Šikmý kostel
Karin Lednická
Románová kronika ztraceného města, léta 1894–1921. Podtitul knihy lapidárně shrnuje příběh někdejší pastevecké vesnice, která vystavěla svůj rozkvět na těžbě uhlí, aby o století později zašla na úbytě – také kvůli těžbě uhlí. Dnes už z výstavních budov a vznosné katedrály nezbylo nic. Jen šikmý kostel, který strmě a varovně ční do pusté krajiny. Kniha začíná obrovským důlním neštěstím roku 1894, které drsně zasáhlo do života obyvatel celého kraje. Patří mezi ně i hrdinové této knihy, jejichž pohnuté osudy můžeme po následující čtvrtstoletí sledovat. Barbora, Julka a Ludwik jsou představiteli tří naprosto odlišných dějových linií, které se však na mnoha místech proplétají a vytvářejí plastický obraz polozapomenutých časů. 2x CD MP3... celý text
Literatura česká Historické romány
Vydáno: 2020 , OneHotBookInterpreti: Vilma Cibulková
více info...
Přidat komentář
Ke knize jsem pristupovala se znacnou neduverou - vyskakovala na me az podezezrele casto. Ale nadsene komentare nekolika oblibenych uzivatelu me presvedcili si ji precist. A rozhodne nelituji ....a jsem take nadsena. Karin Lednicka uzasne vystihla dobu, mentalitu prostych lidi, jejich kazdodenni trapeni, rodici se moderni spolecnost, rozmach na jedne strane a ztraty na strane druhe, vztahy mezi Cechy a a Polaky. Neni zde hlavni hrdina, tech hrdinu je hned nekolik a kazdy si urcitym zpusobem ziskal me srdce. Z cele knihy cisi laska autorky k rodnemu kraji. Az pri cteni jsem zjistila, ze ma mit kniha pokracovani, ktere si urcite nenecham ujit.
"Vezme Barboru jemne kolem ramen a brzy cela rodina odchazi smerem na Solcu.
Ludwik nese v ruce stokrle.
Barka v naruci Zenku.
Barbora na ramenou tihu celeho sveho zivota, ktery buhviproc neumi plynout rovne, ale porad se jaksi podivne krouti."
Přečetla jsem, ale občas jsem se k tomu, abych vzala knížku do ruky, musela přemlouvat.
Výjimečná kniha o výjimečných lidech, NE! . Je to kniha o obyčejných lidech, ale tak lidsky napsaná, že jsem ji zhltla za 2 dny
Krásný příběh, kniha se četla tak dobře, že mi bylo líto, že se blíží konec. Myslím, že jí dlouho budu mít v hlavě.
Velmi příjemně psaná kniha o obrovský těžkém životě lidí z Karvinska, Těšínska a okolí.
Toho hořkého je tam opravdu hodně. Ale bohužel to asi tak skutečně bylo.
Kniha je psaná vyváženě. Žádné dlouhé popisy, žádné nereálné situace. Čte se moc dobře.
Jen teda ta doba byla určitě sakra těžká.....
Díky téhle knížce jsem si doplnila svoje velké mezery. O životě a práci hornických rodin v té době jsem věděla pramálo. Skvělé a myslím i poučné čtení.
Když si při čtení neustále uvědomujete, kolik času musel autor strávit hledáním pramenů, pak je velmi pravděpodobné, že v rukách držíte vědecké pojednání anebo skvělý historický román.
Karin Lednická v Šikmém kostelu odvedla neskutečnou práci, kde na relativně malém prostoru předložila mnohé historické souvislosti a přitom je dokázala citlivě vtělit do čtivé beletrie.
Tak si myslím, že mám další českou spisovatelku do seznamu mých nej. Bude ve společnosti Kateřiny Tučkové, Petry Soukupové a Jiřího Hájíčka.
Krásná kniha. Doteď jsem netušila, co se tam na severu u polských hranic kdysi dělo.
Krása. Čte se to v podstatě samo. Člověk má často zlost za ty nespravedlnosti, ale tak prostě chodí. Obdivuju autorčinu přípravu a pečlivý popis všech reálií hornického života na přelomu 19. a 20.století. Určitě doporučuju přečíst všem, co si stěžují na to, jak mají težký život. To, co se popisuje v knize je opravu težký život.
Nádherná, skvělá kniha. Vše již napsáno v komentářích níže. Prostě ... děkuji autorce za krásný čtenářský zážitek, náhled do méně známé historie kousku naší země a moc se budu těšit na její další knihy.
Tak toto byla krása. U této četby rozhodně nemáte pocit, že je to ztráta času. Autorka si vybrala krásné, neotřelé téma, které mistrně zpracovala. Použité nářečí je v knize spíše pro dokreslení celkové atmosféry, nepůsobí rušivě a pokud nejste z regionu, tak není třeba se obávat - výrazů tam není mnoho. Oceňuji krásnou nečernobílost postav, kterou autorka patřičně promyslela. Doporučuji nevynechá doslov, je důležitý. Děj krásně plyne, spíše "odsejpá". Nudit se opravdu nebudete. Jde skutečně o zapomenuté dějiny opomíjeného kraje, ale kniha má potenciál zaujmout i pokud jste odjinud. O tom nepochybuji. Chytne Vás od první stránky. Doporučuji.
Vyprávění z mého rodného regionu. Mě blízké prostředí, ale tolik neznámého v této knize! Dozvěděla jsem se, jak to tady fungoval o (jen!) 100 let zpátky. Za takový krátký časový úsek se toho stihlo tolik změnit, ale generaci našich prababiček a pradědů zažívala úplně jiný život, mnohem tvrdší a plný každodenní dřiny a boje o to, aby bylo co do pusy a co na sebe. Jsem ráda, že takové knihy vycházejí. Měly by nám otevírat oči častokrát zamlžené dnešní rozmazlenou dobou a naučit se přijímat historii a naše předky s respektem a patřičnou úctou.
Knihu doporučuji k přečtení. Věřím, že i ostatní obohatí tak, jako obohatila mě
Super čtení, emotivní. Oceňuji výběr prostředí a tématu, které jsem skoro neznala. Postavy mají vývoj, jsou uvěřitelné
Vynikající kniha. Chytlavý příběh a navíc díky znalosti místního prostředí tak nějak blízký. Rozhodně doporučuji.
Ooooo, krásná pocta našemu zapomenutému kraji.
Velké dějiny vs. malý člověk. A kolik možností, jak s dějinnými událostmi naložit. Někoho semelou až se promění v sípajicí kámen, někdo pluje s něhou a úsměvem, jiný chce utrhnout, co se dá, další utíká..
"Nějak bylo a nějak bude," tak to říkala moje babička, děvucha havıřa. I za ni děkuji, paní Lednická.????
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) česko-polské vztahy hospodářská krize podle skutečných událostí horníci, havíři Karviná vznik ČSR (1918) důlní nehody Orlová Těšínsko, Těšínské SlezskoAutorovy další knížky
2020 | Šikmý kostel |
2021 | Šikmý kostel 2 |
2022 | Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie |
2024 | Šikmý kostel 3 |
Nádherná kniha a jen doufám, že další díly budou stejně krásné. Po 442 komentářích přede mnou asi ani nelze přijít s něčím novým, čím tuhle 8* knihu chválit. Snad jen velmi decentní přístup k problematice rozdělení regionu po I. světové. Autorka je určitě milovnicí Jarka Nohavici. Už od začátku jsem ho tam cítil, ale myslel jsem, že to je jen dobou. Až jsem narazil na závěr jedné kapitoly: Celé krásné dvacáté století... A zase jsem slyšel Těšínskou z Divného století...