Školák Kája Mařík 2. díl
Felix Háj (p)
Přidat komentář
Další serie, která zabírala čestné místo v mé dětské knihovničce. Skvělá série, která bohužel padla v zapomnění.
Na Kájovi se mi nejvíce líbí jeho bezprostřednost, upřímnost, dobré srdce... Ve druhém díle je spousta legračních příhod, jen teda jako mámě malého batolátka mi bylo líto Mariánky Šafářovic, kdykoli se k ní Kája se Zdeňou přiblížili :)
Mně se nejvíc líbil první díl, ale tento dýchá poetikou prázdnin v lesích. Jeden díl, jedny prázdniny, zpovykaný "Lávíček" a Kája se Zdeňou, kteří veškerý možný čas tráví v lese. Krásná idylka, kterou naše děti milují a my si ji taky rádi přečteme s nimi.
Knihu jsem předčítala dětem a, i když to jsou již puberťáci, bavili se a hlášky z ní běžně užíváme. Děj za mě lepší než v jedničce.
Ani druhý díl není horší než ten první. Kája a Zdeňa zažívají dobrodružství, o kterých si dnešní děti mohou jen nechat zdát, bohužel.
Chvílemi jsem si říkala, že je to chytrý kluk a chvílemi jsem o tom dost pochybovala. Fakt je, že druhý díl má více děje než první. Možná jsem se prostě jen začetla.
Pravda, z druhého dílu už nejsem tak odvázaná jako z prvního, naopak mi připadá, že Kája začíná jevit mírné známky retardace, když není schopen pochopit, že má držet pec, když je k tomu opakovaně vyzýván, ale pořád má knížka krásnou atmosféru starých zašlých časů.
Jako dítě jsem všechny díly četla stále dokola. Kája i Zdeňa byli moje vzory a dodnes si pamatuji některé poučky, např. 'Ať neví pravice, co dává levice' nebo 'Jak peřina stačí' či 'Nemusíš být u všeho'.... Tenkrát to byly knihy mého srdce. Dnes už se na to dívám střízlivěji a praktičtěji, takže už vnímám i stinné stránky života na samotě v lese..
Klasika mého dětství, knihy jsem všechny četla opakovaně - naštěstí je vlastnila moje teta, která nám je vždy ochotně zapůjčovala. Všech sedm knih jsem milovala, ale asi nejvíc se mi líbily první dva díly, kdy jsou Kája se Zdeňou ještě malí a jejich příhody úsměvné. Určitě nejsympatičtější postavou z těch dospělých byl vždy pan lesní, který měl nejen velké pochopení pro různé kousky dětí, ale hlavně bral celý život s humorem.
Knihy mám nyní již dlouhá léta zakoupené a ráda se k nim opakovaně vracím. Samozřejmě jsem si pořídila jedno z vydání ze 40. let 20. století ;-), protože to nové z devadesátých let bylo bohužel silně upravené...
Druhý díl mě bavil o něco méně, než ten první. Jednoznačně super bylo, když přijel Ládíček, ale návštěva Prahy a divadlo tomu dost ubraly. Ale nevadí, těším se na třetí díl.
Krásný příběh odehrávající se v Mníšku pod Brdy, který stojí za přečtení nejen dětem. Kája je veselý chlapec prožívající plno dobrodružství v lesích se svojí kamarádkou, s níž postupně roste.
Příběh je podložen skutečným životem syna spisovatelky. Škoda, že už se tehdejší chování a vztahy nenajdou v naší době.
Krásné oddechové čtení. Příběhy Káji Maříka se dají číst v každém věku. Autorka v knihách popisuje nejen tehdejší život ale i úctu dětí k rodičům a starým lidem, která dnes už u dětí není samozřejmostí.
v době, kdy jsem ještě neuměla číst, to byla moje nejoblíbenější "uspávací" knížka :) v té době to byla pro mě nejlepší volba - a bylo jedno, jaký díl se zrovna čte ♥))
Dle mě nejhezčí díl Káji Maříka. Prázdniny, Lávíček, svatba Týny. Toto je naprostá klasika!
Štítky knihy
přátelství pro děti příroda česká literatura divadlo chudoba, bída dobrodružství škola první republika, 1918-1938 přátelství z dětství láska ke zvířatům
Autorovy další knížky
| 1942 |  Školák Kája Mařík 1. díl |
| 1991 |  Řídících Márinka - 1. díl |
| 1937 | Školák Kája Mařík 5. díl |
| 1937 | Školák Kája Mařík 4. díl |
| 1937 | Školák Kája Mařík 3. díl |
Opravdu by mě zajímalo, nad čím pořád všichni slzí smíchy u těch jeho hlodů.
Opakují se pořád dokola a vážně by se tomu každej tlemil, až by nemohl jíst jo??
Naopak by jeho matka zase dělala scény, že se na Svaté Hoře trochu někde zdržel a hned by ho štípala v hospodě do ucha?? Takže na jednu stranu mu vše projde, na druhou opět bit pro nic.
Prý to je inspirováno synem autorky.
Protože ta je očividně sama hodně nábožensky jetá tak pokud byla vůči tomu děcku sama takhle odporná a měla to za príma výchovu, tak teda potěš koště.