Skladatelka voňavého prádla
Martina Formanová
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/4954/bmid_skladatelka-vonaveho-pradla-ifJ-4954.png
3
255
255
Autorčina autobiografická prvotina, plná vtipných a bryskních postřehů naznačuje, že nebudeme listovat stránkami milovaného deníčku smáčeného slzami lásky, vzdoru a nenávisti, ale že se nám přestaví osobnost, která s neobvyklým nadhledem, sebeironií a vtipem dokázala rekapitulovat své životní hledání, tápání, prohry i vítězství.... celý text
Přidat komentář
Zajímavý poslech, těžko hodnotit autobiografii někoho, koho sám neznáte. Každopádně je kniha poutavá a zajímavá. Tak 3/4 knihy jsem spíš uvažovala nad tím, co bylo přijatelné pro mladé lidi ve věku 20+ a co je pro ně přijatelné teď. Přijde mi, že dnešní generaci se často neprávem křivdí (v určitých oblastech ano, v jiných ne). Několikrát jsem při poslechu v podivení zvedla obočí. Přeji paní Formanové pevné zdraví a díky za sondu do její mysli.
Mě se to líbilo. Aaa pokud je to opravdu autobiografie, tak ta ženská nebyla ale vůbec hloupá…ba naopak…liška podšitá :)..vlastně už od mládí věděla přesně co chce…a taky to dostala, nebo toho…tamtoho..:))
Ačkoli se s autorkou v mnoha životních názorech i cílech míjíme, šlo o zajímavé čtení plné známých osobností českého i světového šoubyznysu.
Nechápu takto nízké hodnocení, pro mě ta kniha byla v mnohém zajímavá. Autorka nepoužívá žádbé kudrlinky ani v jazyce, vyprávění ani v nastavování obrazu o ní samotné.
My jsme koncoví zákazníci, dostaneme do ruky produkt a nevidíme fakt, jak moc muselo být těžké se takhle obnažit a přiznat vše, co většina lidí zavrhuje (nahlas, protože v tichosti dělají lidi horší věci než že baží po slávě).
Před paní autorkou smekám a děkuji za tuto knihu, která mi potvrdila, že Gott je vobejda.
Ta kniha není špatně napsaná, čte se dobře a není v ní skoro nic navíc. Skoro – kromě té její úporné snahy být slavná a po boku lidí, kteří něco znamenají. Je mi sympatické, že se k tomu autorka přiznává, ale na druhou stranu tomu moc nerozumím.
Pokud bych měla hodnotit styl psaní autorky a čtivost, tak bych určitě dala víc, než jen dvě hvězdičky. Paní Formanová umí pracovat se slovem a text mě netahal za uši. Četlo se příjemně.
Pokud bych měla hodnotit obsah, tak musím zůstat u těch dvou hvězdiček. Oceňuji, že autorka projevila značnou míru sebereflexe, když na několika místech uznala, že její mládí, kdy se chovala jako lehká rumová pralinka, nebylo tak úplně něco, na co by mohla být hrdá. Také chtělo odvahu něco takového vydat veřejně, protože spousta lidí ji považuje za zlatokopku. Já samozřejmě nevím, ale bohužel její životní příběh tak vyznívá. Gottem se nechala řadu let vydržovat a mezi tím prostě jen lila a pařila. Potom jako by to vykompenzovala tím, že se v Americe musela otáčet, když se živila úklidem domů, ale ani tam se nezamilovala do místního údržbáře ze střední třídy, ale do Miloše Formana.
Moje hodnocení je ještě zřejmě ovlivněno tím, že fakt nemám ráda Gotta. Po přečtení této knihy se tento pocit ještě umocnil.
Myslím, že nejlépe to vyjádřila Chesterton a já parafrázuji: z života Martiny Formanové si nesednu za zadel, nic zajímavého kromě vztahů se slavnými muži z mého pohledu nedokázala a jsou k dispozici knihy o mnohem zajímavějších lidech. Za mě celou knihu totálně zabila koncem ze kterého vyznívá, že jen děti dávají životu ženy smysl a toto klišé mám ráda ještě méně, než Karla Gotta.
Někdy jsou ty životní cesty a cestičky hodně klikaté, a ty, které vycházejí z brněnské Venuše bývají obzvláště zajímavé :) Nejspíš jsme se tam s autorkou svého času potkávaly, tak snad bude někdy možnost společně zavzpomínat.
Zajímavá zpověď Martiny Formanové. Mohlo by se to jmenovat "Čekání na Gotta ". Je to upřímné, dobře napsané. Mám ráda její břitký humor. Víc mě ale zajímalo její setkání s Milošem Formanem, to je až ke konci. Já si
Miloše Formana velmi vážím pro spoustu jeho vlastností. Věřte, že tento člověk by si žádnou zlatokopku nevzal. Martina je třída a dovedla mu vytvořit láskyplný domov. Soucítím s ní, určitě jí moc chybí. Doporučuji "Snědla dětem sladkosti".
Hodně otevřená a upřímná autobiografie Martiny Formanové, o které jsem věděla jen to, že si vzala v Americe režiséra Miloše Formana a má s ním dva kluky, dvojčata.
Kniha je rozdělená na dvě části. První začíná v Brně, v jejím rodném městě, na gymplu a je hlavně o stykování s Karlem Gottem, ( což je pro mě úplná novinka:), ale tak 10 let je hold 10 let a druhá část už v Americe, mě bavila trochu víc. Kniha končí narozením dvojčat.
Určitě vyhledám její volné pokračování Snědla dětem sladkosti
Dodatek : akorát čtu Má cesta za štěstím - Karel Gott a na obálce je Martina Formanová - jako jeho múza, namalovaná Karlem Gottem v roce 1991
Me se libilo. Velmi dobre se cetlo. Nejvice ocenuji otevrenost a sebeironii autorky.
Pribeh zacina Brnem a seznamenim (=vyspanim) s Gottem po koncertu, stehovani a objevovani tehdejsi Prahy, cekani, tolerovani never, pochopeni, ze partner je nedostupny ve sve nejvetsi slave jen pro jednu zenu a ze vztah nikam nevede, tikajici biologicke hodiny, uvedomeni, stehovani do USA, zacinani od nuly, seznameni s Formanem a konci narozenim dvojcat.
Takovy pribeh a pocity, jake prozivaji v dnesni dobe tisice zen, jen v mensim meritku ( bez znamych zvucnych jmen muzu).... Ale prave proto se mi asi libil a dobre cetl. Nasla jsem si tam trochu i samu sebe. V tehdejsi postkomunisticke dobe musel byt ale podobny pribeh vyjimecny i tak.
Dalsi den jsem si musela skocit do knihovny pro druhy dil "Snedla detem sladkosti", tak uvidime, zda se bude taky tak dobre cist....
A mně se to líbilo! Skvělá knížka na léto, nadsázka, humor, sebeironie… a k té zlatokopce - zdravé sebevědomí lze jen tiše závidět, a která z nás by ani ne ve dvaceti odolala svodům známé ikony, která v tom umí chodit?
Popisy o tom, kterak už jako náctka lovila slavný svou pin.ou.
To jí šlo i v dospělosti.
Prostě takovej DENÍK RAJDY by se řeklo no.
Po několika stránkách jsem knihu málem odložila, protože vypravěčka mi byla svou povrchností a cílevědomou vypočítavostí krajně protivná, ale postupně jsem musela ocenit velkou míru otevřenosti a sebeironie. Autorka od značné nezodpovědnosti snad dospěla k určitému poznání životních hodnot.
Drsné! Drsné na tom je, že ta žena o sobě dobrovolně napsala knihu, podle mě i docela bez příkras o tom, jaká je zlatokopka a vlastně tak poskytuje návod na to, jak dosáhnout něčeho podobného nebo jak to zlatokopky vlastně mají. Nemůžu říct, že by mě kniha nebavila, já jsem jí slupla s naprostým nadšením. Asi tak stejným způsobem, jako když si čtete bulvární článek o celebritě, které vás zajímá. Autorka mi není sympatická, stejně jako její myšlenkové pochody a potřeba vyskytovat se a lepit se na slavné osobnosti. Podle mě ějí chybí i kus sebereflexe, díky které by možná mohla vytušit, že když už touhle úchylkou (lepit se na slavné lidi trpí), bylo by lepší o tom takhle nepsat. Na druhou stranu je ale fajn, že lidi alespoň vědí, na čem u ní jsou.
Tak nějak jsem to přežila do strany 54... je mi z toho špatně. Doslova. Známý zpěvák, téměř padesátiletý souložící s děckem před maturitou a v tomto promiskuitním duchu kniha pokračuje. Z dostupných zdrojů vím, že vždy žárlila na syny Petra a Matěje, připravila je o dědictví a své syny dokonce ani nenaučila česky! Z předchozích komentářů podobného názoru jako mám já, si ušetřím zvedání žaludku při pokračování ve čtení.
Zopakovala jsem si to po letech a pořád platí, že se mi styl, jakým je knížka napsaná, líbí.
prosím neztrácejte svůj čas čtením totálního braku ....
Nevím čeho tato paní v životě dosáhla kromě lovení starců.
Dnes se pokouší živit jako stand up "umělkyně". Nevidím žádnou snahu o smysluplnou práci.....jen tupé tlachání ,drby...
Autorovy další knížky
| 2009 |  Skladatelka voňavého prádla |
| 2014 |  Případ Pavlína |
| 2012 | Snědla dětem sladkosti |
| 2021 | Nalakuj to narůžovo |
| 2017 | Povídky na tělo |
Kniha dobře napsaná, jen to chápu spíš jako návod pro dnešní zlatokopky, jak se dostat z postele slavnějšího do postele ještě slavnějšího.