Šikmý kostel
Karin Lednická
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/428618/bmid_sikmy-kostel-3Jk-428618.png
5
7663
7663
Šikmý kostel série
1. díl >
Románová kronika ztraceného města, léta 1894–1921. Podtitul knihy lapidárně shrnuje příběh o někdejší pastevecké vesnici, která vystavěla svůj rozkvět na těžbě uhlí, aby o století později zašla na úbytě – také kvůli těžbě uhlí. Dnes už z výstavných budov a vznosné katedrály nezbylo nic. Jen šikmý kostel, který strmě a varovně ční do pusté krajiny. Kniha začíná obrovským důlním neštěstím roku 1894, které drsně zasáhlo do života obyvatel celého kraje. Patří mezi ně i hrdinové této knihy, jejichž pohnuté osudy můžeme po následující čtvrtstoletí sledovat. Barbora, Julka a Ludwik jsou představiteli tří naprosto odlišných dějových linií, které se však na mnoha místech proplétají a vytvářejí plastický obraz polozapomenutých časů, jejichž drsnost je pro dnešního čtenáře v mnoha ohledech téměř nepředstavitelná. Každý z hrdinů čelí životním výzvám po svém: někdo se jim trpně poddává, jiný se snaží uchopit šance, které mu kvasící doba nabízí. Do všech osudů však opakovaně a nemilosrdně zasahují velké dějiny, které úsilí obyčejného člověka mohou snadno proměnit na prach. Anebo ne. Příběh je vystavěn na skutečných událostech, z nichž mnohé doposud nebyly v české románově tvorbě zpracovány. Vyprávění ubíhá v dramatickém tempu a natolik autenticky, že se děj před očima čtenáře mnohdy mění na film zaznamenávající i to, co donedávna zůstávalo skryto ve třinácté komnatě české historie.... celý text
Přidat komentář
Kniha mě zaujala hned, jakmile jsem přečetla anotaci v době, ještě nebyla vydaná. O to víc mě potěšila autorka při její nabídce nákupu s věnováním. Teď je moje s podpisem a přečtená. A není co vytknout. Jen se těším na pokračování.
Velmi čtivá kniha, které z mého pohledu není co vytknout. Těším se na pokračování.
Výborný,strhující příběh. Konec 19.a začátek 20.století ve Slezsku. Přečteno jedním dechem.
Na sociálních sítích jsem viděla a slyšela chválu na tuto knihu. Zprvu jsem jí míjela, pak jsem zjistila, že se zabývá historií Karviné a okolí, jak žily havířské rodiny. Tady jsem zpozorněla, jelikož pocházím z Ostravy a spousty mužů v rodině se živilo havířinou řekla jsem si, že si ji musím přečíst. Teď po přečtení jsem šťastná, protože byla skvělá! Tohle se neskutečně moc povedlo. Neustále jsem měla potřebu číst, číst a číst. Kudy jsem chodila tak jsem na knihu myslela. Úchvatný příběh, neskutečně čtivý a já se nemohu dočkat dalších dílů. Kniha je bomba a já ji mohu jen a jen doporučit. I těm kteří nemají s tímto krajem nic společného.
Krásná kniha o málo popsaných událostech našich dějin. Skvěle vystihuje v čem je tento kraj jiný a proč bude jiný i nadále, protože některé věci zde v lidech zůstávají. I když současníci netuší, odkud jejich pocity a postoje vlastně pramení.
Tolik starostí je na světě, netřeba se trápit malichernostmi...
Určitě si koupím pokračování!
Nádherná kniha zachycující těžký život havířů a jejich rodin. Děj plynul tak nenásilně a přesto se pořád něco dělo. Nelze nic vytknout.
Kniha je určitě zajímavým vhledem do osudů hornického města na přelomu století. Autorce se podařilo zachytit dobovou mentalitu i specifičnost regionu a dokáže čtenáře do doby autenticky vtáhnout. Samotný děj knihy je propleten a postaven na zásadních regionálních historických událostech či spíše neštěstích, které autorka ovšem neinterpretuje po historické stránce vždy šťastně (sedmidenní válka nebo generační obměna Larisch-Mönnichů), což ale u beletrie těžko zazlívat. Celkově se jedná o čtivé dílo, skutečně jakousi kroniku, nicméně postrádal jsem větší dějovost, což se také projevilo na skutečnosti, že kniha postrádá vyvrcholení. Asi to bude tím, že bude následovat další díl.
Moc dekuji za tuhle knizku, ktera predcila me ocekavani... Kniha ma 400 stranek, ale pribeh je tak krasny, tak prirozeny, ze stranky vam utikaji pod rukama ani nevite jak....
Moc se tesim na dalsi dily, myslim ze kniha se bude radit na nejlepsi knihy roku 2020 :-)
Úžasná, skvělá kniha. Moc jsem se na ni těšila, až ji budu číst. Věděla jsem, že to bude dobrá kniha, a nakonec předčila mé očekávání. Zážitek ze čtení umocňovalo to, že tady žiju, že znám zdejší kraj, denně projíždím kolem šikmeho kostela, a pokaždé mi běhá mráz po zádech, když si uvědomím, že tady stály domy, z toho kopce běžela Barbora, po hlavní cestě chodili havíři do roboty na šachtu...
Velmi se mi taky líbilo to, že ač je kniha napsána spisovnou češtinou, použila autorka sem tam nějaké to slovíčko "po našimu", což dává čtenáři reálnější představu, jakoby se děj promítal přímo před jeho očima. ba co víc, jako byste byli přímo tam.
Děkuji autorce, je vidět, kolik do toho vložila úsilí a času, ale hlavně s jakou láskou knihu psala.
Už teď se těším na další díl.
Nádherná kniha,poučná a přitom není nudná,popis těžkého života horníků a jejich rodin,doporučuji všem ,nedalo se od ní odtrhnout.
Zhruba třicet let na cestě životem se stěžejními osobami. Barbora, Barka, Julka a Ludwik. Všichni, jejichž budoucnost je silně poznamenána tragickou událostí, kdy při důlním neštěstí umírá přes dvěstě horníků. Téměř neuvěřitelná představa, čím si lidé procházeli. Lidé, kterým nebyl osud ani drsný kraj nakloněn. Boj o přežití svůj i dětí. Děti, které byly dětmi jen pár let. Doba, kde bylo snadnější umřít než žít. Neskutečná nálož, kterou nás Karin Lednická zasypala.
Dozvídám se o světě, který pomalounku mizel, mizel, až zmizel. Při čtení knížky se mne zmocňují podobné pocity, jako když navštěvuji ztracené - zmizelé - vesnice a osady nedaleko od nás, např. v oblasti Ralska. Nebo třeba když nacházím pozůstatky života mezi Rychnovem a Hodkovicemi. Zbytečky čím dál víc chatrnější, čím dál míň patrnější.
V rodině jsme přesvědčeni o tom, že doma (v Česku) je stále co k vidění, pořád nacházíme nové hlavně v tom starém.
Mnohé knihy jsou velmi návodné. V podpaží s nimi putujeme krajinou a hledáme třeba stopy bývalých mlýnů a různých vodních děl. Přemýšlíme o způsobu života našich předků v minulém století, kocháme se krajinou a je nám dobře…
A jsou knihy inspirativní. K nim patří, jak zjišťuji, i Šikmý kostel. Jak mě inspiruje? Vytvoří mi (kde vlastně, v hlavě, v duši?) prostor, který chce být plněn. Osvěžuji si kdysi věděné, teď už skoro zapomenuté informace, hlavou víří obrázky, vzpomínky, hesla, popěvky. Vůně a pocity. Nacházím fragmenty, které nitky myšlenek nakonec leckdy spojí v jeden ucelený tok.
Vynikající velmi detailně a pečlivě propracovaný román /první díl historické románové ságy/ založený na skutečných historických událostech, které nejsou obecně známé. Za dílem je vidět obrovský kus práce při vyhledávání historických podkladů.
Kniha se čte velmi dobře, i když je v ní zaznamenána řada historických událostí a velmi pečlivě vykresleno mnoho postav. Klobouk dolů. Prvotina a hned taková pecka!
Pokud jde o žánr, vidím v díle Karin Lednické podobnost např. se Sňatky z rozumu Vladimíra Neffa, příp. s již zmiňovanou Alenou Mornštajnovou. Na rozdíl od Aleny Mornštajnové, kterou mám také moc ráda, má však Karin Lednická precizněji propracovanou historickou linku románu, což velmi oceňuji.
Z mého pohledu jde určitě o dílo aspirující na knihu roku. Moc se těším na pokračování a přeji si, aby si i další díly udržely takto vysoko nasazenou laťku.
"Možná by bylo nejlepší, kdyby se z Těšínska udělal samostatný stát, jak prý někteří navrhují. Všichni by v něm žili pospolu jako dřív. Museli by. Nezbývalo by jim nic jiného než vrátit se k předválečným zvykům: chlapi by společně chodili do roboty, ženské by nakupovaly a vařily. V neděli po mši by se sešli před kostelem a po sousedsku poklábosili, plynule by přecházeli z polštiny do češtiny a zase zpátky, protože by tomu nikdo nevěnoval pozornost, a pak by se rozešli domů a dali by si sváteční oběd a bylo by jim hezky na světě."
Úžasná kniha, struhjící příběh popisující nepříliš známý úsek našich dějin. Doporučuji.
Celkové (dle mého názoru velmi pěkné a vysoké) hodnocení knihy mluví samo za sebe. Také přidám plný počet hvězdiček, i mně se kniha velmi líbila. Románové kroniky, silné ženy a historie to je pro mě to pravé :).
Vyjímečnou (a velmi zajimavou) se pro mě stala kniha svým tématem a výborným zpracováním. Už teď se moc těším na pokračování.
Pokud bych měla říci, která postava mě nejvíce oslovila, budu tápat. Líto mi bylo, ale nejvíce Ludwíka.
Moc se mi líbilo...
Nikdy bych neřekla, že mne až tak nadchne kniha o zdánlivě banálních životech obyčejných mužů a hlavně jejich žen. O válce před sto lety, která v tomhle regionu proběhla, jsem neměla ani potuchy.
Jedna věc je číst knihu o historii, která se dělá "někde". Druhá věc je číst knihu, která se týká města, ve kterém člověk žije, kde má své kořeny, svou rodinu. Číst o věcech, které slyšel z úst svých příbuzných a vědět, že je to pravda.
Dík
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) česko-polské vztahy hospodářská krize podle skutečných událostí horníci, havíři Karviná vznik ČSR (1918) důlní nehody Orlová Těšínsko, Těšínské SlezskoAutorovy další knížky
| 2020 |  Šikmý kostel |
| 2021 | Šikmý kostel 2 |
| 2022 | Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie |
| 2024 | Šikmý kostel 3 |
Nádherná rodinná sága z doby více než před 100 lety. Možná je právě teď ta doba (taková nová, zatěžkávací na nás všechny) vhodná k přečtení si o tom, že naši předci to často měli sakra těžké k přežití. A budiž jim za to velký dík, že to bylo často jen díky neskutečně silné osobnosti, že se to přežít dalo. Nefňukejme a snažme se být alespoň z malé části tak stateční a zodpovědní, jako byli oni. Jestli má někdo teď trochu víc času (když nelze provozovat různé aktivity), ať si knihu přečte, je to poučné. Doporučuji a autorce blahopřeji a děkuji za čas, který tomuto dílu věnovala.