Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti
Ransom Riggs
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/156673/sirotcinec-slecny-peregrinove-pro-podivne-deti-156673.jpg
4
6148
6148
Opuštěný sirotčinec. Zvláštní sbírka velice podivných fotografií. To vše čeká na odhalení v nezapomenutelném románu, v němž se mísí fikce a fotografie ve vzrušující čtenářskou zkušenost. Náš příběh začíná děsivou rodinnou tragédií, která přivede šestnáctiletého Jacoba k cestě na vzdálený ostrov u břehů Walesu, kde objevuje rozpadající se trosky sirotčince slečny Peregrinové pro podivné děti. Když Jacob bloumá jeho opuštěnými ložnicemi a chodbami, ukazuje se postupně, že děti slečny Peregrinové byly víc než podivné. Byly možná nebezpečné. Možná byly na opuštěném ostrově drženy v jakési karanténě z velmi dobrých důvodů. A nějak - i když to zní jako něco nemožného - jsou možná stále naživu. Fantasy doprovázená strašidelnými starými dobovými fotografiemi, při které běží mráz po zádech, zaujme dospělé, teenagery a všechny, kdo mají rádi temná dobrodružství.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno:
2012
,
Jota
Originální název:
Miss Peregrine's Home for Peculiar Children, 2012
více info...
Přidat komentář
Kniha i celá série mě nadchla, i když kniha je asi určena pro hodně mladší čtenáře bež jsem já.
Hrozně lituji, že jsem se ke kniha dostala až tak pozdě. První polovina byla výborná. Četla jsem ji jedním dechem. Ve druhé polovině už se ale projevilo to, že je kniha pro mladší čtenáře, než jsem já. Mladším čtenářům bych ji ale stoprocentně doporučila.
Tento žánr knih mám ráda tak i podivné děti a jejich svět miluju,ale každému se to líbit nebude,ale za mě palec nahoru :-D
Rozhdoně nejlepší díl z celé série. Možná by bylo lepší, kdyby byl děj ukončen už tady, ale i ostatní díly jsou dobré. Tuhle sérii bych si rozhodně nenechala ujít...
Byla to moc hezká knížka, ale od strany 300 začala být hrozně chaoticky napsaná, a já se v ději strácela. Zbytek knihy byl však moc hezký. Samozřejmě bych to nenazvala nějakou zázračnou knihu, ale jako lehčí čtení klidně. Určitě si přečtu i další díly :)
Přečetla jsem zatím vydané tři díly, první rozhodně nejlepší, zbytek dočten spíše pro potřebu vědět jak to dopadne. Další již číst nebudu.
Dobré. Čtivě napsané. Škoda, že u některých popisů jsem měla trochu problémy si popisované skutečnosti představit. Také škoda, že (nešvar mnoha autorů) pozornost je věnovaná jen několika málo podivným dětem a tím pádem schopnosti zbylých zůstávají neznámé.
Dostala jsem k Vánocům, jinak bych ji nečetla. Prostě to není můj šálek čaje, takže mě neláká ani pokračování.
Kniha se mi dostala do povědomí asi díky filmovému traileru a tak byla mou volbou do výzvy (2019-černobílá obálka). Miluji! fantasy. A s chutí přečtu i kousky, které jsou klasické literatuře na hony vzdálené. Musí mít nápad, dějový spád a pointu.
U Sirotčince by nápad byl, to ostatní už vázne. Kniha je sice čtivě napsaná, ale zápletka postrádá určitou logiku, v průběhu děje se vrší otázky, na které bohužel nenaleznete odpovědi. Např. proč jsou podivní jen děti, proč jsou smyčky pouze jednodenní, vysvětlení vzniku stvůr mě také zrovna neuspokojilo a konečné rozhodnutí hlavního hrdiny je pro mě opravdu záhadou. Slušná pointa chybí a celkově se nemohu ubránit dojmu, že kniha je prvoplánově napsaná jako předloha k filmu. Bohužel po jejím přečtení mě zatím jeho shlédnutí (byť pod taktovkou Tima Burtona) neláká.
Zapomeňte na film a nějaké nálepkování, prostě si užijte příběh jednoho sympaťáka, který přebíhá mezi deštivým počasím ve světě obyčejných lidí a sluncem ve světě smyček a podivínů. Fotky klidně přeskočte, pokud si chcete užít více své vlastní fantazie (mně se ale líbí).
Knihu jsem zaradila na seznam chci si precist diky tolika komentarim a byla jsem zvedava, nevedela jsem, do ceho jdu. Zklamana nejsem, ba naopak me vetsina knihy bavila, jen konec jsem nejak nemohla porad docist, uplne vidim, jak je "prehnane" natoceny film.. Ale i presto se mi libilo. Dalsi 2 dily snad prectu co nevidet.
Na první počtení je to možná trochu zajímavé, ale pořád to působí spíš "jenom" jako slohovka na téma "vymyslete příběh, který by spojoval tyto fotky".
Upřímně jsem docela dlouho netušil, o čem vlastně kniha bude. Hned úvod nabídl možné alegorie na nacisty a holokaust, to se nekonalo, naopak to sklouzlo na takovou jakoby fantasy pohádku. Ale vlastně i po dočtení mám problém nějak žánrově zařadit a vlastně ani nevím, jestli jsem byl ve svém věku ta pravá cílovka, jako mladší bych nad tím asi jásal víc. Svět časové smyčky byl každopádně zajímavý, vyprávění pěkně plynulo, no prostě se to četlo lehce a docela rychle.
Časem si další díly určitě přečtu.
Nebýt výzvy, asi bych tuto knihu vzdala. Jediné, co musím ocenit, jsou fotografie, na kterých autor zřejmě stavěl své dílo. Přesto je to asi jediné, co mohu ocenit. Kniha se mi sice četla dobře a nijak jsem se v ději nezamotávala nebo neztrácela, ale myšlenku příběhu jsem nepochopila. Není vysvětlena smyčka, nebo já jsem vysvětlení nepochopila, není vysvětleno, proč všichni jsou děti, až na slečnu Peregrinovou... a tak bych mohla pokračovat dál. Děj by možná měl potenciál, kdyby byl příběh více vysvětlený a zvraty byly trochu více zajímavé (do knihy jsem se asi v tom největším napětí neponořila). Nevím, zda se vysvětlení neobjeví v dalších dílech, ale jelikož jsem knihu spíše četla ze setrvačnosti s touhou pochopit, proč jsou tam věci takové, jaké jsou, do dalšího díla se pouštět nebudu.
Jedno musím Sirotčinci přiznat - sbírka strašidelných fotografií mu dodává nenapodobitelný šmrnc. Jenže jako by tohle autorovi stačilo a víc nechtěl. Výsledek proto trochu připomíná spektakulární fotoalbum, jehož tvůrce se při psaní popisků k snímkům rozepsal evidentně víc, než původně plánoval. A vznikla mu kniha.
Já prostě románu Ransoma Riggse propadnout nedokázal. Přehlédnu-li fakt, že na mnohých fotografiích je znát počítačová úprava, byl to hlavně příběh, co mě dožralo. Ačkoliv je zápletka originální, s hororovým potenciálem prapodivných dětí prakticky nepracuje, a vyprávění se brzy mění v obyčejnou dobrodružku pro mládež s otevřeným koncem (jenž byl pro mě v době vydání nemilým překvapením). Když si pak hrdina nabrnkne holku svého dědečka, a to evidentně jen proto, aby v příběhu byla i nějaká ta láska, moje skrytá puritánská povaha začala mlátit hlavou o pult. A tak mám pro jednou pocit, že by se mi možná mohlo spíš líbit filmové zpracování. Přeci jenom, Tim Burton je Tim Burton.
Kniha mě nejprve zaujala svojí obálkou, která je velmi poutavá a přitahuje pohled. Masivní PR mě naštěstí minulo, takže jsem ani nevěděla, do čeho vlastně jdu. Anotace mě navnadila... hurá fantasy! ... ráda poznávám nové světy. Zde se opět projevilo PR. Příběh mi nepřipadal ani temný, ani strašidelný, ale moc mile, pohádkově napsaný, každopádně velmi čtivý a nápaditý. Autentické dobové fotografie podivných dětí dodávají celé knize kouzelný nádech.
Jakob je jako dítě fascinován příběhy svého dědečka a až po jeho smrti zjistí, že je na nich asi něco pravdy. Vydá se proto na ostrov, kde jeho děda v mládí žil. Začne pátrat ve staré budově sirotčince, až narazí na jeho původní obyvatele v čele se slečnou Peregrinovou. Postupně začne odkrývat, jak podivuhodný život vlastně vedou.
Doporučuji hlavně mladším čtenářům, sama určitě přečtu další díly.
Štítky knihy
přátelství prvotina tajemno zfilmováno cestování časem obrazové publikace fotografie příšery, monstra sirotciAutorovy další knížky
| 2012 |  Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti |
| 2014 |  Podivné město |
| 2016 | Knihovna duší |
| 2017 | Povídky podivných |
| 2019 | Mapa dní |
Čtení mě naprosto pohltilo, a dokonce mi z něj (a ze všech těch údajně autentických fotografií) čas od času přeběhl mráz po zádech. Měla jsem strach číst dál. Musela jsem číst dál. Vůbec jsem netušila, co se přihodí na další straně, natož abych snad tipovala, jak to celé dopadne. S knížkou jsem strávila ve výsledku tři dny, a ještě jsem o ní dlouhé po dočtení přemýšlela, a uvažovala jsem nad tím, jak to s Jacobem, Emmou, ostatními dětmi a slečnou Peregrinovou asi bude.