Šikmý kostel
Karin Lednická
Šikmý kostel série
1. díl >
Románová kronika ztraceného města, léta 1894–1921. Podtitul knihy lapidárně shrnuje příběh o někdejší pastevecké vesnici, která vystavěla svůj rozkvět na těžbě uhlí, aby o století později zašla na úbytě – také kvůli těžbě uhlí. Dnes už z výstavných budov a vznosné katedrály nezbylo nic. Jen šikmý kostel, který strmě a varovně ční do pusté krajiny. Kniha začíná obrovským důlním neštěstím roku 1894, které drsně zasáhlo do života obyvatel celého kraje. Patří mezi ně i hrdinové této knihy, jejichž pohnuté osudy můžeme po následující čtvrtstoletí sledovat. Barbora, Julka a Ludwik jsou představiteli tří naprosto odlišných dějových linií, které se však na mnoha místech proplétají a vytvářejí plastický obraz polozapomenutých časů, jejichž drsnost je pro dnešního čtenáře v mnoha ohledech téměř nepředstavitelná. Každý z hrdinů čelí životním výzvám po svém: někdo se jim trpně poddává, jiný se snaží uchopit šance, které mu kvasící doba nabízí. Do všech osudů však opakovaně a nemilosrdně zasahují velké dějiny, které úsilí obyčejného člověka mohou snadno proměnit na prach. Anebo ne. Příběh je vystavěn na skutečných událostech, z nichž mnohé doposud nebyly v české románově tvorbě zpracovány. Vyprávění ubíhá v dramatickém tempu a natolik autenticky, že se děj před očima čtenáře mnohdy mění na film zaznamenávající i to, co donedávna zůstávalo skryto ve třinácté komnatě české historie.... celý text
Přidat komentář
Tak jsem to zvládla, docela dobře se mi to i četlo, ale něco mi tam chybělo ... Náročné, depresivní a místy méně záživné čtení. Asi moc vysvětlování historických událostí najednou? Zkrátka a dobře jsem se přistihla, že občas přeletím některé řádky rychleji. Možná je to i tím, že tento kraj mi není nijak blízký a přiznávám, že jsem ve zmiňovaných "končinách" nikdy nebyla. Pro někoho ostudné, ale pro mě je tento kraj daleký. Bezpochyby obrovský kus práce od autorky, nedokážu si vůbec představit dát takové dílo dohromady. Smekám. A i když pro mě není tato kniha top, určitě si za nějaký čas přečtu i druhý díl. Takže závěrem doporučuji.
Čtivá knížka o části naší země, kterou většina z nás nezná. Při popisu drsného života v tomhle kraji si člověk uvědomí jak se máme dnes dobře a žijeme si blahobytně, aniž bychom si toho vážili. Většinou. Těším se na druhý díl a ráda bych se nekdy vydala do Karviné podívat, ikdyž to je dost z ruky.
Tož dobré to bylo. Začátek trochu otestoval mou čtenářskou trpělivost, ale autorka chtěla vykreslit těžký život, kdy ženy jen rodí a starají se o chod domácnosti a muži rubají uhlí a prach splachují pálenkou. Nastalé velké změny v mnoha rodinách po důlním neštěstí a později válkou a dělením národů bylo nanejvýše zajímavé. Na knihu si člověk musí udělat čas, není to odpočinkové čtení na dvě odpoledne. Je však dobře, že kniha vznikla.
Od knihy jsem bohužel očekávala něco jiného. Do příběhu se mi špatně začínalo, musela jsem se do čtení nutit. Kniha mě nijak moc nenadchla.
Úžasná práce. I když jsem vlastně něco tak smutného dlouho nečetla. Podobné romány mě vždy donutí zapřemýšlet nad tím, jak se dnes máme krásně a smeknout před předky. Vím, že má každá doba své výzvy, ale z našeho pohledu je to něco neuvěřitelného.
Děkuji i za lepší pochopení společnosti a lidského smýšlení, které se od našeho tolik liší, i když je to vlastně nedávno...
Jen bych snad ocenila lehké "pročesání" popisných pasáží.
Moc pěkně napsaná kniha, která chytí za srdce. Jedno neštěstí a jak to zamává osudy lidí... Je to dost náročná literatura aspoň pro mě tedy, ale přečtená jedním dechem. Žiju v Ostravě a vůbec jsem o historii našeho kraje nevěděla.
Po prvých stranách som sa zľakol tej depresie a počtu strán čo mám pred sebou, ale nakoniec to nebolo také zlé. Dej sa rozdrolil na niekoľko línií kde sa striedali radosti a trápenia v celkom znesiteľnom pomere, bonusom boli historické súvislosti. Rovnako ako u Remarqua som si uvedomil ako mi je vlastne dobre. Ale pred druhým dielom potrebujem trochu balzámu na dušu.
Na osudech jedné rodiny autorka vykreslí ty obrovské změny, které se odehrály během života jedné generace. Od solných pouti a stabilního života na konci 19. století, přes hrůzu světové války a nakonec ještě občanských nepokojů, které se na Těšínsku po roce 1918 rozhořely. Co zůstává jsou doly a uhelný prach. To všechno byla pro mne nová a moc zajímavá témata.
Kniha je velmi čtivá a těším se na pokračování.
Po prvních 25 stránkách, u kterých jsem skoro usnula, jsem knihu odložila a vrátila se k ní cca po týdnu. No a od té doby mě už nepustila. Tak hezky napsané příběhy lidí jsem už dlouho nečetla. Zjistila jsem, že o této části České republiky nevím ale vůbec nic a o to víc jsem ráda, že jsem se ke knize vrátila. Opravdu smekám před spisovatelkou.
Nejsem si jistá, jestli se pustím do dalšího dílu. Literatura je to rozhodně kvalitní a otevírá kousek dějin, o kterém málokdo z nás věděl. Člověk musí obdivovat postavy knížky pro jejich nezdolnost a často neutuchající dřinu. Možná je to obdobím, kdy jsem se k příběhu dostala, ale sem tam mě celkem deprimoval a nedokázala jsem sdílet naději postav, změny přece jen bude líp.
Na Šikmý kostel jsem se chystala dlouho, ale jak to čtenáři znají, při tolika knih je těžké přečíst si je všechny naráz. Proto jsem si dala Šikmý kostel do Čtenářské výzvy. A jsem za to velmi ráda.
Rozhodně se jedná o velmi kvalitní českou knihu, která mě zaujala od prvních stran. Díky této knize jsem si přiblížila historii, o které jsem vůbec nevěděla. Je až neskutečné, co vše se tenkrát událo, a co vše museli lidé vydržet. V knize je mnoho tragédií, ale také mnoho naděje. Incestní vztah mně nepřijde nějak pohoršující. Kdysi se toto dělo běžně, hlavně mezi bohatými, aby majetek zůstal v rodině. Zde se nejedná o bohatství, ale o čistou lásku. A já jim to přeji. Těším se na čtení druhého dílu.
Čtenářská výzva 2023: Téma 4. Kniha, která obsahuje mapu.
Autorčina úroveň slohu vtáhne rychle do děje a i když je téma náročné a už vůbec ne veselé, stránky ubíhají velice rychle. Podařilo se velice věrně vykreslit obraz tehdejší doby, podmínky a nelehký život jak dospělých tak dětí. Kapitoly rozděleny a věnovány několika postavám hodnotím také velice kladně a byly mi sympatické, zejména Julka. Slezské nářečí v knize je pro mě už jen třešničkou.
Tohle se opravdu povedlo. Naprosto vynikající kniha. Ani na okamžik jsem se nenudil. Mám radost, že vedle paní Mornštajnové máme další skvělou autorku. Paní Lednická píše prostě úžasně. Hned jdu na druhý díl. Skvělé počteníčko.
Tohle bylo skvělé čtení. Barbora mi teda celou knihu děsně lezla na nervy. Těším se na další díl. Dočetla jsem se hodně informací z historie o kterých jsem neměla vůbec tušení.
Tohle funguje od první stránky do poslední bez sebemenšího zaváhání. Neuvěřitelně příjemné překvapení a vynikající kniha s krásným příběhem. Autorka píše opravdu excelentně, příběh plyne neuvěřitelně hladce a umí být i nejednou napínavý, smutný, veselý. Krásná kniha.
Skvěle napsaná románová kronika. Líbilo se mi propojení postav, popisy každodenního života, radosti i strasti. Těším se na další díl
První kniha této románové trilogie mě velice mile překvapila a četla se, dá se říct, sama. Autorka je obdařená nemalou dávkou spisovatelské invence a empatie, což na stránkách své knihy nesporně prokazuje. Musím přiznat, že tato část naší historie mi vzhledem k faktu, že pocházím ze západu Čech, byla známá velice povrchně, spíš skoro vůbec. Velice rychle jsem se při čtení sžila se všemi postavami a mohla jsem tak poznávat pohnutou historii tohoto kraje a nelehké osudy lidí zde žijících. Už nyní mohu říci, že když se mi něco nebude dařit a budu mít pocit, kolik toho "mám na hrbu", určitě si vzpomenu na hrdiny této knihy, a vynadám si, na co si to chci stěžovat.
Chvíli mi trvalo, než jsem se dostala ke čtení, ale stálo to za to. Neuvěřitelné, jak před relativně krátkou dobou ještě lidi žili. Jak si neumíme vážit toho, co máme. Hezky napsané a už se těším na objevování míst z knihy a zejména na šikmý kostel.
Přečíst tuto knihu byla opravdu výzva, ke které jsem se dostala náhodou, když mi někdo tuto knihu věnoval. Téma hornictví není můj oblíbený žánr. Nicméně dokáži pochopit, že čtenáře, kteří dobře znají tuto oblast, nadchne jak téma, tak osudy několika hlavních postav, protože v tom mohou najít kus historie svého rodiště i třeba své rodiny. Určitě je kniha cílena na čtenáře, který má vztah ke Karviné i Ostravě. Za mě by mohla mít alespoň o 100 stran méně. Druhý díl již číst nebudu.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) česko-polské vztahy hospodářská krize podle skutečných událostí horníci, havíři Karviná vznik ČSR (1918) důlní nehody Orlová Těšínsko, Těšínské Slezsko
Autorovy další knížky
2020 | Šikmý kostel |
2021 | Šikmý kostel 2 |
2022 | Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie |
2024 | Šikmý kostel 3 |
Vlastně ani nevím proč jsem se do té knihy nepustila hned jak vyšla, protože je skvělá. Nakonec mě k ní přivedl náš soused, který je velmi hrdý plzeňák, který se hodně zajímá o historii a z Šikmého kostela byl šokován více, než jsem čekala. Vůbec nevěřil, že tak těžký život měli lidé v minulosti na Karvinsku. Nutno podotknout, že já z té oblasti pocházím, takže pro mě to je srdcová záležitost. I když nejsem pamětník, hodně mi vyprávěl můj děda, který se tam rovněž narodil a táta, který kdysi pracoval na šachtě.
Knížka mě neskutečně chytla za srdce. Vím, že to kdysi bylo velmi těžké. Nevím, jestli si to v dnešní době plně dokážeme představit, vest takový život. Obdivuji jejich sílu se s osudem poprat - svým osobitým, svérázným, leckdy až tvrdým způsobem. Jsem ráda, že zde autorka zakomponovala i opravdu málo známe historické události, protože je potřeba nezapomínat. No a za použití nářečí moc děkuji.
... Vždy, když projíždím oblastí o které se zde píše a vidím, jak moc se krajina, města i vesničky změnily, co všechno už zmizelo, nestojí a bylo srovnáno se zemí, tak to ve mě vyvolává dost melancholickou náladu...