Přidat komentář

Pebra
27.08.2019 3 z 5

Miluju tyhle staré knihy, kde život plyne tak nějak pomalu, i když lidé brzy vstávají a pracují od slunka do slunka. Baví mě, jak tu Rais barvitě popisuje, jak jsou lidé živočišní... pracovití až běda, poctiví.. ale i falešní, jak se pomlouvají, jak třískají děti, které lezou po stromech, na kohouty házejí kameny, kradou křížaly a chleba... a rozcuchaní hladoví kluci a holky schytávají výprasky, pranic nežalují, jelikož to je normální a patří to ke koloritu života. Vývoj se nezastaví, jak vím... každá generace je horší a horší... až ta poslední bude spálená žárem od slunce a požárů, hladové a rozcuchané děti budou krást chleba a vodu. Nebo ne...?