Přidat komentář
Jesenin je moje srdcovka. Nepřestanu se tlouct do hlavy kvůli půjčené (a ztracené) sbírce jeho básní v originále, to by tak po sametovce byl asi jeden z mála důvodů, proč oprášit ten léta vnucovaný jazyk. Ale nebyl to jen jazyk pěticípé hvězdy,srpu a kladiva, ale i krásných duší, které to měly tam mnohem složitější, než my tady.
Dala jsem si práci a zapátrala po těch verších a z těch, co jsem našla, musím hluboce smeknout před panem Zábranou, který se netají svým obdivem k Jeseninovi a svým překladem a přebásněním mu skvěle vzdal hold.
Podívejte::
Nic se neboj, poblázněný větře,
plivej listí do luk, sešpul rty.
Že jsem "básník"? To mě sotva splete.
V písních já jsem chuligán jak ty.
a pro ty, co ještě (nebo už) umí, originál:
Но не бойся, безумный ветр,
Плюй спокойно листвой по лугам.
Не сорвет меня кличка «поэт».
Я и в песнях, как ты, хулиган.
Krásný jarní den a krásná sbírka lyrických básní - hold rodné zemi, venkovu a zvířectvu ....
Ale samozřejmě i verše milostné - a hodně smutku - ve 30 letech již uvažovat o odchodu ....
Větře, sněžný větře kolem hlavy
rozvaň přešlý život jako prach !
Chtěl bych zas být malým chlapcem plavým
nebo kvítkem v mezi na lukách ....
Nač tě volat, litovat a plakat
přejde vše jak z bílých stromů dým
tichým zlatem uvadání zavát
tebe mládí víc si nevrátím ....
Básník - to je ten, kdo přijme výzvu
a kdo radši než by se zřek pravdy
vlastní kůži zdrásá v jednu jizvu
krví citů lidem duše hladí ....
Jak napsal Maxim Gorkij, Jesenin byl nástroj, stvořený přírodou výhradně pro poezii....
Poprvé jsem se setkala s jeho poémou Anna Sněgina - opět nostalgické ....
Sergej Jesenin odešel po bouřlivém životě příliš brzy / a jeho smrt je zahalena tajemstvím /....
Ačkoliv básničky moc nečtu, jsem ráda, že díky čtenářské výzvě (a na radu svého syna) jsem tuhle knížku přečetla. Většina básní sice není zrovna optimistických, ale stojí za přečtení a zamyšlení.
A nový básník přijde z polních cest,
háj rozezní novými svisty.
Podzimní vítr slaví jeho křest.
Podzimně šelestí i listí.
♥
To je strašný. Hlavně ta báseň o zabití psů. Celkově jsou ty básně smutné. Asi nebyl autor pozitivně naladěn, když psal tuhle sbírku.
Uspořádání sbírky mi plně vyhovovalo - zpočátku lyrika převážně přírodní, opěvování krás ruského venkova. Následně přechod k úvahám o životě a reflexe některých životních událostí (koloběh života, stárnutí, nebo například cirkusáci ve městě).
Jesenin sám sebe vnímal jako rebela, chuligána, výtržníka a přelétavce. Podle Zábranova doslovu jím nejspíš také byl a to vše zřejmě přispělo k tomu, že jeho básně jsou opravdu skvělé.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1972 | Anna Sněgina |
1976 | Pieseň lásky |
2001 | Tvé šedé oči se mnou všady jdou |
1987 | Na křídlech revoluce |
1964 | Lyrika |
Jesenin blonďatý lyrik. Básník živých obrazů:
" ... hledíš, jak v tiché řece plave /vyzutý škrpál měsíce." (str. 225)
Jesenin chuligán - trochu zoufalý ztroskotanec.
"Já už jsem hotov. Už nemůžu zpátky. / Vidíš těch flašek tu stát? / Já už si sbírám jen zátky - / duši chci zašpuntovat." (str. 145)
Jesenin provokatér:
Z básně Má cesta:
"Kdo s koho - / uvidíme hned! / Rjazaňská kobylka / má milá / na celý nóbl / panský svět / v mých verších se jim vymočila." (str. 213)