Slamění psi
John Gray
https://www.databazeknih.cz/img/books/66_/66037/bmid_slameni-psi-eyS-66037.jpg
4
22
22
O lidech a jiných zvířatech. Uznávaný filozof (přes 20 let byl profesorem filozofie na Jesus College v Oxfordu) a autor mnoha knih se v této knize radikálně a nemilosrdně vyrovnává s celou západní kulturou i s jejími kořeny od starého Řecka přes křesťanství až po moderní myšlení. V mnohém s ním můžeme nesouhlasit, avšak problémy, které otevírá, jsou zásadní a neoddiskutovatelné. Je skutečně celé lidstvo chlípná, chamtivá, pomatená a krvelačná sebranka s morálním profilem paviána? Je skutečně jediným vyústěním celého rozvoje lidské civilizace masová sebevražda či redukce populace na přirozených 5-10 % současného stavu? Autor je proslulý jako filozof pesimismu, při psaní této knihy však měl zjevně mimořádně špatnou náladu. Cítíte-li, že s lidstvem je něco v nepořádku, zde najdete všechny argumenty na jednom místě. Jste-li s ním spokojeni, ověřte si, zda nejde jen o nedostatek informací.... celý text
Literatura světová Literatura naučná Filozofie
Vydáno: 2004 , DokořánOriginální název:
Straw dogs, 2002
více info...
Přidat komentář
Drž se čerte svého kopyta - dalo by se říct. Filosofické eseje s kritikou jednotlivých směrů mi přišly nejsilnější snad proto, že byly založeny na znalostech v oboru, ve kterém se Gray vyzná. Jinak by se však mohla kniha jmenovat Slamění panáci, protože vždy na jevech, které se autorovi nelíbí, vytkne jeden znak a ten se pak snaží rozcupovat. Jedná tak s křesťanstvím, vědou, evoluční teorií a s dalšími základními kameny západní civilizace. Útočit na evoluční biologii (doporučuji Flégrův Úvod do evoluční biologie) skrze kritiku darwinismu je jako útočit na moderní sochařství skrze kritiku disproporcionality Věstonické venuše. Útočit na vědu skrze její tendenci podléhat módním tendencím a pak se opakovaně ohánět pavědeckým, sexualitou posedlým Freudem, který je dnes znám hlavně proto, že ho vzala za svého umělecká elita přelomu století, je nespravedlivé a nic lepšího než současný systém zatím nikdo nevymyslel - ani Gray. To, co je autor schopen vyvodit o vědomí a svobodné vůli z aktuálního stavu poznání v oblasti medicíny (doporučuji cokoliv od Koukolíka, např. Lidský mozek), je příliš odvážné a nepodepřené fakty. Zkrátka si myslím, že pro podobnou kanonádu jsou jeho vlastní pozice a pozice teorie Gaiy poměrně slabé. Gray odkazuje především na různé spisovatele, filosofy, když už se mezi prameny objeví něco z oblasti přírodních věd, jedná se zpravidla o popularizační literaturu. Nakonec jsem však rád, že jsem si zase po čase přečetl něco, s čím se nemůžu ztotožnit. Taoista se ze mě nestane.
Příliš mnoho hodně povrchně uchopených myšlenek o našem druhu. Jde tady spíš o nastínění postřehů s jejichž hlubší problematikou se čtenář nakonec musí poprat sám. Hodnotil bych tak na 75%.
Znáte ten opojný pocit, když vám autor nějaké knihy takříkajíc mluví z duše? Když pronáší věty, co už máte dávno v sobě, jenom ne tak jasně formulované? Když se konečně najde člověk, který uvažuje jinak, než většina, a skoro přesně tak, jako vy? Tak právě to mi přinesla kniha Johna Graye Slamění psi.
Nebudu zastírat, že jeho vývody jsou velice snadno napadnutelné. Kniha netvoří nějaký konzistentní filozofický systém, Grayovy úvahy jsou volně řazené, nesouvislé. Dokonce se je ani nesnaží podepřít žádnou neprůstřelnou sítí důkazů, většinou prostě bez dlouhého vysvětlování konstatuje a tvrdí to, o čem je přesvědčený. Tím se samozřejmě připravuje o možnost přesvědčit ty čtenáře, kteří zastávají jiné stanovisko. Ale otevřeně přiznávám, že je mi to v tomto případě úplně jedno. Pohled na člověka a jeho místo ve světě sdílím s Johnem Grayem rovněž hlavně na základě intuice, spíš, než díky nějakému systematickému studiu. Ale připadá mi to všechno tak průzračně jasné, že při všem svém skepticismu nemůžu jinak. Je to víra? Budiž. Ostatně ateismus je stejně podle Graye jen vedlejší produkt křesťanství.
Základní myšlenka knihy je prostá: člověk je zvíře. A teď, prosím vás, aby bylo jasno: to nemá být žádná negativní nálepka, kterou občas v záchvatech falešného sebemrskačství jenom jinými slovy vyjadřujeme svůj pocit nadřazenosti jakožto živočišného druhu. Ne, to znamená, že nemáme svůj osud v rukou o nic víc, než bakterie nebo velbloud. Že rozdíl mezi námi a ostatními živočichy není zdaleka tak propastný, jak sami sebe přesvědčujeme. Když se kácejí tak hluboko zakořeněné a všeobecně uctívané modly jako Svobodná vůle, Morálka, Humanismus nebo Pokrok, dělá to kravál, je to nepříjemné a rozhodně nepopulární. Lidská ješitnost nezná mezí. Jsem ale moc rád, že to aspoň někdo dělá. Jen nevím, jestli by širší přijetí takového náhledu na svět, jaký zastává Gray, znamenalo pro lidstvo jiskřičku naděje nebo definitivní zkázu.
Pro sympatizanty jakéhokoli organizovaného náboženství je tahle kniha naprosto nevhodná a i pro ty svobodomyslnější může být tvrdým oříškem, nebo spíš hořkou pilulkou. Ne náhodou bývá Grayův myšlenkový svět nazýván "filozofií pesimismu". Vítejte ve světě bez iluzí. (Jenže i John Gray je zvíře ve vleku událostí, ani on není vůči iluzím imunní - takže...?)
Autorovy další knížky
| 2004 |  Slamění psi |
| 2006 |  Kacířství – Eseje proti pokroku a jiným iluzím |
| 2013 | Komise pro nesmrtelnost |
| 2004 | Dvě tváře liberalismu |
| 2005 | Al Kajda a co to znamená být moderní |
Na první pohled "pesimistická" filosofie vám dá prostor k přemýšlení a utřídění si myšlenek. Výsledek vede k sebereflexi, která ale pesimistická zdaleka být nemusí.