Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti
Ransom Riggs
Tajemný ostrov. Opuštěný sirotčinec. Zvláštní sbírka velice podivných fotografií. To vše čeká na odhalení v knize Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, nezapomenutelném románu, kde děj a děsivé fotografie přináší jedinečný čtenářský zážitek. Náš příběh začíná strašnou rodinnou tragédií, která přivede šestnáctiletého Jacoba k cestě na vzdálený ostrov u břehů Walesu, kde objevuje rozpadající se trosky sirotčince slečny Peregrinové pro podivné děti. Když Jacob bloumá jeho opuštěnými ložnicemi a chodbami, ukazuje se postupně, že děti slečny Peregrinové byly víc než podivné. Byly možná nebezpečné. Možná byly na opuštěném ostrově drženy v jakési karanténě z velmi dobrých důvodů. A nějak – i když to zní jako něco nemožného – jsou možná stále naživu. Fantasy doprovázená strašidelnými starými dobovými fotografiemi, při které běží mráz po zádech. Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti zaujme dospělé, teenagery a všechny, kdo mají rádi temná dobrodružství.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2012 , JotaOriginální název:
Miss Peregrine's Home for Peculiar Children, 2012
více info...
Přidat komentář
Knížku jsem si precetla až po shlédnutí filmu s odstupem.
Ale jsem ráda, že jsem nejdříve viděla film, přišlo mi, že se lépe orientuji v postavách.
Knížka je velmi poutavá a pokaždé mne vytáhla do děje. Těším se na další díl.
(SPOILER)
YA, takže cílovkou mimo mou věkovou skupinu.
Nápad s časovou smyčkou, v níž se "podivné" děti ukrývají a z níž lze vyjít v současnosti, je dobrý, i když upřímně mě představa takového života - den za dnem ve stejné společnosti, na stejném místě, ve stejných stereotypech, beze změn, které s sebou nese dospívání a stárnutí - opravdu děsí víc než ty nestvůry. Zpracování už horší - postavy, zejména hlavního hrdinu, jsem si moc neoblíbila a je hodně poznat, že je to první díl s dlouhou, předlouhou úvodní sekvencí, než se vůbec začne pořádně něco dít. Místy mi připadalo, že postavy a situace jsou až násilně naroubované na fotografie, které měl autor k dispozici (a které jsou z velmi rozličných časových období i velmi vzdálených roku 1940, oběma směry - ale možná to je záměr). Jako ukázka ze série mi to stačilo, myslím, že dalšími díly pokračovat nebudu.
Přemýšlím, jak by na mě dílo působilo, kdybych jej četla před 15 lety. Bohužel jsem ale na knihu narazila na prahu třicítky. Nemohu říci, že by se mi přímo nelíbila, ale příliš mě dějství, a vyvrcholení příběhu nezaujalo. V počátku se mnoho stran "táhne" děj, a skutečně jsem se těšila, až se tam již objeví podivné děti a děj začne mít trošku spád. Na druhou stranu mě ale nadchl koncept magických časových smyček, a slečen, které se výjimečné děti pomocí smyček snaží zachraňovat. Skákání mezi dvěma světy pomocí starého opuštěného domu pro mne bylo zajímavé. Do dalších dílů se ale i tak nepustím :)
Poslechnuto jako audio kniha, skvělý, zvučný projev Viktora Dvořáka vtáhl do děje. Zajímavý příběh , návrat do dětství , kdysi jsem podobný žánr četl jako 12 - letý kluk.
U této knihy je nutno hledět na to, pro jakou cílovou skupinu (z hlediska věku) je určena. Náročný dospělý čtenář by určitě nějaké vady na kráse našel, ale pro starší děti (snad až na brutalitu některých scén s netvorem) je to určitě dobré čtení. Zajímavý nápad, časové a místní ukotvení, originální postavy, napětí a spád děje, ani na city a morální zásady se tu nezapomíná. Je to vlastně taková moderní pohádka. Film jsem neviděl, ale kniha je pro zfilmování jako stvořená.
Na začátek byla kniha čtivá a vtáhla do děje. Od půlky však šla má pozornost dolů. Moc se mi líbil doprovod fotografii, po druhém dílu však nesáhnu. Nejspíš se však podívám na filmové zpracování.
Při čtení mne neustále v myšlenkách rušil film. A protože film je, aspoň pro mne, opravdu úžasný, nedokázala jsem si knihu naplno vychutnat, nemluvě o tom, že ve stejnou dobu, kdy jsem četla knihu, dvakrát film opakovali v televizi. Takže dám knize čas a zkusím se k ní znova vrátit.
Tahle kniha mě opravdu hodně bavila. Byla čtivá, nechyběla tajemná atmosféra a fotky příběh skvěle doplňovaly. Super byly i postavy, každá z nich byla skvěle vymyšlená. Příběh "podivných" se hned stal jedním z mých nejoblíbenějších. Těším se na další díly.
Tahle knížka je výborně napsaná a čtivá. Příběh a postavy jsou velmi dobře vytvořené a napsané.
Tento první díl se opravdu povedl nálezem starých fotografii začíná moc pěkné čtení už se těším na další díl doporučuji
Krásný příběh, napínavé, občas vtipné a dramatické. Shlédla jsem také filmové zpracování od T. Burtona, krásné. Snad se jednou dotočí i ty další knižní díly.
Byla jsem příjemně překvapená tím, jak se mi kniha líbila. Četla se velmi dobře, fotografie hezky dokreslovaly tajemnou a někdy až tísnivou atmosféru. Určitě se pustím do dalších dílů. 3/5*
Budu nejspíše opakovat to, co je tu již mnohokrát zmíněno. První polovina knihy byla opravdu velmi napínavá a četla jsem jí jedním dechem. Doplnění o dobové fotografie dává příběhu na autentičnosti. Druhá polovina knihy už byla o dost slabší a měla jsem problémy knihu vůbec dočíst. Nicméně celkový námět knihy je velmi povedený.
Zpočátku jsem byla knihou nadšená. Nápad s fotkami se mi líbil, přitahovala mě tajemná atmosféra a hltala jsem jednu stránku za druhou. I když se jedná o knihu pro mládež, nemusela jsem se v rámci děje ani způsobu vyprávění nad nic moc povznášet, líbilo se mi to takové, jaké to bylo. Unášelo mě to.
Ve dvou třetinách ale přišel zlom a už to pro mě nebylo takové. V té poslední třetině jsem viděla, že jsem k postavám nepřilnula, jakkoliv měly v polovině knihy dobře našlápnuto. Zdálo se mi, jako by se navzdory potenciálu jejich charaktery příliš zjednodušily a ztratily pro mě půvab.
Můj hlavní problém je ten, že jsem v akčnějších pasážích nedokázala držet krok s dějem a v průběhu celé knihy jsem si nedokázala představit to prostředí. Povzbudil mě zdejší komentář od Petass, která můj dojem přesně vystihla:
"Nebyla jsem si schopná vytvořit nějakou zásadnější vizualizaci prostředí."
Přesto všechno byla četba knihy zajímavým zážitkem a hodnotím 4 hvězdami.
(SPOILER) Po Gaimanově Knize hřbitova to nějak nedokážu na ty čtyři hvězdy ocenit. Je to spíš oddechovka s otřepaným námětem tajemných pravěkých ruin čachrujících s časem (nejen ten Gaiman, ale třeba i Cizinka, jenže Gaiman vykazuje řádově lepší literátní řemeslo a Cizinka zase silnější příběh). Chování a motivace postav jsou bohužel poněkud zploštělé. Na druhou stranu oceňuji originální začlenění dobových fotek a narážek na historii. Poctivých a hezkých 70%.
Krásná to knižní podivnost. Akce, tajemství, zajímavé nápady, odkazy na realitu (dívám se tvým směrem tunguzská události), všudypřítomné využití fotografií v knižní verzi (snad dokonce i originálních historických) a dobré namluvení ve verzi audioknihy (pěkně graduje nejen dějem, ale i hlasem). A vůbec povedená atmosféra i "vesmír" knihy. I napodruhé motivuje k pokračování v dalších dílech...
Poprvé čteno v roce 2016, a to na základě nadšení z tehdy nového filmu, který knihu zpracovával značně po svém (co taky čekat od Burtona). Začátek byl až překvapivě stejný, i když kniha je logicky detailnější, popisnější a dovysvětlující, poté už se to začínalo viditelně lišit. Film šel dál svým super burtonovským šíleným stylem, zatímco kniha byla spíše normálnější, jak jen to s podivnými dětmi jde.
Knihu jsem četla až po shlédnutí filmu. Mám ráda Tima Burtona. A musím říct že ač se mi film líbil kniha mne dostala ještě mnohem víc. Fotografie krásně dokreslují děj. Vždy se na ně moc těším. Jsou děsivé ale zajímavé zároveň. Člověk od nich nemůže mnohdy odtrhnout oči. Kniha se od filmu v mnohém liší i když hlavní linka zůstává. Je čtivá. Jak člověk začne nemůže přestat já už čtu 3 díl a těším se jak to vlastně celé bude dál.
Od této knížky jsem měla velké očekávání. Musím říct, že ze začátku jsem nechápala, co na ní všichni vidí. To se ale brzy změnilo. Příběh se rozjel a já jsem pochopila :) už se těším na další díl..
Štítky knihy
přátelství prvotina tajemno zfilmováno cestování časem obrazové publikace fotografie příšery, monstra sirotci
Autorovy další knížky
2012 | Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti |
2014 | Podivné město |
2016 | Knihovna duší |
2017 | Povídky podivných |
2019 | Mapa dní |
(Z OSOBNÍHO ARCHIVU - přečteno LEDEN 2014):
Jacob jako malý poslouchá příběhy svého dědy o jeho mládí o boji s nestvůrami. Jsou to strašidelné a dobrodružné příběhy o boji s nestvůrami, ale o podivných dětech a sirotčinci, ve kterém žijí a ve kterém žil i jeho dědeček... Jen že jak Jacob stárne a vyrůstá, přestává příběhům svého dědy věřit a nebere je vážně, ale tak je právě jeho děda myslí... Až když dědu napadne jedna z nestvůr a zabije ho, Jacob uvidí onoho pachatele a začne příběhům svého dědy opět věřit. Vypraví se hledat sirotčinec, ve kterém jeho děda část svého života žil a doufá, že se o dědově minulosti... Nakonec najde skoro rozpadlý sirotčinec a kupodivu se i ukáže, že podivné děti s úžasnými schopnosti stále žijí.
Na knihu mě nalákala jedna super recenze. Nemůžu říct, že jsem od knihy moc nečekala, protože sem čekala hodně. Nejspíš by jste mi asi teď položili otázku, jestli mě kniha nezklamala, když jsem čekala tolik, ale ne, musím říct že nezklamala. Bylo to úžasné dobrodružství. Kniha je úžasně zpracovaná. Hlavně ty fotky, které perfektně zapadají do děje a vytvářejí tak skvělou atmosféru. Nakladatelství si ze zpracováním opravdu pohrálo a i obálka se moc povedla. Dívka levitující ve vzduchu se k příběhu skvěle hodí a je to také jedna s fotografií, která je v knize.
Postavy byly dobře popsané a promyšlené. Nejvíc mě zaujali asi podivné děti žijící v sirotčinci a to tajemno kolem nich. jejich schopnosti, třeba právě levitující dívka, nebo neviditelný kluk, nebo velmi silný holka, která unese velký kámen a ještě víc. Nebo třeba slečna Peregrinová, ředitelka sirotčince, byla také skvělá postava. Oblíbila jsem si jí. Byla to taková tajemná paní se super schopnostmi (o kterých si bude muset přečíst sami).
Jacob byl taky fajn. Byl to takový normální šestnáctiletý kluk, který chce zjistit něco o svém dědovi. Je zvědavý a cílevědomý a ani strach nahánějící zřícenina sirotčince v bažinách ho nemůže zastavit. Kniha je psaná v ich-formě a vypráví ji právě Jacob, takže je snadné se do něj vžít a pochopit ho.
Já vím, že tu pořád říkám jak je ta kniha dobrá atd. ale ona vážně SKVĚLÁ! Kdo nečetl, určitě si jí musíte přečíst. Je to skvělé čtení plné dobrodružství, napětí, sem tam pár trošku strašidelnějších pasáží, prostě skvělé. Takže moc DOPORUČUJU.