Skrýš
Dean Koontz
https://www.databazeknih.cz/img/books/68_/68663/bmid_skrys-aRz-68663.jpg
4
245
245
Po automobilové nehodě, při níž se Hatch ocitl na onom světě, si z říše smrti přinesl zvláštní dar, je telepaticky spojen s psychopatickým vrahem Vassagem a ten chce zabít jeho manželku a dcerku
Literatura světová Thrillery Sci-fi
Vydáno: 1995 , AlpressOriginální název:
Hideaway, 1992
více info...
Přidat komentář
Dean Koontz je pro mě jistota. S touto knížkou jsem ale moc spokojená nebyla. Od autora jsem prostě zvyklá na lepší.
Námět se mi líbil, sliboval napětí a tajemno. Nebylo ho tolik, kolik jsem čekala.
Místy se děj vlekl a působil až nudně. Některé pasáže však byly zajímavé a četly se rychle a dobře. Konec byl pak až moc rychlý, jakoby utnutý.
Kniha naprosto zmršená "překladem". Když někdo neumí pořádně ani anglicky ani česky, neměl by se do takových věcí plést.
Po dlouhých letech jsem se vrátil ke Koontzovi, kterého jsem si oblíbil jako teenager. Kniha je spíš průměrná, začátek poměrně volný, potom nabere spád. Konec přitažený za vlasy. Proto hodnotím za 3*, běžně bych dal 4*, ale za ten konec jde jedna dolů.
Posledních 100 stran tomu přidalo jednu hvězdičku navíc (i když to mělo celkem hloupý náboženský konec). Ale předchozích 250 stran se táhlo jak smrad, některé pasáže jsem už pak přeskakovala. Byť se může ze souhrnu zdát, že je to velmi zajímavý příběh (což by být opravdu mohl), tak autor ho dokázal napsat tak neuvěřitelně nezáživným a rozplizlým způsobem, že jsem chtěla během prokousávání se touto knihou asi 100X odložit do zapomnění. Nesympatické a hlavně nerealistické hlavní postavy, satanista Vassago má být tak zvrácený, že nakonec působí jak z Déčkového hororového filmu. Závěr knihy jeho příběh trochu doplní a udělá zajímavějším, ale víc něž na 40% to za mě prostě není. Bohužel. Těšila jsem se, až si přečtu něco od Konce... :)
(SPOILER) Od detstva som ako fanúšik Stephena Kinga vnímal Koontza ako solídneho remeselníka, ktorý však pánovi z Maine možno siaha po kolená, ale vyššie nie. Skrýšu (slovenský preklad Podsvetie odmietam používať) som prvý raz čítal v 90. rokoch, potom som videl film s Jeffom Goldblumom a v r. 2022 som sa k románu vrátil, aby som si naň oživil spomienky (a lebo ho mali za babku v pražskom antikvariáte). Spoľahlivo som sa vďaka repríze vrátil do svojich mladých liet. Už vtedy ma Skrýš nejak enormne nebavila, ale inak sa jednalo o fajn triler na prečkanie vákua, po ktorom do našej mestskej knižnice zavíta nový King. Koontz píše zručne a dobre, ale tiež čiastočne nudne. Možno sa až príliš rozpisuje na to, aké sú jeho príbehy jednoduché. Vytvoriť mrazivého, nepredvídateľného psychopata nie je až také ľahké, ako sa môže zdať. Jemu sa to podarilo; satanista Vassago je vskutku nepríjemná osoba. Skvelý je i jeho domov: atmosférické prostredie opusteného lunaparku s rozsiahlym "údržbárskym" podzemím je pre horor ideálna výprava. Oceňujem desivý flashback do jeho detstva, keď prvý raz vraždil. Zaujímavý je motív prepojenia myslí; vo filme z toho režisér urobil trikové blbnutie, v knihe to funguje lepšie. Skvelý je sympatický ústredný manželský pár. Dávam dole klobúk za výborný, dojemne a citlivo spracovaný motív adoptívnej dcéry v podobe 10-ročného, fyzicky hendikepovaného dievčatka so smútkom v duši (vo filme sa z nej žalostne stala pubertálna biologická dcéra v podaní šťabajzny Alicie Silverstone z Batman a Robin). Potešil ma pekný epilóg. Je to medzi 3* a 4*. Koontz v Skrýši skombinoval v tej dobe (začiatok 90. rokov) populárne bestsellerové témy sériových vrahov (Mlčanie jahniat od Thomasa Harrisa) a lekárske trilery (Crichton, Cook, Wilson) a samozrejme kingovky. O čosi podobné sa v r. 1994 pokúsil aj Škót Ken McClure vo svojom Chameleónovi.
„Lidská rasa má talent plodit nestvůry, které se často skrývají za přesvědčivou maskou zdravého rozumu.“ Jak trefné, jak poučné, jak jednoznačné. Koontz ve Skrýši skutečně stvořil tu nejodpornější lidskou bestii, která neváhá mučit, mrzačit a bezohledně zabíjet, přičemž má tvář neposkvrněného mládí. Dělá to se zvrhlým potěšením a bez jakýchkoli zábran v jakési nepochopitelné touze dosáhnout samotného Pekla. Této odpudivé kreatuře čelí rodina Harrisonových, která je přesným opakem onoho vražedného zla, jež vstoupilo do jejich životů. Koontz staví svou dramatickou zápletku právě na tomto kontrastu a daří se mu poměrně přesvědčivě vyvolat hodně silné emoce. Strach, nenávist, okouzlení, láska, naděje i bezmocnost. Už úvodní sekvence v pohoří San Bernardino má všechny parametry adrenalinové jízdy a z tempa se rozhodně neslevuje ani na následujících stránkách. Osten strachu je všudypřítomný a vytrvalý, neustále haraší na pozadí a nenechá vás v klidu. S příchodem postižené Reginy se vnímání rozdílu mezi dobrem a zlem ještě vyostří a nadobude v pravdě gargantuovských rozměrů. Finále, byť očekávané, přesto poněkud fantasmagorické, je dostatečně napínavé a dramatické s potřebnou dávkou osvobozujícího uvolnění.
Opäť skvelý Koontz. Niektoré jeho knihy sú nezáživné, no túto odporúčam. Výborný popis postáv a deja, zaujímavý námet a skvelé spracovanie.
Výborná kniha, kterou jsem četla snad tisíckrát a nesmírně mě zklamalo její filmové zpracování!
Námět byl zajímavý, ale kniha mi přišla nudná, stránky jsem přeskakovala. Pro mě ztráta času.
zezačátku jsem myslela, že to odložím... bla bla bla, autonehoda, bla bla bla, podrobnosti autonehody, bla bla bla, cože? pořád ještě ta autonehoda?
Ani nevím, kdy se to přeplo, ale najednou jsem byla absolutně pohlcená knihou a nevnímala okolí. Atmosférou mi to místy hodně připomínalo Kingovo TO. Možná proto mě to i tak bavilo.
Pro mně třistapadesátistránková nuda s afektovanými hrdiny, umělou atmosférou a katolickým podtextem. A nevím, jestli je to dobou, nebo překladem, ale některé slovní obraty mi přišly jak z nedělní školy, což v kombinaci s rádoby špinavou realitou působí až úsměvně. Devadesátky uměly být v tomhle ohledu pekelné.
Každopádně Dean Koontz je řemeslník každým coulem, takže umí vtáhnout do děje a bavit dialogy. Naneštěstí své umění tentokrát přepálil, když i ty nejdramatičtější scény natahuje do nekonečna. Napětí tak jde k čertu, o to spíš, že prakticky vždycky víte, kam daná sekvence směřuje. Jakoby důležitost počtu písmen převažovala nad plynulou gradací. Nehledě na to, že hrůza končí u psychopatického zabijáka, jehož motivace jsou stejně interesantní, jako celý Texaský masakr motorovou pilou. Logika nulová a jednání bestiální, přičemž ruka zákona se chová jako slepá, přestože vrah není zrovna žádný Einstein. Ovšem jako Stopy hrůzy by to asi šlo, kdyby se rozsah zkrátil minimálně o polovinu.
Tato kniha mi ležela v knihovně dlouhou dobu a stále jsem ji odkládala... Když jsem se konečně odhodlala ji začít číst, byla jsem mile překvapena! Od prvních stránek napínavá, velice zajímavě zpracovaná, čtivá. Sice mě malinko zklamal konec, čekala jsem trochu víc, ale i přesto dávám 5* a určitě si od tohoto autora ještě něco přečtu.
Čtivé, ale ne hloupé. Asi jsem touto knihou objevil výborného autora, který se pouze zdá být kýčovitý kvůli děsným obálkám knih.
Ufff, tak vidím, že tohoto pána už žiadnu knihu nedám, stačila mi polovica tohto veľdiela. Také krávoviny, diabol, anjel, telepatia, podzemie, hnijúce cáry mäsa..ešte tam chýbali mimozemšťania, prípadne Olgoj Chorchoj. Škoda koruny za taký škvár.
Autorovy další knížky
| 2009 |  Intenzita |
| 2005 | Podivný Thomas |
| 1994 | Chladný plamen |
| 1996 | Přízraky |
| 2019 |  Ashley Bellová |
Jako první jsem viděl filmovou adaptaci (kde mě pobavilo, že záporáka jménem Jeremy hraje herec jménem Jeremy), která byla ve své době lehce nadprůměrná. Knižní předloha je mnohem lepší, temnější a rozhodně patří k těm dobrým knihám Deana Koontze. Jen mi přišlo, že první část, věnující se autonehodě je mnohem popisnější, než následující lehce zkratkovitý děj. Záporák je vykreslen hodně dobře, možná v až moc velkém kontrastu k hlavním hrdinům. Čte se to dobře i navzdory lehkým oslím můstkům. Podtrženo sečteno, temný mysteriózní horrorový thriller své doby. 3,5*