Slabin snář
Eva Pelikánová
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/432024/bmid_slabin-snar-dCf-432024.png
4
13
13
Vyměnili si pohled. Byl krátký, těžko by si ho někdo jiný všiml. Nikdy předtím se neviděli, ale ona od té chvíle neviděla nikoho jiného. Není to tradiční milostný román a není to ani sbírka poezie. Prvotina Evy Pelikánové je příběh ve formě básní, které na sebe volně navazují. Jemné verše vyprávějí o boji se zakázanou láskou a touze nebýt „ta druhá“, o slibech, naději i zradě a zklamání.... celý text
Přidat komentář
Tato útlá knížečka mě zaujala svou anotací a řekla jsem si, že zkusím po nějaké době opět poezii, kterou běžně nečtu.
Nejsem žádný odborník, hodnotím opravdu jako lajk.
Musím určitě pochválit grafické zpracování a ilustrace v knize. Opravdu nádhera. I díky tomu jsem měla přečteno velmi rychle.
Básně se mi líbily, četly se dobře a zpříjemnily mi večer.
Myslím, že 4⭐/5⭐ si knížka zaslouží.
Nápad dobrý, ilustrace nádherné ale verše mě nenadchli. Verše jsou hodně povrchové a neobratné. Oproti mým oblíbeným sbírkám se verše zdají hodně školácké. Přišlo mi to jako kdyby se autorka chtěla vypsat ze svých pocitů. Pro začátek dobré a věřím, že autorka se časem vypíše.
Útloučká kniha plná silných veršů. Tak by se dala popsat tato kniha. Při jejímž čtení má člověk zvláštní pocit ztísněnosti a rozjitřené emoce. Navíc ve spojení s několik krásnýcmi ilustracemi objevujících se mezi verši.
Osobně bych klidně brala větší množství stran.
Slabin snář je žalozpěv o zrodu a zániku jedné lásky. O nevěře a o tom, že ta druhá nakonec stejně zůstala sama. Příjemné čajové čtení. Krásná slovní spojení a nádherné ilustrace. Za to jsou tři hvězdy a čtvrtá je za Pointu a za to, že si tahle sbírka vydobyla právo na vytištění.
Slabin snář
Proměnlivá a přece neměnná. Čekající a přece nečekaná. Žensky křehká, silná a celistvá rekapitulace vztahu, v níž autorka musela (a dokázala) vyjádřit jedním slovem víc než někteří jiní celou stranou. Připomenula jejich význam, jejich důležitost. // ...A snad proto, že jsem knížku četla shodou okolností v metru - v přítomnosti mnoha tlachajících lidí - začínám tenhle komentář právě takhle. Mluvila ke mně hlasitě. // Vhodné pro sedmou či dvanáctou příčku letošní čtenářské výzvy. // Pár řádek opisuji.
-----------------
(...)
Jsi mezi mnou a mezi ničím,
přesto s něčím v hlavě bloudíš.
Co nosíš v sobě, neříkáš mi.
Čím jistá jsem si,
že bez ublížení není žití,
jen umět trpět pro ty pravé,
to je cestou, jak k nim nejblíž jíti.
(...)