Havranie dievča
Erik Axl Sund
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/198955/havranie-dievca-198955.jpg
4
1506
1506
Slabost Victorie Bergmanové série
1. díl >
Kriminálna komisárka Jeanette Kihlbergová už v praxi zažila všeličo, ale keď ju zavolajú k najnovšiemu prípadu, musí pozbierať všetky sily. V kríkoch neďaleko stanice štokholmského metra sa nájde telo malého chlapca. Mumifikované, zohavené, s početnými ranami, telo, ktoré sa bránilo útoku, dokým vládalo, ako keď v ringu bojujú na život a na smrť cvičené psy. Chlapec je pravdepodobne cudzinec „bez minulosti“, ktorý zdanlivo nikomu nechýba, a tak prípad má pre jej nadriadených i prokurátora len nízku prioritu. Jeanette sa nevzdáva, ale stôp je málo a vyšetrovanie sa komplikuje. Hromadia sa však aj problémy v súkromnom živote – manžel je neúspešný umelec a ťarcha financovania rodiny ostáva na nej. Psychoterapeutka Sofia Zetterlundová vyšetruje dvoch klientov: Samuela Baia, detského vojaka zo Sierry Leone, a Victoriu Bergmanovú, ženu v strednom veku, ktorú v detstve týrali a zneužívali. Dvaja rôzni ľudia s rovnakým problémom – u oboch badať znaky závažnej poruchy osobnosti. Jeanette a Sofia riešia tú istú otázku: Akému veľkému utrpeniu môže človek vystaviť druhého človeka, skôr než sám prestane byť človekom a stane sa monštrom? Obe ženy sa zblížia, možno až priveľmi. Dokonca sa jedného dňa vyberú s Jeanettiným synom Johnom do lunaparku a zlo sa opäť priblíži, je celkom blízko...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2014 , Ikar (SK)Originální název:
Book 1: Krakflickan, 2013
více info...
Přidat komentář
Těchto drsnějších detektivek je dost. Ať se jedná o severské..... . Zaujalo mne zpracování, pro některé z nás velmi realistické. Občas se v hlavě vynořila podobná vzpomínka, napadá vás ostatní čtenáře že někteří z nás toto prožily. Ne samozřejmě podle tohoto příběhu, ale podobné zacházení. Popisovat není potřeba, stačí se ponořit do čtení. Pro mne dobré čtení, i když sem musel občas odložit..... . Zkusit zapomenout na sebe a pokračovat dál. Někteří si asi pomyslíte "zvláštní druh terapie", na druhé straně mne to opravdu pomáhá.
Knihu jsem právě dočetla a po pravdě mám smíšené pocity. Prvních 150 mě trvalo, zorientovat se v časovém přeskakování v z minulosti do přítomnosti a pochopit děj. Na pár dnů mě to dokonce donutilo knihu odložit. Stále jsem si ale říkala, něco na té knize přeci musí být... bestseller, kniha jen pro silné povahy... nakonec jsem se ke knize vrátila a za dva dny jí dočetla. Od půlky se četlo mnohem lépe a závěr byl překvapivý. Otázkou je, zda-li si přečíst i druhý díl....
Prostě obyčejný průměr, žádné napětí, postavy mdlé a nezajímavé. A sebehrůznější námět to nezachrání.
Zklamání. Existuje obrovské množství daleko lepších detektivek. Název série je výstižný: Slabost Victorie Bergmanové.
Průměrná dobře čtivá detektivka. Možná už jsem přečetla moc knížek s tematikou koncentračních táborů, gulagů, zneužívání a jiných druhů ponižování, že se mě téma nedotklo nijak silně, i když je samozřejmě velmi vážné a i v dnešní době často opomíjené. Jenom ten šílený závěr mě trochu překvapil, ale jsem zvědavá, co se z toho vyvine dál.
Rozhodně jsem od knihy čekala víc. Zajímavá obálka, téma psychoterapie, štítek "Jen pro silné povahy"... Realita se však poněkud lišila. Převážnou částí knihy jsem se musela doslova prokousávat a říkat si, že to určitě bude lepší... A bylo. Zejména kvůli druhému dílu stojí za to vydržet. Autorovi bych však vytkla způsob střídání kapitol. Čtete kapitolu a jakmile začne být trochu napínavá, "hodí" vás to jinam a zase musíte čekat na napětí...
Typickej produkt dnešní doby, aneb když nemáme talent ani nápad, musíme zamakat na marketingu. Reklamě na tenhle bulšit prostě nešlo uniknout, ke mě se kniha dostala zdarma díky nákupu HW na czc... Navzdory očekávání je to nejkontroverznější na celý knize zřejmě její obálka - nahá holčička v kozačkách se k tématu knihy (zneužívání dětí) celkem hodí, nálepka Jen pro silné povahy ale rozhodně ne. Snaha šokovat a pobouřit je natolik samoúčelná a prvoplánová, že je mi za oba autory trapně. Mnohem horší je ale chatrná konstrukce celýho románu. Jedna hrdinka policistka absolutně netuší co má dělat, ze zoufalství stříli na slepo a pak se diví, že jí nadřízení nedovolí někoho obvinit na základě nulových důkazů (viz ten voják). Druhá hrdinka psycholožka si zase nedovede uspořádat vlastní život, svejma klientama pohrdá a u jejich výslechu usíná. Ono to ale nevadí, protože to celý směřuje ke zničujícímu zvratu ve stylu "jsem svůj vlastní bratr".
Ještě mě zaujalo na koli kfeministická kniha to je, vzhledem k tomu, že to napsali dva muži. Že jsou hybatelem děje jenom ženy, zatímco muži jsou buď neschopný milý idioti (manžel, kolega), úchylové, nebo aspon lháři a pdovodníci, nad tim bych ještě mávl rukou, přeci jen knih v opačnym gardu asi bude mraky a nijak se and tím nepozastavím. Když si ale hlavní psotavy notují, že za všechny problémy světa můžou jen muží, tak už je to na pováženou. Jo a anvíc kniha nemá konec, protože se jedná o první knihu ze tří, což z obálky taky asi nepoznáte.
Zkrátka a dobře nebejt masivní reklamní kampaně a momentální vlny severských detektivek neštěkl by po týhle knize ani pes.
Autory jistě nemůže podezírat z mužského šovinismu - i když vraždí ženy, může za to chlap a hlubší chápavé psychologické rozbory se týkají hlavně ženského charakteru až je to podezřelé. Detektivka z pedofilního a jinak odporného prostředí je jistě dobře a nekonformně napsaná, zaráží otevřený závěr bez katarze - asi jako v televizním seriálu. No, má to ještě dva díly, tak uvidíme.
Mohlo to skončit jak chtělo, že bych z toho byla nějak napnutá a potřebovala si přečíst pokračovaní, to vážně ne. Asi sto stran mi trvalo, než jsem se začetla, nevím, zda-li je to překladem, ale styl tomuto žánru moc nelichotí, některé části jako by vypadly z YA (hlavně ve vztahu Sofie/Jeanette... A přiznejme si, tohle většinu čtenářů do kolen nedostane). Popletelé časy, kdy přítomnost byla v minulosti, minulost psaná v přítomnosti, což se ještě dalo pochopit, nerušilo to. Autoři potom ale zničehonic začali přítomný čas používat i v přítomnosti, tzn. nezachovali kontinuitu a mně se k hodnocení přidalo další minus. Nad knihou jsem uvažovala už dlouho, zaprvé proto, že po Larssonovi zkouším, co by mě zaujalo stejně jako Milénium, ale ani Kepler, Nesbo, a nakonec ani tato dvojice mě neoslovila.
"Nevím, jestli to má nějaký význam, ale často se vracel ke kastracím. Jednou se mě zeptal, jestli vím, jak se kastruje sob, a pak mi vykládal, že se mu rozdrtí varlata tak, že je někdo rozkouše." Když jsem o Vraní dívce četla, byla popsaná jako šokující, drsná, místy nechutná, odporná a kdoví co ještě, přitom ve skutečnosti to tak vůbec není. Čekala jsem aspoň nějaké popisy praktik, jak se to těm obětem dělá do detailu atp., když to tedy má být tak šokující. Děj měl být nejspíš vystavěn na zneužívání a domácím násilí, ale nakonec na ně nebyl kladen takový důraz, což byla pro mě asi jedna z hlavních věcí, které příběhu uškodily (tipuju, že ani jeden z autorů nic podobného nezažil, protože ty správné emoce se z toho nedaly uchopit). Vrahova mysl se dala zvládnout mnohem lépe, spousta pasáží je vleklých, plytkých a nudných.
Je težké tuto knihu hodnotit, aby se nejednalo o spoiler.
Zneužívání dětí je hnus a plodí psychicky labilní jedince, to je bohužel fakt.
Společnost je zkažená a prolezlá všemi možnými hnusy.
Kniha popisuje hnusné věci a není v nic nic romantického... Spíše naopak.
Na druhou stranu hodnotím knihu, a ne obsah, takže musím dát plný počet, protože jí nechybí zvraty, napětí a čtivost...
Kniha Vraní Dívka určitě neni pro slabý povahy,na druhou stranu určitě existují knihy s brutálnějšim obsahem.Kniha je čtivá,na začátku se sice vleče ale potom dostáv spád a člověka nutí číst a číst.Vadilo mi dost prosté popsání postav.Například o dětském vojákovi jsem se mnoho nedozvěděl a tak se příběhem mihnul a zase zmizel.I tak je kniha povedená a už jsem začal číst druhý díl který zatim vypadá líp a zřejmě spoustu otázek z prvního dílu osvětlí.
musím se přiznat, že i já jsem díky přebalu čekala něco víc.... ale líbila se mi, trochu předvídatelná, ale dobrá. dneska jsem ji dočetla a hned valila pro druhý díl :D.
... byť je to tedy děsivý děj, mě knížka vtáhla od samého začátku a nepustila až do konce, na což jsem asi čekala. Zprvu než jsem zjistila, že se přeskakuje v čase, jsem se moc neorientovala, ale pak už souvislosti zapadaly. Doporučuji a těším se na další díl
Wohohooo, když se mi teď, po dlouhých 8 měsících čekání, dostala tato kniha do ruky, bylo to, jako dostat čokoládový dort, když máte diabetes.
Je zkouškové období, druhý den máte zkoušku z předmětu, kde nic neokecáte a ONA na vás ze skříně smutně kouká, hypnotizuje a tiše, tklivě, jak vánek za letních večerů, vám našeptává: "Otevři mě. Přečti mě. No tak, vždyť to chceš, víme to obě. Víš, že mi neodoláš..." Neodolala jsem. A jsem za to ráda.
I když je pravdou, že první polovinou knihy jsem se prokousávala s opravdu velkým úsilím a v hlavě mi pořád dokola rotovaly myšlenky stylu: "Tak tohle že má být ten super bestseller...?! Děsivý psychothriller, u kterého vám tuhne krev v žilách?! Vždyť děsivější je i ta obálka, sakra!"
Ale druhá polovina knihy najednou dostala spád a já s obrovským potěšením klouzala níž a níž, do hlubin zdánlivého šílenství.
Ale! Mám pořád pocit, že kniha je krapet přeceňovaná.
Myšlenka - zajímavá.
Psychologie - relativně na úrovni.
Text - úsporný, ale bez složitých kliček, smyček a odboček. Jasně a stručně.
Postavy - celkem zajímavě zpracovány, nicméně díky úspornosti jsem si k nim nemohla vytvořit nějaký vztah a nakonec jsem si pouze říkala, že v tom Švédsku jsou asi všichni vážně slepí, komisařka zahrabaná v rodinných problémech a těžce naivní. A vyšinutá Vikto-fia (či Sof-torie), která si toho sice prošla hodně, mě přesto nedonutila s ní soucítit.
Ale nakonec je pravda, že mě to i bavilo. Skrz konec jsem zvědavá na další díl, ale rozhodně se na něj netěším a nečekám na něj tak netrpělivě jako na tento. Nicméně, ráda se nechám mile překvapit.
Každopádně, za mě 3, 5 hvězdy ( označeno 4, půlky vážně nejdou :-D)
P.S.: Ono se hezky kritizuje, když nepíšete :)
První polovina knihy mě moc nezaujala. Je to moc zdlouhavé a děj není moc zajímavý a nemá spád. V druhé polovině je to sice už lepší a knihu jsem tak prostě musela dočíst, chtěla jsem vědět jak to dopadne. No nakonec nevím jestli si budu chtít pořídit druhý díl.
Knížka není špatná, ale trošku mě vadilo časté přeskakování v čase. Dávám čtyři hvězdičky a jdu schánět druhý díl :-)
Zajímavá kniha. Možná trošku předvídatelná, ale dobrá. vybrané téma je děsivé. Když si to člověk představí, běhá mu mráz po zádech.
Právě jsem Vraní dívku dočetla a musím říct, že z ní mám poněkud smíšené pocity. Co se týče obsahu tak je dost děsivé si představit, že se něco podobného opravdu mohlo odehrát. Ale i tak jsem už četla i horší knížky. Jinak začátek knihy se poměrně vleče a skoky z jednoho časového úseku do druhého mě mátly na tolik, že se mi do dalšího čtení moc nechtělo. Až druhá polovina knihy mě začala opravdu bavit (nebo spíš zajímat). Nejdřív jsem si myslela, že si druhý díl ani nebudu číst, ale teď když jsem dočetla první, tak jsem celkem zvědavá, jak dlouho ještě bude trvat policistce než přijde na to, kdo vlastně je její nová kamarádka a jak strašně jí vodí za nos.
Abych to nějak shrnula, jsou knihy které si s chutí přečtu po nějaké době znovu, ale Vraní dívka k nim určitě nepatří.
Vraní dívka je originální knihou, zejména tím, že se nezaměřuje na vyšetřování, ale na psychologii ústředních postav. Proč je vlastně kontroverzní? Určitě tématem mrtvých dětí, pedofilií, popisem mučení....ale na druhou stranu žádný knižní Hostel to není. Kniha určitě není tak brutální jak možná působí. Opravdu napínavé je finále knihy, ale závěrečný konec je na mě až příliš otevřený a nedořešený, i když vím, že jsou pokračování. Prostě jsem čekal, že alespoň nějaký konec bude - nebyl. A to považuji za největší zápor knihy.
Štítky knihy
vraždy thrillery psychologické romány severská krimi švédské detektivky
Autorovy další knížky
| 2014 |  Vraní dívka |
| 2014 |  Hladový oheň |
| 2016 | Skleněná těla |
| 2015 | Pýthiiny rady |
| 2021 | Dům panenek |
Knížka se mi celkem špatně četla a moc mě nezaujala. Často jsem se do toho zamotávala a ze začátku jsem pořádně nevěděla, kdo je kdo. Na mě možná až moc překombinované.