V ľudskej koži
Jørgen Brekke
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/312250/v-ludskej-kozi-Qeh-312250.jpg
4
115
115
Singsaker a Stoneová série
1. díl >
Vražda v múzeu Edgara Allana Poea v americkom Richmonde sa nápadne podobá na podobnú vraždu v knižnici v nórskom Trondheime. Amerického kurátora nájdu stiahnutého z kože priviazaného k podstavcu sochy, telo nórskej archivárky nájdu zamknuté v trezore s najvzácnejšími starými knihami. Richmondská vyšetrovateľka Felicia Stoneová a nórsky inšpektor Odd Singsaker vyšetrujú podobné prípady, ktoré sa odohrali tisícky kilometrov od seba. Obe vraždy zrejme súvisia so záhadnou knihou zo 16. storočia, kde potulný mních zachytil prekvapivé detaily o ľudskej anatómii. Detektívny román V ľudskej koži je úvodom dnes už päťdielnej série, jeho preklady vyšli v pätnástich jazykoch.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2016 , PremediaOriginální název:
Nådens omkrets
více info...
Přidat komentář
Výborná kriminálka. Skvelý popis vyšetrovania, ktorého vraha som neuhádol a vôbec by som netipoval. Jørgan Brekke pekne viackrát navedie na falošnú stopu ako to v dobrých kriminálkach má byť a táto mi priniesla skvelé rozuzlenie. Nenudil som sa ani sekundu, popisy vrážd sú v dobrom zmysle slova fakt hnusné a zaživa byť stiahnutý z kože musí byť niečo hrozné. Vrah je správne psychopatický a mne neostáva nič iné ako tento severský thriller odporučiť.
Knížka mě chytla hned na začátku a pak už jsem musela jen číst a číst. Ale po přečtení jsem uznala, že to zase až taková topovka nebyla. Některé pasáže byly sice pro mě nepodstatné, viz slečna Siri. Zvyšovalo to akorát počet stránek v knize a klidně bych se bez nich obešla. Ale zase zajímavé byly skoky do minulosti, ty by mě zajímaly více.
Knih, které jsem nedočetla, je opravdu málo, ale bohužel tato se mezi ně zařadila. Opakovaně jsem se do ní pokoušela začíst, ale bez úspěchu. No ne všechny knihy se mohou líbit všem...
První díl série, kde je to natřískané dějem. Detaily vražd nejsou popsány úplně do těch nejhlubších detailů, ale to neubírá. Líbí se mi ty skoky Amerika, Norsko, a historie. Dokonce jsem si rozšířila znalosti v oblasti mědirytu, palimpsestu a dalších termínů. Člověk se zkrátka pořád něco učí.
Zápletka vkusná a opravdu trošku nečekaná. I nějaká ta romantická linka se nám tu objeví. Knihu jsem ulovila v akci a jsem ráda, že jsem si ji přečetla.
Dle mého gusta si autor vybral za místo děje muzeum Edgara Allana Poa.
Temnotu jeho literární tvorby předčil jenom vrah, který si vezme suvenýry v podobě kůže.
Děsivá představa hrůzných činu byla tak reálně živá, zapáchající a hnilobná.
Já jsem čekala kdo bude odhalen jako vrah.Jako mistr nože způsobem jaký by asi nikdo nechtěl poznat na vlastní kůži.
Nepochybně skvělé byly i retrospektivní pohledy na vznik jedné zvláštní knihy,na Roháčské vykrádání hrobu,děsivé účely kterým mrtvoly posloužily a cesta nožů jednoho lazebníka požehnaně přítomností hladovějícího mnicha.
Kniha, která si rozhodně zaslouží pozornost.
Na Říši milosti jsem natrefila náhodou v knihovně a už podle anotace mě zaujala. Když jsem si pak doma přečetla zdejší hodnocení, tak jsem se začala bát, jestli jsem neudělala chybu. Ale ne, neudělala. Je to dobrá kniha, které se ale nedostalo moc pozornosti a která je (soudě podle skromných 71%) vcelku nedoceněna.
Autor si hraje se čtenářem a s jeho pozorností, přidává odkazy na jiné knihy či historické osoby. Ne každému se to musí líbit, nicméně, neshledávám na tom nic špatného. Autor si jasně vytyčil, co chce napsat, a to také napsal. Proč ne.
Co se týče přeskakování mezi středověkem a současností, tak se v tom šlo vyznat dobře. Kapitoly jsou oddělené, nic se nemíchá. Rozhodně není problém se v tom vyznat.
Hvězdu nicméně strhávám za klišé postavy, které mě opravdu nezaujaly, i když zřejmě měly. Taky sex scény si autor mohl odpustit. Nehodí se tam a vyloženě to bije do očí. Je to tam, jen aby to tam bylo. Nic víc.
Ještě se mi moc nelíbilo, že středověká stránka knihy není úplně ukončena. Chybí mi tam nějaké podrobnosti, další detaily z života pisatele oné slavné knihy. Vlastně je tam jeho dětství, pak skok a už je starý a připravuje se na smrt. Co bylo mezi tím, to se nedozvíme.
Celkově knihu ale hodnotím kladně. Její čtení jsem si užívala a možná kouknu i na další díly.
Velmi zajímavá kniha, přesto pro mne trošku moc jmen, čtenář si musí dávat moc dobrý pozor, které jméno patří do Richmondu a které do Trondheimu. Jedná se o brutální čin na obou stranách, ale přesto oběma stranám hodně dlouho trvá, než pochopí vzájemné souvislosti a začnou spolupracovat, což je dle mého úsudku škoda.
Do toho jsou vsuvky z doby života faráře Johannese, o kterém se povídá ledacos. Jsou zde i zajímavosti o skutečných historických osobnostech té doby a i jejich významu pro dnešek.
Ústřední dvojice detektivů je velmi zajímavá, ale společné pátrání je krátké. Ale ti dva si padnou a rozumí v každém směru.
Na konci mi bylo trochu do breku, jak člověk snadno odsoudí druhé za něco, o čem jen slyšel z druhé ruky, není to podložené a je to typu - jedna paní povídala. Vraha jsem moc nepochopila, ale to je asi normální, že někdy prostě takovéto monstrum jiní nepochopí.
Křečovitě brutální krvák, přičemž všechna ta bestialita je samoúčelná a děj ovládá čistě náhoda, protože bez ní by zločinci první vražda nemohla nikdy projít. Jsou tu ale i dobré momenty a nápady, jen je to jako celek příliš násilně naroubované do stylu temné detektivky, která v důsledku nefunguje ani v rovině temnoty, ani v rovině detektivky. Zajímavé jsou ovšem poznatky o životě Edgara Alana Poea, naneštěstí nejde o nic osvětového, co byste se nedočetli v jakémkoliv jeho životopise, a Jørgen Brekke tak většinu tajuplností uměle vyvolává. Přitom víc, než záhady všeho druhu bych uvítal uvěřitelnější vyšetřovatelské metody, nebo alespoň inteligentní chování či vyjadřování postav. Některé situace pak málem až připomínají autorův vlhký sen, než že by měly s realitou cokoliv společného. No a finální spojení příběhových linií je sice logicky podložené, jenže jinak vycucané z prstu.
Poměrně zábavná je ale zmínka o norském ochlastovi Harrym Holeovi - tohle kolegiální pošťuchování já rád.
Nebylo to úplně špatné...už od začátku jsem si říkala, jak se autor popere s rozvinutím tolika linií příběhu a myslím, že fakticky to zvládl vcelku na jedničku. Otázku proč, vysvětlil šílenstvím i to se dalo akceptovat... to, že člověk s chutí vraždit, zabije matku s dítětem a pak si dá pět let pauzu, už mi uvěřitelné nepřišlo...Nejvíc se mi líbila linie středověkého chlapce Johannese, někdy jsem si říkala, že by býval příběh jen o něm byl lepší, protože mi vlastně žádná z dalších postav nebyla úplně sympatická. Vcelku to ale naprosto splnilo představu typické severské krimi a spoustu informací z příběhu jsem nevěděla, takže mi to přišlo i jako zajímavý příběh i když s velmi drsným koncem.
Nejsem žádnej znalec, na knize si nejvíc cením toho, jestli mě dokáže zaujmout příběhem nebo originalitou, hloubku nebo kudrlinky primárně nehledám, i když potěší, ale zase abych se prokousával stovkama stránek nezáživnýho vykudrlinkovanýho textu s hloubkou, to už dám opravdu radši Rodokaps. Tohle je chytlavý a rozhodně to není taková bruťárna jako Nesboviny. V ČR to vyšlo pod názvem Říše milosti.
Mně se to moc líbilo, jednu hvězdu ubírám jen kvůli brutalitě, kterou moc nemusím. Ale jinak bych dala hvězdiček pět. Vůbec mi nevadilo střídání časových rovin, mám to ráda stejně jako pozvolné odkrývání skutečností - a závěr super.
Caste Preskakovani mezi ruznym casovym obdobim ba stoletim me jenom rozptylovalo....
dale by me zajimalo jak byla myslena narazka na Nesba a jeho Harryho Hola. Ze by kluci meli mezi sebou nejake neshody????????????????????????
Jinak ocenuji autorova doporuceni ohledne hledani viniku v detektivkach
Tiež si nemyslím, že je to zlé, naopak, je to originálne a veľmi pútavé čítanie. Vraždy sú drastické, ale nejako ma nešokovali, viac sa krútim pri Nesbovom Smäde :) Postavy sú veľmi sympatické, aj som sa pekne nasmiala... Čo sa orálneho sexu týka, možno som divná, ale nerušilo ma to. Zaskočil ma len ten prvý, nuž ale čo, aj také ženy medzi nami sú :) Navyše sa pohnútky tej postavy po dočítaní dajú pochopiť. Za mňa skrátka plné hodnotenie a som už zvedavá na ďalšie časti. Ježiško má čo robiť :)
Čtivá detektivka, která má několik ale. Předně je pro mě už nesmyslný sám název knihy - alespoň v českém překladu. Druhou věcí jsou milostné či sexuální scény, které jsou kromě traumatu z dětství naprosto nesmyslné, ději a motivům postav odporující. Třetí záležitost je neslaný nemastný páreček detektivů, kteří toho v podstatě ani vlastním intelektem moc neodhalí. Odhalování je v podstatě spíše důsledek několika náhod. Slabé.
Začátek byl trochu pomalejší, na mě trochu moc postav a připadalo mi to celé tak nějak povrchní. Popisy vražd podle mě nebyly extra nechutné. Třeba takový Sněhulák se mi zdál horší. Potom se děj příjemně rozjel a četlo se dobře. Trochu mi vadil opakovaný orální sex, to by se dalo napsat i trochu s nejakou obměnou, ale autor to má holt asi rád.. Trochu jsem nepochopila, proč se Odd zapletl se Siri, myslím, že by zcela stačilo, kdyby si prostě jen rozuměli.. Výpadky paměti hlavního detektiva mi přišly taky trochu zbytečné, ale dnes je asi móda každému vysetrovateli přišít nějakou negativní vlastnost (alkoholismus/závislosti na lécích apod.). 3,5 hvězdy.
Nejsem sice žádný odborník, ale hodnocení na přebalu knihy neodpovídá mému. Jediné co mne zaujalo, vyšetřování podobného případu na dvou kontinentech současně. To se dělo, ale jen zlomek děje. Jinak souhlasím s ostatními, dle mého spíše než detektivka, slabší horor s detektivní zápletkou. Toť vše. Ještě poznámka, vyvrcholení zde bylo několikrát, ale vyvrcholení děje bylo z nich asi nejslabší. Omlouvám se.
Štítky knihy
vraždy norská literatura severská krimi norské detektivky archiváři archivy pergamenové rukopisy
Takový pěkný průměr. Líbí se mi místo děje a spojitost s Poem. Ale trochu se mi to táhlo. Má to jen 350 stran a já to četla asi půl roku. Furt jsem se musela vracet, abych si na to zase vzpomněla. :-D