Skrýše
Tereza Šustková
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/368082/bmid_skryse-bf7-368082.jpg
4
20
20
„Věřím ve věčnou platnost slova…“ říká Tereza Šustková (nar. 1991) v debutu, který volně odkazuje k tradici české spirituální poezie. Své jemné a koncentrované svědectví však nebuduje zvenčí, „ohlasově“, ale z nitra, s pokornou péčí a důrazem na smysl, tvar a neexhibující obraznost každého verše. Autorka, jejíž první krůčky na poli literatury jsou spojeny s tradičním Zeleným peřím a nedávným vítězstvím v Literární ceně Vladimíra Vokolka, vystudovala český jazyk a hudební výchovu na Univerzitě Palackého v Olomouci. Kromě psaní se věnuje také interpretaci literárních textů a divadlu.... celý text
Přidat komentář
Niterná, mateřská poezie, která mne zaujala již v Tíze vlny a přes níž jsem se tak nějak anachronicky dostala k básnířčině debutu. Díly knih se nečtou na přeskáčku, u básnických sbírek to však nevadí. Rezonují ve mě, všechna ta kuchyňská posezení v melancholii všedních dní vyhlížející s křehkou nadějí tušený zítřek.
My přece mezitím žehlíme, šijeme.
V kuchyni vonící po mandlích
se nahříváme u topení jako kočky,
zatímco knížky zapomenuté vedle sporáku
chytají po okrajích.
Básně tolikrát přeprané
připevňujeme do větru
smrkovými kramlíky.
Slova, po celé dny
poletují naším bytem.
Děti je dýchají a ráno z nich kašlou.
Básnická sbírka, která mě oslovila. Její verše jsou křehké a autorka k sobě čtenáře nepouští příliš blízko. Dojem, který její poetika vyvolává, je trochu skryt v mlze - často nevíte úplně přesně, co se v básni popisuje, co se přesně odehrává. Je to melancholické, křehké, subtilní, nesklouzává ke kýči. Těším se na další autorčinu sbírku.
Hodně slušný debut, který navazuje na tradici spirituální poezie s ozvuky tvorby Jana Zahradníčka a Ivana Martina Jirouse. Doporučuji.
I když tahle poezie není zrovna můj šálek kávy,oceňuji kvalitu veršů.Jsem překvapena věkem autorky pro tenhle žánr poezie.
Skrýše
Poezie psaná ženami měla dlouho pověst poezie psané pro ženy. Civilní, ale zasahující texty Terezy Šustkové jsou další důkaz toho, že ženskou životní zkušenost by měli aspoň pomocí poezie poznávat i muži. Možná hlavně oni.