Šikmý kostel
Karin Lednická
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/434224/bmid_sikmy-kostel-7BI-434224.png
5
7339
7339
Šikmý kostel série
1. díl >
Románová kronika ztraceného města. Podtitul knihy lapidárně shrnuje příběh o někdejší pastevecké vesnici, která vystavěla svůj rozkvět na těžbě uhlí, aby o století později zašla na úbytě – také kvůli těžbě uhlí. Dnes už z výstavných budov a vznosné katedrály nezbylo nic. Jen šikmý kostel, který strmě a varovně ční do pusté krajiny. Kniha začíná obrovským důlním neštěstím roku 1894, které drsně zasáhlo do života obyvatel celého kraje. Patří mezi ně i hrdinové této knihy, jejichž pohnuté osudy můžeme po následující čtvrtstoletí sledovat. Barbora, Julka a Ludwik jsou představiteli tří naprosto odlišných dějových linií, které se však na mnoha místech proplétají a vytvářejí plastický obraz polozapomenutých časů, jejichž drsnost je pro dnešního čtenáře v mnoha ohledech téměř nepředstavitelná. Každý z hrdinů čelí životním výzvám po svém: někdo se jim trpně poddává, jiný se snaží uchopit šance, které mu kvasící doba nabízí. Do všech osudů však opakovaně a nemilosrdně zasahují velké dějiny, které úsilí obyčejného člověka mohou snadno proměnit na prach. Anebo ne. Příběh je vystavěn na skutečných událostech, z nichž mnohé doposud nebyly v české románově tvorbě zpracovány. Vyprávění ubíhá v dramatickém tempu a natolik autenticky, že se děj před očima čtenáře mnohdy mění na film zaznamenávající i to, co donedávna zůstávalo skryto ve třinácté komnatě české historie.... celý text
Přidat komentář
Karin Lednickou lze asi právem vnímat jako rodící se literární hvězdu. Na prvotinu působí příběh velmi vyzrále. Autorka má něco, co mnoha jiným autorům chybí - talent (slova Lednické nedrhnou, příběh odsýpá s určitou lehkostí, smutnému obsahu navzdory). U současných českých autorů, byť masově populárních, mi zpravidla překáží vydřenost a úpornost vypravování i směřování ke klasické telenovele. Samozřejmě i zde lze mnohdy příběh předvídat, zejména pokud jde o tragédie a katastrofy, ale snad je to stylem psaní, protože Šikmému kostelu to na kráse neubírá a možná paradoxně i prospívá. Autorka zhmotňuje postavy i prostředí svého románu vskutku bravurně. Čtenář se dokáže s hrdiny sžít, bez ohledu na historickou epochu, jejich věk či pohlaví, bát se o ně, soucítit s nimi. Takové protagonisty dokáže vytvořit pouze talentovaný autor. Přestože se považuji za odpůrkyni současné české tvorby, Šikmý kostel doporučuji. V knize najdete nejen řadu lidských příběhů, ale také kus zapomenuté české minulosti.
Na knihu jsem se opravdu těšila. Ani ne kvůli skvělým ohlasům a hodnocením, která přicházela ještě před jejím oficiálním vydáním, ale protože jsem rodačka z Karviné - Fryštátu :-), pocházím z hornické rodiny a mám i povědomí o historickém vývoji hornictví i celého regionu. Myslím si, že autorka své vyprávění zvládla dobře, reálie působí velmi skutečně a celková atmosféra čtenáře vtáhne. Přesto se kniha nečte úplně jednoduše, protože ukazuje hlavně strasti, věčnou dřinu, katastrofy a útrapy horníků a jejich rodin. Radosti v ní najdete málo, a pokud ano, jen horko-těžko vyvažuje to ostatní, čím si hrdinky a hrdinové vyprávění musejí projít na své životní cestě. K některým z postav jsem si hledala cestu těžko, jiné my byly sympatické velmi. Především Julka, Jurek a Ludwik. I přesto tuto knihu doporučuji a všechnu chválu na ni považuji za oprávněnou.
Narodila jsem se v Havířově a v Orlové žiji celý svůj dosavadní život. Svůj život nechal v "ďuře" můj děda a otec mé tchýně. Dosud tam pracuje můj otec, strýc a tchán. Takže tato kniha mě nemohla minout.
Je zvláštní číst příběh z míst, které důvěrně znám. Líbilo se mi, že jsem se dozvěděla více o darkovských lázních a celkově o životě v tom kraji z dob minulých. Příští týden měla být paní Lednická u nás v Orlové v knihovně, ale kvůli koronaviru se to zrušilo. Doufám, že bude nový termín a budu mít možnost si nechat knížku podepsat.
Tak tento román je pro mě opravdovým překvapením. Pouštěla jsem se do něj s obavami, protože hornické vesnice na konci 19. století opravdu nepatří mezi má oblíbená prostředí. Říkala jsem si, že to asi bude náročná četba, u které bude třeba zapojit i kus pevné vůle, abych neutíkala ke knihám, na které mám obrovskou chuť. Nakonec to bylo úplně jinak a Šikmý kostel se stal knihou, kterou jsem s sebou nosila z pokoje do pokoje a četla ve všech volných chvílích.
Postavy a rodiny, a nimiž se v několika částech a mnoha kapitolách setkáváme, jsou velmi šikovně vystavěné. Různé charaktery se svými touhami, sny a směsicí dobrých a špatných vlastností jsou skvěle podány, takže se vlastně čtenář stává dalším ze sousedů v Karwine, jejíž osud je dodnes neznámý i pro spoustu lidí z širšího okolí (zvláště mladšího věku).
Na románech hodně oceňuji, když autor dokáže proplétat dějové části s úvahovými, přirozeně mezi nimi přecházet, udržet vývoj postav a vytvořit tak celek, jenž drží pohromadě. To se Karin Lednické povedlo. V posledních měsících mi marketingová kampaň ke knize už trochu lezla na nervy - bylo to úplně všude, kam jsem se hnula. Ale kniha je skvělá, takže mou nabručenost umlčela a já se dychtivě těším na další díl, který je "ve výrobě".
Dámy a pánové, bezesrandy doposud nejlepší knižní dílo, jaké jsem kdy přečetla. Bezesporu pro mě o několik latěk výš než Hana (a to je co říct, protože Hana pro mě byla dlouho TOP). Krásně napsáno, úžasný styl vyprávění, parádní příběh, který Vás vtáhne do děje hned po pár prvních stránkách. Další díl, prosím ... :-)
Brilantně sepsaný dobový příběh z drsného kraje, který je spojený s uhlím a hornictvím. Události možná opomíjené, možná jsem je jen já sama nezaregistrovala a proto pro mne naprosto výjimečná kniha plná informací. Líbilo se mi přelévání postav, kdy se jejich většinou smutné a udřené osudy zase a znovu vzájemně protínaly. Mohou to být příběhy, jaké známe z vyprávění našich babiček a prababiček a přitom v porovnání s dobou, v jaké žijeme dnes, působí tak vzdáleně a smutně.
ani se neche věřit, že se jedná o autorčinu prvotinu. Nádherně napsané a pro mne ukazuje část historie, která mi byla dosud naprosto neznámá. Vřele doporučuji!
Výborná kniha a ještě k tomu prvotina? Smekám před paní Lednickou. Hodně jsem se dozvěděla z naší minulosti. Těšínsko mám ráda a často tam jezdíme za příbuznými mého muže. O to více mě osudy lidí byli bližší. Moc se těším na pokračování. Knížku jednoznačně doporučuji k přečtení.
Juchů! Dlouhé měsíce jsem četla průměrné knihy a čekala na nějakou, která mě dostane a řekne "takhle má vypadat vynikající kniha"... A konečně jsem ji našla! Šikmý kostel je brilantně napsaná a vystavěná románová kronika, která dle mého názoru musí chytnout opravdu každého! Už na straně 38 mi ukápla nejedna slza... Tak moc emočně mě kniha dostala! Propojení osudů postav, reálné historie města a celkového dění v Čechách je prostě jedno velké wow... Opravdu mě už pár měsíců žádná kniha nedostala natolik, jako tato... Nejde jinak než doporučovat dál a dál!
Opět přibyla autorka, která píše pro mě. Románová kronika přináší osudy lidí, které jsou zajímavé. Neméně zajímavé jsou i osudy místa, dozvěděla jsem se opět něco z utajované historie. Velmi oceňuji u autorky studium doby a pramenů před napsáním knihy.
Žádný komplikovaný děj, prostě jen běh života. Těžkého života tehdejší doby.
Vše, co teď píšu bude asi příliš sentimentální a neobjektivní. Pro mě bylo čtení knihy o to více umocněno emocemi, protože jsem se zde narodila, žiji mezi Orlovou a Karvinou. Kolem "Olzy" se chodíme často procházet. Popisovaná místa jsou mi důvěrně známé. Všechny v knize kurzívou označené slova "do pjeruna" apod. jsou pro mě přirozené, protože tzv. po našimu mluvila prabička, babička a dodnes ještě trochu rodiče. Písničku Siedzi mucha na ścainie ......umím dodnes.
Děkuji tímto autorce, za historické vysvětlení poměrů v kraji. A za příjemně strávený čas u čtení knihy.
Taky jste rádi poslouchali babičku, když se rozpovídala o svém dětství a mládí? Když byl náš svět o dost jiný, než jaký je teď. (Žádná televize, rozhlas, letadla, toaletní papír atd v životě většiny.) Taky jste se jí pořád ptali na to a ono? (Já jsem se třeba dozvěděl, že moje prababička si často zpívala jednu písničku, která je moje osudová. A to jsem prababička nezažil.)
Číst Kostel je jako poslouchat babičku. Ale ne jednu. A ne jen babičku. Jako byste v rukou měli rodinné poklady a nechali si vyprávět jejich historii. (Třeba jak se tenhle hmoždíř dostal do téhle rodiny.)
Všechny ty životy obyčejných lidí, obyčejných v tom nejlepším smyslu slova, jsou napsány krásným jazykem. Uvědomil jsem si to lépe až po přečtení jiné knihy, která mi do Kostela skočila z pracovních důvodů.
Zdá se vám, že jsem spokojený? Jsem o moc víc. Nadšený. A vlastně neumím lépe říct proč. Je to něco uvnitř v textu a v mém já, co padlo na správné místo. Jako když se potkají dva staří známí.
Kniha roku je tu.
Skvěle popsaný život i povahy lidí v mém kraji. Tvrdé podmínky, pokora i revolta, pracovitost, bohabojnost, radosti i zoufalství synků a děvušek. Těším se na pokračování.
Šikmý kostel je naprosto bravurně sepsaný příběh jedné rodiny, která žila ve staré Karwiné na přelomu 19. a 20. století. S hlavními postavami poznáváme život na vsi i ve městě, chudobu i snahu o lepší život. Především však dřinu, zklamání, bolest... V románu nechybí láska, vzdor, vypočítavost, obětavost, zkrátka vše, co má dobrá kniha mít. Nechybí ani velká výpovědní hodnota, protože autorka si dala velice záležet na rešerších a historických podkladech, včetně rozhovorů s pamětníky. Za mě rozhodně nejlepší kniha roku 2020 a aspirantka na cenu Magnesia Litera!
Velmi příjemné překvapení, tolik současné literatury nečítávám. Naposledy paní Mornštajnovou a tohle dílo je opravdu velmi podobně srovnatelné, ovšem v dobrém, tom nejlepším, slova smyslu. Trochu se obávám dalších dílů, jestli mi politicky budou konvenovat, ono člověk v dnešní době přepisování dějin nikdy neví.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) česko-polské vztahy hospodářská krize podle skutečných událostí horníci, havíři Karviná vznik ČSR (1918) důlní nehody Orlová Těšínsko, Těšínské Slezsko
Autorovy další knížky
| 2020 |  Šikmý kostel |
| 2021 | Šikmý kostel 2 |
| 2022 | Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie |
| 2024 | Šikmý kostel 3 |
Spisovatelia, ktorí nám prinášajú pohľad do minulosti a udalostí, či miest, ktorým nie je venované toľko pozornosti v školách, si zaslúžia zvláštne miesto v nebi. Platí to aj pre K. Tučkovú a viem, že veľa ich mám ešte neprečítaných.
Historické udalosti zasadené do prostredia ľudských osudov a rodín sú hodné šírenia, aby sme poznali, čím všetkým táto krajina a ľudia prešli len pri púhej snahe prežiť a možno byť chvíľu šťastní.
Vďaka za tú knihu.