Šikmý kostel 3
Karin Lednická
Šikmý kostel série
< 3. díl
Románová kronika ztraceného města, léta 1945–1961. Jak dlouho trvá válka po tom, co skončí? Navždy, pokud jí člověk prošel. Ptejme se spíše, jak může zaplnit prázdnotu po zavražděných blízkých nebo po uneseném dítěti. Čím bude zahánět vzpomínky na děsivý teror Němců nebo nechtěnou tělesnou lásku Rusů. Někdo všechno zamkne na dno duše a ráno co ráno si namlouvá, že co bylo, bylo, teď je prostě třeba jít dál. Jiný se nechá zahltit žalem; další přetaví prožité v nenávist. A ještě jiný ve víru, že to bude právě on, kdo pomůže vytvořit nový, lepší svět. Jak dlouho trvá, než člověk přijde o iluze? Tím déle, oč horoucněji se k nim upínal. Možná začne váhat při prvních soudružských podlostech, možná prozře až poté, co kvůli zběsilému plnění plánu začnou umírat lidé a následný monstrproces přenese vinu na ty, kteří se nesmyslné honbě za tunami uhlí snažili zabránit. Pak už bude záležet jen na něm, jestli zahořkne, uchýlí se k prospěchářství, anebo se pokusí znovu nalézt společnou řeč s těmi, kteří věděli (nebo přinejmenším tušili) od samého začátku. Jak dlouho trvá, než člověk uteče do rezignace? Dokud nezjistí, že už mu zbyla vůle a síla jen na to, aby se uzavřel do čtyř zdí vlastního života. Tam si může zpočátku nalhávat, že na něj vnější svět nedosáhne, pokud zásadně neporušuje jeho pravidla. Aby nakonec zjistil, že právě v této úvaze se dopustil největšího omylu. A jak dlouho trvá, než se ztratí dvacetitisícové město?... celý text
Přidat komentář


Epické zakončení téhle ságy. Velmi si cením zasazení skutečných postav do tohoto románu, který nejen popisuje historii zaniklého města, ale nyní i osudy skutečných lidí. Děkuji za připomenutí zvěrstev komunismu. A za velmi napínavé a vskutku obohacující čtení.


Stejně jako předchozí díly, i tentokrát hodně krušné vyprávění. Sice skončila válka, ale nástup komunismu vůbec nepřinesl do osudů hlavních postav klidnější období. Kniha se prostě nedala odložit, hodně jsem se na ni těšila a pak přečetla během pár dnů. Tentokrát jsem po pauze od minulého dílu ani nemusela tápat v postavách, v úvodu je přehledná tabulka vztahů. I přesto jsem si ale před čtením třetího dílu vyposlechla audiverzi předchozích, takže jsem teď měla celou rodinnou ságu pěkně v živé paměti. Škoda, že už je konec, klidně bych si dovedla představit pokračování...


Ze zacatku jsem se bala te tloustky, ale zaroven jsem vedela, ze jak nad to sednu, tak uz nebudu moct odejit. Brilantni. Jako vzdy. Snad nejlepsi z trilogie (i kdyz, jednicka byla uzasna). Mimojine se opet se ukazalo jak zvracena byla komunisticka zvule. A jak zkouseny je tento kraj. Velmi emotivni cteni.


Nejlepší románová kronika co jsem kdy četla. S ohledem na rozsah (přečtěte všechny tři díly, stojí to za to), propojenost osudů a historické události je to neskutečná práce. Krom toho, že to autorku muselo stát hodně času a sil, píše úžasně čtivě, i když se knížka těžko drží delší dobu v ruce, nebudete jí chtít odložit. Za sebe dávám velké ano!


Karin na Hrad! Autorka loni dostala státní vyznamenání a naprosto zaslouženě. Tato trilogie by měla být povinnou četbou v daném regionu, pohraničí obecně, i té daleké Praze, kde vznikala rozhodnutí od stolu o osudech všech.
Ano, literárně možná nejslabší díl, ale v lecčems naopak nejsilnější. Procesy, měnová reforma, neumím si vůbec představit tu totální bezmoc a frustraci, kterou lidi tehdy museli prožívat, protože i o sedmdesát let později v pohodlné posteli a pohodlné době mi bylo při čtení dost úzko.
Začátek knihy byl trochu těžkopádný, čistě z čtenářského pohledu, stranické schůze opravdu nejsou nijak záživné téma, někdy roubování událostí, které bylo potřeba zpracovat, do rozhovorů působilo trochu kostrbatě a na sílu, ale později se děj rozproudí a plyne přirozeněji. Poslední třetina už vyloženě utekla a vlastně mi bylo líto, že už je konec. I když je asi dobře, že na Duklu zatím nedošlo, budu si tedy představovat, že naši hrdinové měli pro změnu v životě trochu štěstí :) No určitě by to chtělo další díl, i když tuším, že se asi nechystá.
Trochu mě mrzelo, že se postupně z děje vytráceli další členové rodiny (Halka, Anuška, Olga) a jejich osudy byly jen zkratkovitě zmíněny, jak už nezbýval prostor, možná by neuškodilo pár dramaturgických škrtů.
Ale to jsou jen drobné výtky, kniha (potažmo celá série) je zkrátka perfektní, mistrovské dílo a opravdu by si ji měl přečíst každý.
Doporučuji ale přečíst všechny díly najednou, bez větších prodlev. Já jsem nakonec byla líná přečíst pro připomenutí předchozí díly a někdy jsem jen dost obtížně lovila v paměti. Ale určitě si jednou knihy přečtu znovu, všechny.
U mě autorka tedy snad docílila toho, co zamýšlela. O historii regionu jsem nevěděla téměř nic (ani jsem tam v podstatě nikdy nebyla, což musím brzy napravit) a když už jsem si něco myslela, tak přesně ty negativní stereotypy. Za což se moc omlouvám a své mínění si zcela napravuji.
Autorku obdivuji za neskutečné množství práce, které odvedla, havíře (ty opravdové) a jejich rodiny obdivuji za těžký život v těžkých časech a nám všem přeju, abychom my takové zkoušky osudu zažívat nemuseli.


Měsíc strávený s touto trilogií, cítím se trochu prázdně. A možná trochu naštvaně, protože paní Lednická nasadila laťku tak vysoko, že se mi teď těžko budou hledat další díla ke čtení.
Možná bych byla ještě raději, kdyby se třetí díl rozdělil na dvě poloviny. Postav a jmen už byla taková spousta, že jsme nejdřív četli podrobně o jejich osudu, a zničehonic z knihy zmizeli, a objevili se už jenom jako doplňující informace. Ale chápu, že to byl záměr, protože jinak by 3. díl měl tisíce stran.
Ze strany 629 mám husí kůži ještě teď.


Poslední díl trilogie se autorka věnuje povojnovému období a následkům vojny. I tenhle příběh je napsaný na základě skutečných, byť smutných historických událostí, na konci knihy může čtenář najít i obrazovou přílohu s mnoha zdroji informací.
Pro neztrácení se v množství postáv a vzájemných vztahů může pomoct tabulka na začátku knihy.
Hlavní postavy trilogie toto zažili hodně a osud k nim nebyl moc přívětivý. V téhle části vidíme různé způsoby, jak se vypořádají se složitými životnými situacemi, které je postihli. Příběh vidíme z pohledu několika různých postav, co pomáhá k vytvoření si celkového příběhu.
Problémy v rámci česko-polských vztahů, budování socialismu a vykonstruované procesy sú pozadím, na kterém se odehrávají životy místních lidí. V knize je mnoho skutečných postav a událostí, kupříkladu farář Ludvík Sobek, neštěstí v dolech kvůli podcenění bezpečnosti za socializmu. Muselo být nepředstavitelně těžké se dívat, jak mizí město a vlastní domy před očima lidí, kteří je vybudovali.
Autorka se v knize věnuje nejen havířům, ale i jejich ženám a později často vdovám a jejich problémům, jako únos dítěte, znásilnění a podobně. V knize je mnoho dialogů psaných místním nářečím.
Děkuji paní Lednické za perfektní zpracování tématu a napsaní téhle ságy.


Třetí díl je už opravdu románová kronika, není to tak úplně jako v předchozích knihách, kde jsou popisovány někdy velmi nelehké osudy a příběhy postav. Přesto, bravurně popsané události mizejícího města, skvěle vše propracované. Mistrovské dílo.


Žiju u Karviné. Přiznám se, že se mi četlo těžce. Když člověk ví, co po 2. světové válce následovalo, místo naděje na lepší časy, těžkosti a hrůzy, bezpráví a bezohlednost... Začátek bylo hrozně složité číst, všechna ta beznaděj a nespravedlnost... Postupně se ale i osudy hlavních hrdinů trošku prosvětlovaly. Stejně nezbývá než prostě žít, jak nejlépe to jde a ve všem hledat to dobré.
Díky autorce za popis historie očima obyčejných lidí i skutečně žijících osob, které jsem neznala. Díky za všechny ty lidi, kteří dělají mnohem víc než musí a jsou pro své okolí požehnáním, i když sami za to mnohdy jsou spíše potrestáni než odměněni...


Tak třetí díl této trilogie, se mi četla ze všeho nejhůře. Už se mi to zdálo, lehce zdlouhavé. Možná to je i tím, že už je nějaká doba, co jsem doslova zhltal první dva díly a trošku pozapomněl postavy. Ale každopádně, je spisovatelka skvělá a těším se na další její knihy.


Trojka se mi četla nejlépe, konečně nejsou postavy úplně tragické, i když měli těžký život. Je skvělé, že je tato minulost již za námi, je třeba ji nechat spát. A pevně věřím, že Karviná má našlápnuto na lepší a lepší časy.


Těžce jsem dočetl třetí těžký díl Šikmého kostela o těžkém životě na Karvinsku. Navíc již i události, které si jako malé dítě pamatuji (od úmrtí Stalina a měnové reformy). Skvěle napsané svědectví doby - ve 3 knihách téměř 70 let. Vím, mnozí čtenáři knihu odloží, ale chce to po chvílích přečíst celé. Právem byla autorka oceněna panem prezidentem státním vyznamenáním.


Dočetl jsem třetí díl Šikmého kostela, který ukončuje kroniku ztraceného hornického města Karwiná. Všechny díly krásně napsané, i když ne vždy to bylo lehké čtení. Nevadil mi celkem častý návrat v ději k minulým dílům, alespoň se mi osvěžila paměť již přečteného. Popisy řádění KSČ na tomto území a vůbec celá jejich magorská ideologie těžby uhlí a honbou za nadlimity byla jasně ozřejměna, i když škoda, že jen s ohledem na postavy knihy. Katastrofické propady zeminy i praktický zánik starého města byly spíše okrajové linky, ale za mě postačující. Nejhorší je zkrátka ten fakt, že když už jsou politici u moci, tak si s naší zemí můžou dělat co jim libo.
Uvažoval jsem, zda by nebylo k marnosti požádat o 4.díl od roku 1962 do 1989, ale to by už asi byl jiný příběh. Celou trilogii Šikmého kostela vřele doporučuji přečíst a autorce Karin Lednické náleží velké dík za toto dílo.


“Ostrůvek v rozčeřeném jezeře nejistoty. Kotva pro chatrnou bárku její strachem proděravělé duše. Obezlička odcházející pocit viny. Tím vším se v její mysli stal roztřepený kus provazu, kterým se u sovineckého domku připevňuje branka ke zbytku plotu.
Nebudu se tu rozepisovat o kvalitě obsahové a faktografické, recenze i komentáře všech tří dílů i mé hodnocení dílu prvního a druhého jsou dostatečně vypovídající. Chtěla bych poukázat na jinou věc, na umělecký styl a um autorky, s jakým pracuje s českým jazykem a rozličnými výrazovými prostředky. Vyjádřit tak těžký obsah pomocí až poetické formy hraničí s dokonalostí. Krása.


Nádherné! Neskutečná propracovanost příběhu, spousta informací, faktů. Krásný dojemný příběh rozvětvené rodiny, je mi líto, že jsem se s postavami musela rozloučit. Velký obdiv paní spisovatelce!
Štítky knihy
komunismus česko-polské vztahy hornictví podle skutečných událostí Lebensborn Karviná důlní nehody pronásledování církve Karvinsko monstrprocesyAutorovy další knížky
2020 | ![]() |
2021 | ![]() |
2022 | ![]() |
2024 | ![]() |
Čtení tohoto dílu mě nadchlo stejně jako první díl. Líbí se mi styl vypravění, kdy se odehraje časový skok, autorka popíše novou scénu velmi barvitě, že se mi v hlavě vybarvovala jako nějaký film. A z vyprávění se postupně dozvídáme, co se od posledně událo. Velkou libůstkou pro mě byli pasáže v ději, kdy na jednu příhodu se podíváme z úhlu pohledu více osob, toto se mi velmi libilo i v prvním díle a postrádala jsem ho ve druhém díle. Klaním se autorce za napasování děje do místních i celorepublikových dějin, včetně zapojení skutečných osob do děje Šikmého kostela.