Šimona
Lion Feuchtwanger
Hrdinkou románu z prvních dnů nacistické okupace Francie je patnáctiletá dívka, která, povzbuzena pověstí o Janě z Arku a tváří v tvář lhostejnosti mnohých bohatých a vysoce postavených lidí z jejího okolí k dalšímu osudu vlasti, vykoná odvážný čin, jenž odhalí morální otrlost a snahu těchto lidí zachránit majetek a žít s okupanty ve smíru, čin, za který ji stíhá trest.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 1971 , Albatros (ČR)Originální název:
Simone, 1944
více info...
Přidat komentář
První kniha od Feuchtwangera, která mě nezaujala a i přesto, že byla ze všech nejtenčí, tak mi dala nejvíc zabrat, abych se prokousal do konce. Autor se znovu vrací do Francie za druhé světové války k příběhu mladé dívky Šimony, která se vzhlédne v životě a poselství Johanky z Arku. Pustí se proto na vlastní pěst do boje nejenom se svou rodinou a přáteli, ale i s blížícím se německým vojskem.
Kniha velmi příjemně překvapila. Není tak objemná a zdlouhavá, jako jina autorova díla.
Hezký příběh o hrdince, co byla vychovávana jako hodná holka, co by "mohla dopadnout hůř",semelou okolnosti její první vzpoury.
Jak se asi můžu hodnotit knihu svého nejoblíbenějšího spisovatele než kladně? Ano, Feuchtwanger jistě napsal lepší, jistě napsal hlubší a ne tak průhledné.
Jenomže i přes lehkou naivitu a burcující tendenci v Šimoně, pořád je nejlepší :-)
Byla to moje první kniha od tohoto autora. Asi v patnácti letech. Od té doby jsem vyhledala a přečetla spoustu jeho knih.
Autorovy další knížky
2008 | Židovka z Toleda |
2007 | Lišky na vinici |
1967 | Ošklivá vévodkyně Markéta Pyskatá |
1992 | Židovská válka |
1967 | Žid Süss |
Šimona Planchardová, inspirována tak trochu příběhem Johanky z Arku, o níž si čítává v podkrovní světničce strýcova honosného domu ve francouzském městečku Saint-Martin, se rozhodne vzdorovat nacistickým okupantům. Dělá to se vší odhodlaností a naivitou svých patnácti let a stejně odvážně pak přijímá i následky. Lion Feuchtwanger svým románem cílí především na mladší čtenáře, ale samozřejmě má co říct i starším generacím. Příběh o hrdé mladé dívce, která svým vlastním způsobem a aniž by si to ve skutečnosti uvědomovala, vede boj za všechny „malé“ lidi (mezi něž se sama počítá, přestože vyrůstala v zámožném prostředí), odráží rozčarování Francouzů ze spiknutí, které ukovala vládnoucí proněmecká klika s Hitlerem v začátcích druhé světové války. Feuchtwanger dává do souvislosti dávné úsilí bohem vyvolené Johanky z Arku o osvobození Francie s tím, co se děje v duši Šimony Planchardové, když zapaluje strýcův podnik v Saint-Martinu. A podobné alegorie pak nachází i ve chvíli přijímání zodpovědnosti a viny. Je to pravda malinko afektované, nabubřelé a hodně zjednodušené, ale každému co jeho jest. Své čtenáře si Šimona bezpochyby najde, můj pocit z díla však byl nemastný neslaný.