Hladový oheň
Erik Axl Sund
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/218253/bmid_slabost-victorie-bergmanove-hladovy-2QB-218253.jpg
4
887
887
Slabost Victorie Bergmanové série
< 2. díl >
Pokračování švédského bestsellerového thrilleru Vraní dívka. Kriminální komisařka Jeanette Kihlbergová neustává v pátrání po tom, kdo bizarním a zároveň drastickým způsobem zabíjí přistěhovalecké chlapce. Náhle však dojde k brutální rituální vraždě úspěšného obchodníka. Mnohé okolnosti ukazují na to, že jde o pomstu. Ale za co? Psychoterapeutka Sofia Zetterlundová, která se mezitím stala Jeanettinou partnerkou, neoficiálně sestavuje profil pachatele. Zároveň se snaží najít cestu ke svému skutečnému já, které ji fascinuje i děsí. Stopy vyšetřovaných zločinů a minulosti Victorie Bergmanové vedou k elitní internátní škole, do Dánska i na mrazivý sever – šokující, nečekané rozuzlení se začíná rýsovat…... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2014 , Knižní klubOriginální název:
Book 2: Hungerelden, 2011
více info...
Přidat komentář
Druhý díl mě vůbec nezklamal. Byl už pro mě trochu méně traumatizující než díl první, patrně jsem si již na ty hrůzy trochu zvykla, věděla jsem, do čeho jdu. Byl už trochu méně o Victorii, více o lidech z jejího života, začal poodkrývat souvislosti. A není to žádná radost, jen čirá hrůza, že se takhle někdo může chovat. Navíc člověk začal zjišťovat, že není všechno tak, jak se zdálo v prvním díle. Hodně napínavé čtení.
Také jsem si již úplně zvykla na způsob psaní autorů. Moc se mi líbí. Žádné plytké popisy, jdou do hloubky, nutí k zamyšlení. Žádné odpočinkové čtení na lehátku k vodě. Za mě výborné.
Druhý díl trilogie se mi také četl velmi dobře. Co jsem si myslela, že vím, se nakonec ukázalo jako tak, že vlastně vůbec nic nevím. Hodně věcí se tam vyjasnilo, ale také dost zamotalo a příběh vás pohltí, že nechcete přestat číst, protože prostě musíte vědět, jak to dál pokračuje.
Druhý díl odpověděl na některé mé otázky a začíná to konečně trochu dávat smysl. Stále zůstává jistá rozvleklost příběhu, ale už mě mají v hrsti. Teď už ten třetí díl prostě přečíst musím. Vypadá to, že se autoři u druhé knihy konečně "sepsali" a příběh už nepůsobí dojmem sledu náhodných kapitol. Nevím, kdo z dvojice dělá do psychologie, ale některé pasáže nahlížející do nitra hlavní hrdinky, jsou opravdu zajímavé. A v neposlední řadě je třeba ocenit důmyslný zvrat v osobě pachatele, který jsem opravdu dopředu neprokoukl. Zkrátka Oheň si zaslouží o hvězdičku víc než Dívka a já se s očekáváním pouštím do poslední knihy.
Ve velkém guláši je hodně omáčky, opepřené podrobnostmi a úchylkami v životě hlavní vyšetřovatelky. A navíc je to zamotané, že nedokáži říci, kdo to a jak rozmotá. Je tam tolik postav, asi si je dám do Excelu!
Dobrý příběh, ale postav jevzde tolik, že jsem se někdy i ztrácel. Ještě, že se to začíná rozplétat. Žádná pauza ahonem na poslední díl.
I druhý díl je super čtení, je to skvěle vymyšlený, všechno do sebe začíná zapadat (i když to tak předtím vůbec nevypadalo.) Je tam docela dost postav, ale já jsem byla do čtení tak zapálená, že mi nedělá problém kdo je kdo. Jsem zvědavá na závěrečný díl a docela jsem zvědavá, jestli to skončí tak jak předpokládám. Jen škoda že opět nemůžu hodnotit plným počtem hvězdiček. Ovšem obálka mi k tomu docela sedí.
No, tedy ufff! Už dlouho se mi nestalo, že bych přečetla knihu za jeden jediný den, takže k tomu už snad netřeba moc dodávat :) Díky bohu za dovolenou, protože od čtení Vraní dívky se fakt nedá moc odcházet. Jelikož čtu všechny díly hned za sebou, naštěstí nemám až takový zmatek ve všech postavách, vše se začíná pěkně prolínat a autoři celkem zdárně průběžně rekapitulují. Začínám si myslet, že už vím, jak to celé vlastně je, ale možná se taky pěkně pletu :) Nedá se nic dělat, hned se pustím do závěrečného dílu.
Oproti prvnímu dílu trošičku (ale fakt jen trošičku) horší, až moc překombinované a zamotané, často jsem se ztrácela a musela se vracet, ale i přes to jsem se od knihy nemohla odtrhnout a četla jsem každou volnou chvíli. Vraní dívka 100%, Hladový oheň 95%.
Konečně jsem se po čase dostala k druhému dílu a jsem už napjatá na třetí. Nejvíc jsem ohromena, ze si vždy už myslím, ze vím a ono je to jinak. Ale jinak super čtení
U téhle knihy mě mrazilo mnohem víc, než u prvního dílu. Svým způsobem byla kniha snad ještě děsivější až nechutnější. Konečně se zde seznamujeme aspoň okrajově s Victorií.
Na konci knihy však opět (jako u prvního dílu) zůstalo více otázek než odpovědí. No snad 3. díl už tuto sérii rozlouskne :)
Oproti prvnímu dílu sto a jedna. Nejdřív jsem neměla v plánu trilogii vůbec dočítat, ale jsem ráda, že jsem se do toho pustila. Kniha je napínavá a konec mě vyloženě navnadil na pokračování.
Už od začátku knihy se nemůžu zbavit pocitu, že je v textu hodně zbytečné omáčky. Čte se to dobře, ale mnohdy je popis počasí a okolí tak rozvleklý a komplikovaný, že mi fantasie ani nemusí vůbec fungovat. Ale já ji používám rád, tak proč je tam toho tolik? A hned ze začátku. Půl strany o tom, jaké je počasí ve Švédsku a jak neblankytně modře a divně obloha vypadá.
Do toho kvanta jmen. Mezi prvním a druhým dílem jsem něco málo přečetl a seznámil se s mnoha dalšími postavami a tak jsem ze začátku docela tápal. Jeanette jsem si plus mínus pamatoval. Když je to ta komisařka, těžko se dá zaměnit s někým jiným, ale popravdě jsem nevěděl, jestli detektivka je Sofia, Viktoria nebo Jeanette. Do toho Hurtig, Schwarz, Bergman a bůhví kdo ještě. Guláš.
V polovině knihy se nemůžu zbavit pocitu, že mi asi něco uchází, něco, co jsem zatím nepochopil. Text mě začíná nudit. Proběhlo pár vražd, opět se seznamujeme s minulostí Sofie/Viktorie, ale kdy se ty vraždy dějí, respektive dělá-li je sama Viktoria, nebo někdo jiný, nevím. To je samozřejmé, dozvím se to až na konci, ale zmatený jsem dostatečně. Kniha tak jede podle stejného formátu jako díl první, ale v žádném případě nemá takový spád. Připadá mi to jako Larssonova trilogie Millenium, kdy první díl byl excelentní a druhý jako kdyby se nedokázal zdaleka vyrovnat kvalitou tomu prvnímu.
Až téměř v pětaosmdesáti procentech knihy mi příběh začíná dáváat větší smysl. Dříve popsané příběhy z minulosti nabírají úplně jiný smysl a hlavně ho dávají. Konečně. Jestli jsme se jako čtenáři, měli vcítit do postavy Jeanette, které jen sbírá indície a potřebuje se přesvědčit, že vrahem opravdu není zahradník, tak se to dvojici EAS zatím perfektně daří. (Evidentně jsem na knihu během čtení změnil názor :))
Po dočtení: I přes to, že jsem věděl, že Vraní dívka bude mít tři díly, zklamalo mě, že tady není více uzavřených kapitol. Těch otevřených otázek je na zodpovězení tolik, že mi z toho jde hlava kolem. Hlavně těch jmen je hromada a s každými deseti stránkami se přidává jedno jméno. Kdyby autoři neopakovali celá jména pořád dokola a užívali by jen křestní jména nebo příjmení, byl by v tom šílený bordel. Takhle se v tom aspoň trochu čtenář zorientuje, ale itak je to galamatyáš. Otevření konec není na škodu. Jen je otevřený trochu moc. Budu zvědav, jak se s třetím dílem poperou...
Tak mě se tato trilogie líbí čím dál tím vice. Musím co nejdříve zapůjčit třetí díl dokud je vše živé. Pro mě je tato kniha dost náročná na jména a různá dějová prolínání a konec této druhé části mě dostal úplně do kolen. Nejlépe je knihu přečíst na ráz žádné odkládání ať má čtenář přehled a nemusí tápat.
Druhý díl byl neméně poutavý a napínavý. Příběh je to hodně zamotaný, temný, ale promyšlený. Jsem zvědavý na konec, ale musím říct, že tato trilogie je na velmi slušné úrovni.
Štítky knihy
thrillery psychologické romány severská krimi švédské detektivky
Autorovy další knížky
| 2014 |  Vraní dívka |
| 2014 |  Hladový oheň |
| 2016 | Skleněná těla |
| 2015 | Pýthiiny rady |
| 2021 | Dům panenek |
Tak a honem na Pýthiiny rady. Ať mám trilogii za sebou. Zajímavé čtení, které mě však nezaujalo tak, abych knihy četla se zatajeným dechem.