Slavné bitvy naší historie
Petr Čornej , Pavel Bělina , Jan Urban , Jiří Fidler , Petr Havel , Antonín Kostlán , Vladimír Pilát
Rekonstrukce 47 bitev, které sehrály významnou roli v českých a československých dějinách.
Přidat komentář
Základní údaje k nejznámějším a nejvýznamnějším bitvám českých dějin.
Možná by bylo lepší rozdělit knihu na 2 díly - do konce středověku a od začátku novověku nebo třeba do konce 18. stol. nebo tak něco.
V malých medailonech, postihujících všechny charakteristické zajímavosti památných bojů, defilují prakticky rekonstruovaná bitevní dění od Lešského pole (roku 955), přes bitvu na Moravském poli, u Kresčaku, Sudoměře, na Vítkově, u Lipan, Moháče, na Bílé hoře, u Slavkova, Hradce Králové, Zborova, Tobrúku až po Duklu (roku 1945).
Šlo o jednu z mých oblíbených knih ze studia na střední, kdy jsem hltal informace, kdo, kdy, kam a proč umísťoval svoje jednotky před bitvou, abych následně s napětím zjišťoval, jak nakonec dopadlo vojsko, jemuž jsem přál vítězství. V rámci objektivity se ale sluší uvést, že některé střety byly v této encyklopedii zpracovány výrazně lépe než jiné.
Normálně bych dal 4/5 , ale vzhledem k ikonické pozici knihy v mém pozdním dětství a pubertě musím dát plný počet :-) Každopádně velmi zdařilá publikace z dílny předních vojenských historiků (nejen Běliny a Čorneje)
Podle mě nevyvážené. Některé bitvy byly krásně zasazené do kontextu doby se všemi souvislostmi, jiné bitvy pak připomínaly spíše skladový soupis děl, tanků, koní a mrtvých plus časový harmonogram.
Autoři knihy
česká, 1951 Pavel Bělina
česká, 1948 Jan Urban
česká, 1948 Jiří Fidler
česká, 1961 Petr Havel
česká, 1951 - 2007 Antonín Kostlán
česká, 1955 Vladimír Pilát
česká
urcite jsem se dozvedel spoustu noveho, obcas (obzvlaste u bitev 19-20 stoleti) bylo pro me v popisu prilis mnoho vojenskych detailu, takze jsem nektere odstavce dost proletaval pohledem. Kazdopadne je kniha v knihovnicce a zustane tam, cas od casu otevirana.
... a ja se na zaklade cetby jedu podivat minimalne k Mohaci (zacatek i konec tureckeho panovani ve stredni Evrope), do Lützenu (misto skonani chrabreho svedskeho krale) a k Schönbergu (soumrak taktiky vozove hradby).