Slepá mapa
Alena Mornštajnová
Anna, Alžběta, Anežka. Tři ženy, tři generace, jedna rodina a mnoho životních zvratů, traumat a tajemství. Příběh začíná před první světovou válkou, kdy Anna, vypravěččina babička, odjíždí přes odpor svých rodičů s vyvoleným Antonínem do pohraničního městečka na severu Čech.
Přidat komentář
Krásný generační román. Přesný rukopis autorky, mnoho postav. Knížka je krásná, ale četla jsem víc knih tohoto typu za sebou a už toho je až moc :) . Chce to rozhodně číst když na knížku budete mít čas, protože jinak se v postavách a v příbuzenských vztazích ztratíte.
Výborná kniha. Přečtená jedním dechem, čtivá, zajímavě psaná, člověk se dozví i spoustu věcí z historie.
Další že skvělých knih paní Mornštajnove. Přečetla jsem jedním dechem. Krásný příběh tří generací obyčejných žen. Doporučuji.
Generační román, který je krásně napsaný. Výstižně a přesto stručně (jak kdyby ho psala Alžběta:)...). Doporučuji!
Jako vždy, kniha opět perfektní. Osudy několika generací v různých režimech jsem sledovala s napětím. Akorát shoda skoro stejných jmen mi dělala problémy. Jinak příběh napínavý. Dávám plný počet hvězdiček.
Rodinná sága tří gnerací žen a předávání rodinného traumatu, ačkoli se každá z hrdinek vyrovnává s naděleným osudem po svém a podle svých možností a schopností. Jako vždy poutavé psaní, které na příkladu osobních příběhů poodhaluje otázky a dilemata , s nimiž se český národ ve své historii 20. století musel vyrovnávat - sudetská otázka a odsuny Němců, komunistický únorový puč 1948, kádrování, procesy, vstup "spřátelených vojsk" v osmašedesátém , spolupráce s StB, sametová revoluce a vypořádávání se s minulostí. AM jak je jejím zvykem, neodpovídá na žádné z nadhozených dilemat, nechává čtenáře zanořeného v reflexi a vlastním přemítání o tom, co je/není správné, kde jsou hranice vlastní svobody, sebeúcty, hrdinství i odpuštění. Hluboký příběh s mnoha rovinami.
(SPOILER) Napoprvé mě kniha nezaujala, teď jsem se k ní po přečtení Hany a po poslechnutí rozhovorů s paní Mornštajnovou vrátila a sedla mi velmi, navíc jsem ji dočetla 17.listopadu (neúmyslně) a po dočtení Karikovy knihy Na smrt. Tři generace žen, rodinné a partnerské vztahy, dvě světové války, divoký odsun, komunismus, je tam toho hodně. Mě osobně velmi zaujala postava Anežky, bylo mi jen hodně líto, jak se k ní zachovali první dva partneři.
Dočíst tuto knihu 17.listopadu pro mě dokonale dokresluje celé poselství knihy. Paní Mornštajnová je vždy záruka dobrého příběhu, skvělých postav a určitého poselství.
Díky za to.
Díky, že můžem.
Dobrá kniha, ale celkově na mě působí takovým neučesaným dojmem. Příběh se mi líbí, ale občas je to už moc překombinované, což působí uměle a nereálně. A vím, že autorka umí psát lépe-proto jsem hvězdičku ubrala.
Krásně napsaná knížka. Slepá mapa měla všechno co mám ráda - rodinné ságy a knížky z období 20.století.
Takže za mě super. Ano, občas bylo něco až neuvěřitelné, hlavně konec, ale mi to nevadilo.
Moc hezké čtení z jiného soudku, než jsem zvyklá. A jsem za to moc ráda, v dnešní době by si takovou literaturu čas od času měl přečíst každý. Velmi pěkně napsané.
Opět velmi čtivá kniha, jako ostatně všechno od A. Mornštajnové. Akorát tam na můj vkus bylo až moc postav, témat, událostí a osudů, méně by možná bylo více (šlo by pak jít víc do hloubky). A závěr byl trochu násilný a málo uvěřitelný, ale jinak uspokojivé čtení.
Kniha má spád a je velmi čtivá, hlavní hrdinky si nelze neoblíbil, přestože je každá jiná a každá má svého "kostlivce ve skříni". Rozhodně je to knížka, která stojí za přečtení.
Další pěkný román od paní Mornštajnové. Opět čtivé a hluboké. Musím přiznat, že zvolení jmen hlavních hrdinek pro mě bylo mírně matoucí a postavy se mi pletly. S Anežkou a jejími pocity nedostatčnosti soucítím.
"Podle tebe máme přivádět děti na svět jenom proto, aby lidstvo přežilo?"
"Ty nejsi ráda, že jsi na světě?"
"Jenom občas nevím, proč tu jsem."
Kdyby mi někdo před rokem řekl, že budu číst historické romány, vysmála bych se mu. Teďka jsem si pořídila kompletní sbírku paní Mornštajnové a postupně ji pokořuji. Večery trávím životem někoho jiného a dokonce i v jiné době. A pořád si říkám, proč jsme dnes tak nespokojeni a stále se za něčím honíme... Každodenní strach o život, to byl důvod k nespokojenosti. Občas je takovýto exkurz asi potřebný, ať si něco v té naší hlavičce uvědomíme.
Knížka přečtena do tří dnů, vyloženě jsem ji zhltla.
Opět neskutečný exkurz do duše, tíživé historie a lidské mysli.
Pro Mornštajnovou příznačné rozporuplné hrdinky a hrdinové, které si nemusíte oblíbit, nemusíte je ani nenávidět, ale jejich příběh budete hltat a na konci nebudete mít ani zdaleka dost.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Státní bezpečnost (StB) první republika, 1918-1938 Sudety komunistický režim historické romány rodinná historie, dějiny roduAutorovy další knížky
2017 | Hana |
2019 | Tiché roky |
2021 | Listopád |
2023 | Les v domě |
2017 | Slepá mapa |
Není to úplně literární skvost, ale velmi čtivá kniha, promyšlený děj. Doporučuji třeba na dovolenou, kde jsem ji četla já, a nechtěla se odtrhnout.