Slepá mapa
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/215574/mid_slepa-mapa-215574.jpg
5
6340
6340
Anna, Alžběta, Anežka. Tři ženy, tři generace, jedna rodina a mnoho životních zvratů, traumat a tajemství. Příběh začíná před první světovou válkou, kdy Anna, vypravěččina babička, odjíždí přes odpor svých rodičů s vyvoleným Antonínem do pohraničního městečka na severu Čech.... celý text
Přidat komentář
Bohužel musím říct, že mě tato kniha zklamala i přes to, že jsem od ní neočekávala nic závratného. Kniha je psaná poměrně čtivě, styl psaní autorky mi vyhovuje. Příběh mi naopak přišel zbytečně komplikovaný s velkým množstvím postav, proto jsem se někdy snadno ztratila.
Tři ženy, tři generace, jedna rodina a mnoho životních zvratů, traumat a tajemství. Krásně napsáno.
Pohodové čtení bez překvapení. Stále u autorky obdivuji krásnou češtinu, dějovou linku, charakteristiku postav atd., ale pro mě byla kniha Hana zjevení a ostatní už bych skoro ani potkat nemusela.
Další krásná kniha od paní Mornštajnové. Stala se moje jedná z nejoblíbenějších autorek:-)
Všechny dějové linky, až na Anežčinu, byly super, ale ta Anežka byla už na mě moc. Všichni lidi toho tolik prožili a ona měla pohodový život, ale jen fňukala a pak si ho i sama zmastila. Divím se, že o ni měl Šimák zájem.
(SPOILER)
Kniha je velice čtivá, při čtení MHD jsem si musela dávat velký pozor, abych nepřejela výstupní zastávku :-). Příběh několika generací rodiny Anežky Sýkorové je příběhem lásky i tragédií, jak už to v životě chodí. Řada postav, jakkoli měly i své slabé stránky, mi byla sympatická, asi právě tím, jak realisticky jsou vykresleny: Anežka, Alžběta, Ignác, Jakub...
Podobně jako v knize "Hana" jsem však i zde narazila na momenty, kdy jsem si říkala, že tak by určitá postava v dané době určitě nemluvila nebo nejednala. Taky to, jak šla Anežka nahlásit svého prvního manžela na SNB, v naději, že mu bude znemožněna emigrace a zůstane doma, mi připadalo naivní a málo uvěřitelné, vzhledem k tomu, že rodina Anežky se již dříve stala pro režim nepohodlnou a doma se o tom otevřeně mluvilo. Na dané zápletce je vystavěna velká část druhé poloviny knihy, ale myslím si, že šlo použít i nějaké trochu realističtější verze zápletky, aniž by tím příběh utrpěl. Každopádně motiv viny a jejího prožívání Anežkou po další dlouhé roky autorka vykreslila velmi přesvědčivě. Kniha nám mimo jiné připomíná, že někdy stačí jedno špatné a ukvapené rozhodnutí, které navždy změní život nejen nám, ale i mnoha lidem kolem nás – a týká se to i dalších postav, nejen Anežky. Někdy ani nemáme možnost volit správně, jen mezi větším a menším zlem – a nemusí být vůbec snadné rozpoznat, které z nich je to menší. Proto je tak ošidné soudit lidi jen na základě jedné události, kdy ani neznáme kontext...
Tohle byla druhá kniha, kterou jsem od paní Mornštajnové četla. Její další dílo, Hanu, jsem si zamilovala, ještě žádná knížka ve mně nevyvolala takové pocity, jako právě Hana. Slepá mapa se mi ze začátku moc nelíbila, děj mě nebavil a postavy moc také ne. Ale v druhé polovině se mi kniha začala líbit a už jsem nemohla přestat číst. Jen škoda toho pro mě nudného začátku :(
Nebylo to špatné čtení ale bylo toho už trochu moc. Moc dějových linií a především dějová linie Anežky celou knížku zbytečně zazdila, bohužel. Tak nesympatickou, ukňouranou a odpornou postavu jsem už dlouho neviděl.
Kniha se četla moc hezky, bylo to takové rodinné povídání, které mi trochu připomnělo seriál Vyprávěj. Přestože mě osudy postav zajímaly a z knihy jasně vyplývá poselství, že dvacáté století s sebou neslo mnoho těžkých let, občas jsem měla pocit, že děj je o všem a zároveň o ničem. Tak proto jedna hvězdička dolů, příběh Hana se mi přeci jen líbil více a byl více konkrétní vzhledem k historickým událostem. Jinak ale knihu doporučuji, opravdu se četla dobře.
Jako vzdy dokonale. Miluji postavy od Mornstajnove, jsou chytre, lidske, naprosto realne.
Kniha se cetla skvele, ac k soucasne valecne situaci v Ukrajine to bylo az prizracne.
Opět skvěle odvyprávěné. Paní Mornštajnová píše lehce o těžkých tématech. Tento příběh se mi líbil snad i více než Hana, kterou jsem četla jako první autorčinu knihu. Ze tří žen, jejichž životy sledujeme, mi nejvíce k srdci přirostla Alžběta. To, jak si počínala s nepřízní osudu, který ji mnohokrát nebyl nakloněn bylo obdivuhodné.
Poutavě napsaná kniha. Životní příběhy ťří žen - babičky Anny, maminky Alžběty a její dcery Anežky, zachycující velké časové období od 1.světové války až do 90.let 20.století. Přečteno jedním dechem .
Velmi čtivé, zhltla jsem jedním dechem. Mornštajnová píše zajímavé příběhy lidí po několik generací na pozadí českých dějin. Její postavy vedou těžký život, jak bývá autorčiným zvykem, prožijí někdy více či méně tragické osudy. Tato kniha však končí veskrze dobře.
Opět skvělá kniha od paní Mornštajnové! Nevím, jak ona to dělá, ale v každé její knize vždy najdu někoho z mých předků či kousek sebe. I když má kniha úctyhodných takřka 400 stran, tak se četla úplně sama. Při poslední kapitole mi běhal mráz po zádech a při posledních stranách jsem měla v očích slzy. Jestli to byly slzy smutku či dojetí, zjistíte, až si tento skvost přečtete.
Další skvost od autorky. Chválím propracovaný děj i postavy. Krásně zpracované jednotlivé generace i prolínání mezi nimi. Kniha se velmi dobře čte a rychle ubíhá. Kdo nad ní váhá, tomu rozhodně doporučuji přečíst.
Rozhodně patří mezi autorčiny povedené kousky. Nemůžu hodnotit jinak, než plným počtem hvězdiček, ptž autorka píše tak úžasným způsobem, že člověk čte a čte a najednou je konec knihy. Příběh krásně plyne, člověk prožívá dobré i špatní chvíle s postavami, jako by stál vedle nich...
Tak jsem knihu dočetl a můžu říct, že ve mě vyvolává hotovou bouři pocitů. Myslím, že události a osudy lidí podaných paní Mornštajnovou na mě budou ještě značnou dobu doléhat a moje mysl zpracovávat tvrdé osudy všech uváděných rodin a lidí. Jak už psala spousta recenzentů přede mnou, autorka píše neskutečně čtivě a s velkým množstvím detailních popisů, což dává příběhům barevnost a sílu. Ačkoli i tahle doba není dokonalá, jsem vděčný, že tyhle těžké roky čtyřicetiletého teroru jsem tak úplně nezažil a s ukončením mojí první třídy tak šel vývoj naší země tím jiným směrem. Je dobré, že téma jako v téhle knize je stále připomínáno.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Státní bezpečnost (StB) první republika, 1918-1938 Sudety komunistický režim historické romány rodinná historie, dějiny roduAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2023 | Les v domě |
| 2017 | Slepá mapa |
Kniha mě nijak nenadchla ale s tím jsem tak nějak počítal. Chvílema docela dobré ale taky někdy dost nuda. Tyhle rodinné ságy prostě nemusím a s Mornštajnovou jsem nejspíš skončil.