Skok sem, skok tam
Miloň Čepelka
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/419232/bmid_skok-sem-skok-tam-wce-419232.jpg
4
14
14
Dlouholetý editor, nakladatel a spolubesedník Miloně Čepelky Josef Pepson Snětivý říká o této publikaci, která vychází k třiaosmdesátým narozeninám všestranného umělce a spoluzakladatele Divadla Járy Cimrmana: „Kniha Skok sem, skok tam je plná příběhů, glos, poznámek, polemik a úvah z let 2017-2019… což je, pěkně prosím, současně přímo autorův výstižný a úplný výčet, jímž zpochybnil svou údajnou nekoncentrovanost. Jak vidno, Miloň Čepelka se soustředit dokáže – a nejen tehdy, jde-li o škatulkování. Ostatně on příliš neškatulkuje, ba ani nesoudí (ačkoli někdy je příčinou nikoli velkorysost, ale opatrnost, snad nechtěně zděděná po otci a jeho oblíbeném výroku ,má to pánbůh všelijakou čeládku‘, kterým kniha začíná); spíše se (nikoli drze!) přiznává ke slabostem a pokleskům. Já zase přiznávám, že glosovat soubor glos, nadto stvořený člověkem, který je mi současně přítelem, kolegou i vzorem, mě naplňuje zvláštním studem. A aby pud nezvítězil nad studem, doporučuji vám, abyste se do knihy začetli, a to rovněž soustředěně. Odmění vás soukromý vesmír vnímavého muže, který vás už tolikrát potěšil divadelní kreací, písňovým textem, povídkou, novelou či objevným rýmem. Nyní zahýří ještě jinak, a pokud se v některém příběhu nebo mezi řádky poznáte, jen dobře (vám tak)!“... celý text
Přidat komentář
Pana Čepelku mám opravdu moc rád a na knížku jsem se hodně těšil. Trochu mě ale zklamala. Úvahy a příběhy jsou zajímavé, ale celkově na mě knížka působila nějak neuceleně. Přeskakování z tématu na téma a vyprávění o sobě ve třetí osobě se mi moc nelíbilo.
Když se podíváte na život (i na smrt), na zdánlivě běžné radosti i zdánlivě velké starosti spolu s Miloněm Čepelkou, poznáte autora velmi zblízka a zhluboka a pohled jeho očima možná otevře i ty vaše. Velmi krásná kniha plná úvah malých i velkých, která jako by mě celou dobu vyzývala, abych si z ní vypisoval citáty, jež si chci zapamatovat. Třeba "Kde mlčí svědomí, chystá si násilí nové příležitosti." Nebo "Pro vlastní oči máme poměrně velké části těla nepozorovatelné. Včetně zad. Což teprve kolik musí být takových utajených míst v našem nitru?" Ale nic jsem si nevypisoval. Proč? No protože si Skok sem, skok tam kdykoliv rád přečtu znovu.
Opravdu trefný název, kniha plná glos, postřehů, radostí i povzdechnutí z nejrůznějších oblastí života bez ladu a skladu, ale pohledem skvělého bohatého vypravěče s hořce sladkým pohledem na svět.
Kniha, kterou jsem nečetl
Nemá se to dělat, ale já to udělám – prozradím pointu článku předem!
Knihu, o které tu teď budu psát, jsem ještě nečetl. Původně to mělo být tak, že o ní píšu (jen to, co vím z kratičké ukázky a recenze) jakobych ji už měl přečtenou a teprve na závěr, v poslední větě bych napsal – nečetl jsem, teprve jsem zvědavý.
Jestli bych to tak uměl napsat? To si pište že jo!
Dalším důvodem pro prozrazení předem by mohl být i eventuelní střet zájmů. Pan Čepelka byl kdysi tak laskav, že se na countryradiu zmínil příznivě o Patřičné (mojí) Čítance a snad i o Velké knize o dřevě a já že mu to teď vracím. Jak se to tak běžně dělává. Ale tak tomu není! Já myslím, že tím pravým důvodem je možná moje lenost. No jo, asi jo, no.
Tak vás radši nechám nahlédnout do kuchyně (ne, žádné další vaření, nebojte se, nikde není schován žiaden kuchař!) do kuchyně svého psaní…
Když jsem si pročetl tiráž (základní info) knihy, začal jsem svůj první odstavec takto: Miloň Čepelka má určitě rád češtinu!
ŘITKA vlastně není ani prdelka, spíš prdelinka! A přece v tomto místě - obec? městys? osada? sídlí nakladatelé, kterým se povedlo vydat knihu pamětí význačného člena Divadla J. Zimmermanna – promiňte – Járy Cimrmana - Čepelka Miloň, Skok sem - skok tam...
Pohled autorův snad nebude tak ostrý, jak jméno naznačuje.
Jde přece jen o čepelku, ne o čepel či přímo břit!
Já musím říct, že ty ostré pohledy už moc nemusím, mám raději přemýšlivé a jak jsem z ukázky na netu pochopil, autor přemýšlí o tom co četl a i "drby" jsou pro něj důležité. Tím myslím, že není zastánce onoho chudého a striktního požadavku – nic než dílo!
A snad se při čtení nebude třeba drbat nad každou chybkou, to zase naznačuje jméno redaktora, které tu raději neuvádím, abych později při náhodném setkání nějakou neslíznul. Ano, takové to je jméno.
A teprve po tomhle prvním odstavci (kurzíva) jsem začal psát ten odstavec, který jste jako první četli vy. Že to je zmatené? Já věřím, že se v tom všem po třetím či čtvrtém čtení už jakžtakž vyznáte. (Tady by měl být smile, ale já to neumím). A nebo si na mě od srdce zanadávejte. Ale ne, počkejte, nevypínejte to!
Zajímavost poučná a historická: Dočetl jsem se, že pan autor v knize píše mj. o spisovateli Egonu Hostovském fakta, o kterých nevím. To jsem zvědav. Já zase vím možná fakt, který neví on. Čepelka, myslím. A sice že Hostovského poměrně obsáhlá kniha Cizinci hledají byt šla do stoupy - prý celý náklad – dovedete si to představit? Hostovský byl najednou zakázaný a kniha…
Stoupa, to byla prostě likvidace, sešrotování. Já tuhle knihu (Hostovský) – zachráněnou, mám doma. V tiráži stojí – Vydání v Odeonu první. Náklad – podržte se – 20 000 výtisků. Do stoupy.
Ale pan Hostovský není to jediné, nač se v knize pana Čepelky těším…(náklad se dneska neuvádí)
Neděkuju zatím za tu knihu, ani autorovi, ani nakladatelům, ještě ne, těším se. Hodně se těším. A možná vám o ní něco napíšu. Až ji dočtu. Tu knihu.
Těšíte se?
Martin Patřičný
Moc milé čtení. Slůvka a úsloví, která jsem roky nečetla a neslyšela, úryvky písniček, které si pamatuji z dětství. Nostalgie, vzpomínky, nadhled, životní moudrost i zkušenosti, humor sobě vlastní, pohlazení. To vše v jedné knize. Díky :-)
Autorovy další knížky
| 2013 |  Míjím se s měsícem |
| 2016 | Nedělňátko aneb S Cimrmanem v zádech |
| 2009 | Deník haiku |
| 2012 | Deník haiku 2 |
| 2008 |  Příliš mnoho pohřbů aneb Když květiny promluví |
Přesně jak je psáno v názvu. Na povrch vyplouvají různé vzpomínky, vědomí konečnosti lidského života je přítomné. Síly ubývají, hlava se zaměstnává. A je nad čím se zamýšlet, život bohatý.