochu překvapivý, mohl by klidně pokračovat dalším dílem. Dá se to číst

30.01.2019

Jedenáctiletý Marcus se musí vyrovnat s tragickou smrtí mámy. Vydává se vstříc novému životu do domu na ostrovní pláži, kde žije jeho jediná příbuzná, kterou nikdy osobně nepotkal. Na ostrově navštěvuje rozvaliny starého domu, který je opředen záhadnou silnou atmosférou. Před padesáti lety odtud zmizela při hurikánu celá rodina, čtrnáctiletý chlapec se svými rodiči. A právě zde se Marcusovi zjeví přízrak chlapce.
Kniha odhaluje Marcusovu duši, jeho smutek v srdci a především samotu. Pasáže okolo tajemného stavení nesou paranormální prvky, ale především je to příběh o malém klukovi, který se musel vypořádat s nepřízní osudu.

28.01.2019

Na knihu jsem se těšila, ještě předtím, než vyšla. Ale! Sídlo smutku není hlavně duchařský román, jak by se mohlo na první pohled zdát. To je tam vedlejší. Je to spíše příběh o vypořádání se s životem, o zármutku a výčitkách svědomí. Musím říct, že mě román zklamal. Těšila jsem se na něj už od listopadu, kdy kniha vyšla. Čekala jsem mrazivou duchařinu ve stylu Zimní lidé, ale příběh o duchovi je tu na pár stránek, je vedlejší. Navíc mi lezlo krkem, jak se Marcus choval. To nebylo chování jedenáctiletého dítěte, ale padesátiletého chlapa. :/ Více v mojí recenzi v záložkách - Veru, Knihy na cestách

Musím konstatovat, že je to hezká delší povídka. Čekala jsem něco paranormálního, ovšem přišo zklamání, nic takového se nekonalo. Přesto je kniha čtivá a asi mi naní nic tak moc nevadilo.

12.01.2019

Trochu zklamání, linka s duchem je spíše vedlejší, začátek knihy byl sice výborný, ale postupem se řada věcí opakovala stále dokola a děj byl hodně rozvleklý.