Slabin snář přehled
Eva Pelikánová
Vyměnili si pohled. Byl krátký, těžko by si ho někdo jiný všiml. Nikdy předtím se neviděli, ale ona od té chvíle neviděla nikoho jiného. Není to tradiční milostný román a není to ani sbírka poezie. Prvotina Evy Pelikánové je příběh ve formě básní, které na sebe volně navazují. Jemné verše vyprávějí o boji se zakázanou láskou a touze nebýt „ta druhá“, o slibech, naději i zradě a zklamání.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Slabin snář. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)


Tato útlá knížečka mě zaujala svou anotací a řekla jsem si, že zkusím po nějaké době opět poezii, kterou běžně nečtu.
Nejsem žádný odborník, hodnotím opravdu jako lajk.
Musím určitě pochválit grafické zpracování a ilustrace v knize. Opravdu nádhera. I díky tomu jsem měla přečteno velmi rychle.
Básně se mi líbily, četly se dobře a zpříjemnily mi večer.
Myslím, že 4⭐/5⭐ si knížka zaslouží.


Nápad dobrý, ilustrace nádherné ale verše mě nenadchli. Verše jsou hodně povrchové a neobratné. Oproti mým oblíbeným sbírkám se verše zdají hodně školácké. Přišlo mi to jako kdyby se autorka chtěla vypsat ze svých pocitů. Pro začátek dobré a věřím, že autorka se časem vypíše.
Související novinky (1)
Knižní novinky (11. týden)
08.03.2020
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Slabin snář v seznamech
v Přečtených | 17x |
ve Čtenářské výzvě | 5x |
v Doporučených | 1x |
v Mé knihovně | 2x |
v Chystám se číst | 10x |
v Chci si koupit | 2x |
Proměnlivá a přece neměnná. Čekající a přece nečekaná. Žensky křehká, silná a celistvá rekapitulace vztahu, v níž autorka musela (a dokázala) vyjádřit jedním slovem víc než někteří jiní celou stranou. Připomenula jejich význam, jejich důležitost. // ...A snad proto, že jsem knížku četla shodou okolností v metru - v přítomnosti mnoha tlachajících lidí - začínám tenhle komentář právě takhle. Mluvila ke mně hlasitě. // Vhodné pro sedmou či dvanáctou příčku letošní čtenářské výzvy. // Pár řádek opisuji.
-----------------
(...)
Jsi mezi mnou a mezi ničím,
přesto s něčím v hlavě bloudíš.
Co nosíš v sobě, neříkáš mi.
Čím jistá jsem si,
že bez ublížení není žití,
jen umět trpět pro ty pravé,
to je cestou, jak k nim nejblíž jíti.
(...)