Slečna Julie
August Strindberg
https://www.databazeknih.cz/img/books/74_/74126/bmid_slecna-julie-bBK-74126.jpg
4
98
98
Naturalistické drama z roku 1888 bývá označováno jako manifest skandinávského naturalismu. Příběh trojice mladých lidí rozdělených společenským postavením se odehrává za magické svatojanské noci, kdy se dostávají na povrch skryté touhy a vášně, od začátku spěje k neodvratné tragédii. Vychází v moderním překladu Fr. Fröhlicha jako 82. svazek edice D.... celý text
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 2011 , ArturOriginální název:
Fröken Julie, 1888
více info...
Přidat komentář
Rozhlasová hra, která mi zpříjemnila odpoledne super trojka - Trojan, Vlasáková a Vilhelmová - Dyková
Děj se odehrává za svatojánské noci, podivný příběh lásky. Co všechno vyleze na povrch? Co přinese vztah, který nemá východisko?
Nevím jestli čtení bych si tak užila, ale hra byla geniální moc doporučuji 5*
Poslouchala jsem herecký koncert na Čro Dvojka v podání tria Vlasáková - Trojan - Vilhelmová a byly to myšlenky přesně podle mého gusta :o)
Humor, výstižnost a realismus psychologie postav. A ano, temné a lehce zrůdné postavičky, jímž jde jakoby o nic, ale vlastně o vše :o)
Luxusní poslech.
Mnohovrstevnatý živočišný Jean - takové temné až lehce zrůdné postavičky jsou fajn a baví mě.
Ale ženské typy Julie mi jdou silně proti srsti, jsou odporné.
Konflikt trojice mladých lidí pocházejících z různých sociálních skupin, které mají odlišný hodnotový žebříček. Mladík Jean, sebevědomej a ctižádovivej sluha své mladé, nepraktické a rozhárané paní, se do své zaměstnavatelky Julie zakouká a ona do něho. Zároveň se chtějí navzájem využít a oddávají se naivnímu snění o společném útěku, životě někde jinde a na jiném místě. Aby mohli útěk zrealizovat, dojde ke krádeži peněz... Jean má rovněž vztah s kuchařkou Kristýnou, rozhodně ne bezchybnou, která si ovšem na rozdíl od těch dvou nestaví v životě žádné vzdušné zámky, nemá pochybné ambice, má selský rozum, nehraje si na to co není, má vyrovnanější povahu než chaotická Julie s pochybnou morálkou. Komunikace a soužití s K. by snad bylo snadnější, není tak nevyzpytatelná, jako panička, která si chvíli hraje na něco lepšího, pak se zase chvíli ponižuje s náhle malým sebevědomím, často mění svoje emoce a stanoviska. Labilní Julie ani neví, jak se postavit životu, co dělat, kde je její místo a strhává sebou do dramatických situací i Jeana...
Zajímavé dílo, ve kterém zdánlivě banální události vyústí v překvapivě dramatický a fatální závěr.
Nicméně nijak oslněná jsem nebyla. Možná by mě lépe oslovilo zpracování na jevišti.
Další skvělé dílo A. Strindberga. Postavy působí propracovaně, včetně postavy hraběte, který ve hře nepůsobí aktivně a pouze je zmiňován. Je zde skoro až božskou silou, která vše ovlivňuje. Do dramatu je jednoduché se vžít, také díky detailním scénickým postavám a předmluvě. Člověk až fyzicky cítí beznaděj a smutek slečny Julie. Při čtení jsme se byla naštvaná na postavy podobně, jako bych je osobně znala. Konec byl překvapivý. Zajímalo by mne, jak by hru předvedla divadla v dnešní době, protože se poněkud obávám, že by mohlo dojít k posunu autorova záměru.
Dá se, ale nezaujalo. Moc jsem nepochopil, ačkoliv břitké a moderní. Dekadentní.
Dílo, které autor údajně napsal za 14 dní. V tom případě klobouk dolů. Perfektní propracování psychologie postav. Velice kontrastní drama - svým způsobem o nic nejde, ale přitom jde o všechno.
Knihu jsem tento rok četla podruhé a všechny motivy postav jsem pochopila. Možná k tomu člověk potřebuje jen dospět nebo si pro příště lépe přečíst předmluvu.
Samotná hra na papíře mě nějak moc neuchvátila. Ten samý večer jsem si ale pustila vynikající film, který mě přesvědčil o tom, že hra je výborná. Bohužel mě ale zmátnul ještě víc než drama samotné. Rozumím hlavním příčinám chování postav, ale nedokážu si všechno pořádně poskládat dohromady tak, aby mi jejich jednotlivá jednání a myšlení dávala smysl. Navíc tak úplně nechápu Juliino poslední rozhodnutí. Jsem prostě zmatená a nevím, jak z toho ven. Strindberg mi dal spoustu ukázek toho,jak můžou být lidé zbláznění, ale možná se místo toho, že je Julie bestie, měl zaměřit na to, proč zblázněná vůbec je. Moc jsem to tam totiž nenašla. Kdyby někdo věděl, prosím, poraďte mi..
Kouzlo svatojanské noci mě neokouzlilo a musím přiznat, že to byl snad nejdivnější rozhovor jaký jsem doposud četla. Chtějí utéct? Fajn! Život sluhy i aristokratické dívky může mít kromě světlých i ty stinné stránky… Když ale oba vědí, že místo, kam by šli a došli, bude stejné jako to, které opustí…všude stejné domy a lidé se stejným vzděláním a předsudky, je jejich přemítání zbytečným marněním času. Před sto lety i dnes.
Přečteno za hodinu. Lehké čtení, oddechové. I přes špatný konec Vás drama vtáhne a máte chuť se k němu časem vrátit a s postavami vlastně i sympatizujete. Přála bych si drama vidět v divadle.
Pěkné, oddechové čtení na letní odpoledne (i přes svůj smutný konec). Jednoduché dialogy 3 postav Vás snadno provedou celou hrou. Doporučila bych hlavně těm čtenářům, kteří začínají se čtením divadelních her. Ve své fantazii si lehce "odehrajete" celé divadelní představení.
Štítky knihy
zfilmováno švédská literatura naturalismus severská literatura rozhlasové zpracování
Autorovy další knížky
| 2011 |  Slečna Julie |
| 1968 |  Syn služky |
| 1927 | Červený pokoj |
| 1974 | Osamělý |
| 1998 | Inferno |
(SPOILER) Náhodně přečteno v eng.
Celkem zajímavé, postavy dobře popsané. Ne tedy moc sympatické,
aspon tedy za mne.
Konec tedy moc nenadchne. :-)
#jetonaturalismus