Skleník
Brian Wilson Aldiss
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/30494/bmid_sklenik-YRO-30494.png
4
334
334
Chcete vědět, jak by mohla vypadat Země za mnoho milionů let? Jaké by to bylo, kdyby se vlády chopily rostliny? A lidé by byli jen trpěným „hmyzem“? Skleník překypuje bujícím dravým životem, podivnými kříženci rostlin a živočichů, mezi nimiž bojují o přežití malé tlupy lidí. Tito lidé však nejsou lidmi tak, jak je známe.
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1992 , Laser-books (Laser)Originální název:
Hothouse, 1962
více info...
Přidat komentář
Jedno z nejroztodivnějších sci-fi, které jsem kdy četl. Autor stvořil živý obraz velmi vzdálené budoucnosti, kde lidé již nejsou pány Země a musí bojovat o holé přežití. „Lore“ lidských tlup i ostatních obyvatelů země je velmi zajímavý a poutavý, nejvíce snad klouzáků. Mohu jen doporučit.
Příběh nestrhne, ale Aldiss opět dokazuje, že je mistrem prostředí a dotahování absurdních nápadů do absolutního absurdna. Proto mě baví...
Já věděla, proč nemám ráda houby :-) Napínavý příběh plný fantazie, u kterého jsem se ani chvilku nenudila. Představivost mi jela na plné obrátky, takže jsem ani moc nevnímala, že i postavy vlastně nijak zvlášť nepřirostly k srdci... Dobré počtení.
Že začátku mě knížka strašně nebavila, oproti Nonstop mi přišla zmatená, plná samoúčelných novotvarů a nevytěžených témat (duše, třeba, co to sakra vlastně bylo?) Navíc po minulé zkušenosti s autorem jsem měl neustálý pocit, že všechno vlastně bude jinak, že to bude mít nějaké "lidské" vysvětlení typu "všichni jsou myši ve velikém skleníku" nebo něco na ten způsob. A ono ne.
Hodně se to zlepšilo s příchodem Smrže, ale i tak jsem si místy říkal "Hmm, chodící stromy, pak budou Orli a nakonec hodí prsten do sopky, ne?"
Závěr knížky mi pak přišel vysloveně odfláknutý, ale možná je to jen můj pocit.
Za mě skvělé čtení a super sci-fi i když spousta lidí bude mít jiný názor. Vykreslení světa prorostlého kompletně florou je skvělé a celkově zápletka s pointou je také fajn. Ale svět hraje prim. Skvělá Sci-fi jednohubka.
Je to trochu moje chyba. Čekal jsem druhý Nonstop nebo Helikonii. Jestli něco, připomínala mi tahle kniha Nivenův Integral Tree. Autor vymyslí působivé prostředí a pak do něj nějak leptá příběh, aby o tom prostředí mohl psát. Takže tady je hlavní hrdina, který je dost nesympatický a jenom vás rozčiluje tím, jak se chová. Ale on se chová tak, aby vás mohl vzít po celé planetě Zemi, kterou ovládly rostliny na jedné straně a na druhé straně vládne věčná tma led. Co z téhle knížky činí něco víc, je představa traverzérů. Ohromných pavoukovitých stvoření, které šplhají ze Země až k Měsíci. Jejich popisy jsou působivé a vlastně by mě bavilo víc, kdyby to bylo celé jenom o nich.
Pro mě jedno z nejoriginálnějších pojetí cizích světů ve sci-fi, které jsem měl tu čest číst. Už neokoukanost nápadu založeném na rostlinné zmutované "civilizaci" je nedostižný. Přesně takovéto pojetí fantastiky mám rád. Neznámo, tajemno, možnost čehokoliv, kdekoliv a kdykoliv. Mám doma 1. vydání z roku 1992 od tehdy vzmáhajícího se Laseru s výtvarným doprovodem Martina Zhoufa. Toto vydání má jen 214 stran, pozdější jsou lehce objemnější (možná to bude problém ne příliš vstřícných recenzí zde na webu. Nemohu ale posoudit, novější vydání jsem nečetl). Autorovo pojetí, samotný děj, téměř bezbřehá fantazie i výborný překlad Jana Vaňka, dělají z této útlé knihy zasloužený čtenářský zážitek i požitek. Pětice přidělených hvězdiček je jen skromným oceněním tohoto dílka.
Aldissova fantasie je bezbřehá asi jako frnda řádně zajetý zlatokopky. Ale tady to protě bylo moc! Už ne břuňobřichoblbečky. Mně se o tom bude i zdááááááááát!!!
Jestli se spolu vsadili Aldiss a Pohl, kdo udělá čtenářsky nestravitelnější postavu, tak to Aldiss vyhrává rozdílem třídy.
Skvělej nápad, kdy na Zemi převezme vládu flóra, ale stylem, kterym je to napsaný, mně to opravdu nesedlo. Nemuselo to být tak dlouhý, protože ke konci už to prostě ztrácelo dech a celková absence nějakýho příběhu z toho dělá spíš cestovatelskýho průvodce.
Po desetiletích od puberty jsem se k této knize vrátila formou poslechu a výsledek je poněkud rozpačitý. Na jednu stranu nespoutaná fantazie, na druhou pochybná logika Aldissem stvořeného světa, která ne vždy hledí na realitu - jak věci či organismy skutečně fungují. To mi vlastně nevadilo: nad ulítlé jevy jsem byla schopná se povznést, dokonce si je užívat. Postavy, ty mě štvaly až k nepříčetnosti. Břuňobřichové k tomu byli pro svou prostoduchou pasivitu přímo napsáni, měli čtenáře vytáčet, jenže já brzy začala z duše nenávidět hlavního (anti)hrdinu Grena (Smrž pro jeho chování nemohl být omluvou) a ty přihlouplé pipiny, co se na něj z nepochopitelných důvodů oddaně lepily. Každý krok jejich dlouhého putování skrz různá nesourodá prostředí se tak stával důvodem k postupně sílícímu skřípení mých zubů. Tři hvězdy z nostalgie a jako poklona autorově divoké imaginaci; k jiným dílům tohoto spisovatele se možná ještě vrátím, do Skleníku už rozhodně ne.
Sci-fi o přežívání zbytků lidstva v postapo světě, který ovládly rostliny. Nebezpečí číhá na každém kroku. Člověk ztratil vše z výdobytků moderní civilizace, a tak mu na obranu zbývá pouze nůž jako v době kamenné. Zatímco rostliny zmutovaly do mnohem zákeřnějších podob než jaké známe dnes.
Fantazie autora při vytváření nové rostlinné říše je opravdu fascinující. Tolik nových a zajímavých rostlin. Stejně dobré je jeho vypravěčské umění. Snadno si dokážete představit svět, který v knize vykreslil.
Čtení je to velmi napínavé. Lidem jde neustále o život, ale mě při čtení udržoval hlavně zájem o to, zjistit, co se na Zemi vlastně stalo, že se takto proměnila. Bohužel strach o životy lidí nebyl ani tak moc silný, protože autor tolik nevykreslil charaktery jednotlivých postav. Vlastně nejprokreslenější postavou je tu houba. Spíše než příběh konkrétních lidí je tato kniha kronikou posledních zbytků lidstva.
Veľmi ťažké čítanie, nie tak obsahom, ako formou a pritom Aldiss je spisovateľ, ktorý dokáže napísať zaujímavo aj cestovný poriadok. Lenže v prípade "Skleníka" mu to nevyšlo. Ak odhliadnem od faktu, že som si nedokázal (a to ani len trochu) vytvoriť akýkoľvek vzťah k niektorej postave (nazývať ich ľuďmi mi nejde popod nos), čo je teda poriadny prúser, tak je to ďalšia autorova kniha, ktorej chýba dej (nemusí byť extra, ale aspoň nejaký by mohol byť) a to je už mega prúser. Pritom nápad o matičke Zemi, ktorej obežnica sa rozhodne trochu si odskočiť, čo má vplyv na zmenu potravinového reťazca, kedy sa človek prepadá z úlohy bezcitného predátora na korisť, tak nápad je naozaj originálny. Lenže spracovanie (možno aj preklad, ako to spomínajú iní) mi príde mierne infantilné a zamerané na mladších jedincov a to sa vo "vážnej" SF nenosí.
Jsem v polovině knihy a myslím, že víc "Břuňo-věcí" už nezvládnu. Bude asi po dlouhé době první kniha, kterou nedočtu.
Propojeni světa rostlinného a živočišného je zajímavá představa a kniha ji slušně rozvádí, jen některé pasáže mi ovšem přijdou už moc překombinované. Taky jsem si říkal, že s takovou úmrtností, by lidstvo vymřelo do pár let.
Hodne vizualni svet. Kdo je lovec a kdo je loven? A proc maji nekteri lidi misto mozku houbu? Je veganstvi v tomto svete vyhoda?
No, tak toto nie, Brian. Nonstop je zrejme jedno z najlepších sci-fi, aké bolo kedy napísané. Napriek tomu som k Skleníku (napísanému 4 roky po ňom) pristupoval opatrne. Napokon som si ho kúpil za výbornú cenu v pražskom antikvariáte, ale musím žiaľ skonštatovať, že som mal počúvať svoj vnútorný hlas. Ok, som rád, že som si knihu odškrtol zo zoznamu povinného čítania, musím každopádne skonštatovať, že na Nonstop sa nechytala ani omylom. Hoci sa číta pomerne svižne, v druhej polovici už som sa nudil a ku koncu som bol vyložene otrávený. Nápad je pritom výborný. Spisovateľ ho ale neuchopil dostatočne pútavo. Strácal som sa v postavách, pravidlách zvláštneho sveta, v jeho svojráznych obyvateľoch. Ku koncu už som sa cítil pomaly ako v detskej rozprávke. A hoci som si o sebe vždy myslel, že mám slušnú predstavivosť, priznám sa, že napriek množstvu (fakt fakt fakt množstvu) konkrétnych detailných opisov, som si Aldissov rastlinný svet nedokázal vizualizovať. O to viac ma nadchla obálka vydania z r. 2018, ktoré vlastním a ktorá je krásna a fantastická. Škoda, že kniha neobsahovala podobné, farebné ilustrácie.
(SPOILER) Jaj! Úžasný námět i závěrečná myšlenka! Sice často děj i zpracování vázly, břuňo-břicháči mi pili krev (a ten delfín byl taky pěknej parchant!) a autor si občas protiřečil, ale to všechno vyváží neotřelé téma, filozofie a obdivuhodná fantazie. Klobouk dolů, místo v edici si určitě zaslouží.
Kniha s velmi originálním námětem, kde autor mohl uplatnit svou ohromnou fantazii. Děj je bohatý na napětí a zvraty. Tato kniha má pro mě jedno velké ALE. Za celou dobu jsem se nemohla sžít s žádným hrdinou, nebylo na koho se upnout a komu fandit.
Kdyby tam nebylo nějaké to lehké rostlinné porno, řekla bych, že je to pohádka pro děti. Freud by si asi užil při rozkrývání symboliky sdělovaného - např. dlouhé zelené ocasy Břuňobřichů atd.
Překladatel se dost vyřádil. Nebo potrápil.
Všichni ti chůdochodi, plazotlapové, hltobýl, břuňostromy apod. jen posilují dojem, že jde o pohádku.
Ale překlad je bohužel to jediné, co mě na knize zaujalo. Přemýšlela jsem, jak by se asi ve slovenštině řekl Břuňobřich.
Kromě Nonstopu, který se mi hodně líbil, jsem četla od autora i nějaké povídky, ale nic nebylo takhle ... blbé... sorry.
Nemůžu se zbavit myšlenky, že tohle by se dobře četlo na tripu. Nebo... alespoň převést příběh do virtuální reality. A proč se nemůžu zbavit připomínky Avataru :), nebo touhy jít do simulátoru na Enterprise :)?
Potřebovala bych ke čtení ještě i vizuální složku, protože představy jsou krásné, když si je stvoříte.
Bylo mi jasné, do čeho jdu a námět a pozadí příběhu - život na Zemi daleko, dáááleko v budoucnosti - se mi líbil. Nešlo úplně o ten druh sci-fi, který mám ráda. Ale je to Aldiss, jehož "Nonstop" je geniální.
Autorovy další knížky
| 1989 |  Nonstop |
| 1992 |  Helikonie - Jaro |
| 1997 | Helikonie – Léto |
| 2018 | Skleník |
| 1999 | Helikonie – Zima |
Kniha britského klasika sci-fi Briana W. Aldisse má bezesporu velmi zajímavý námět i kvalitní ztvárnění. Zemi ve vzdálené budoucnosti zcela ovládne pestrá paleta dravých rostlin a ubohé zbytky lidstva jsou tam pouze určitými trpěnými "vetřelci". Je nutno pochválit obrovskou fantazii autora při vymýšlení detailů tohoto rostlinného světa budoucnosti. Knížka přináší jistě mnoho různých námětů k zamyšlení a doporučuji ji přečíst. I když v konečném důsledku se mi zdála přece jenom malinko "slabší" než mistrovo vrcholné dílo, kterým je román Nonstop.