Slepá mapa

Slepá mapa
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/215574/mid_slepa-mapa-215574.jpg 5 6316 6316

Anna, Alžběta, Anežka. Tři ženy, tři generace, jedna rodina a mnoho životních zvratů, traumat a tajemství. Příběh začíná před první světovou válkou, kdy Anna, vypravěččina babička, odjíždí přes odpor svých rodičů s vyvoleným Antonínem do pohraničního městečka na severu Čech.

Přidat komentář

Karolína18
19.03.2023 5 z 5

Mornštajnová mě ještě nikdy nezklamala. Její knihy se velmi dobře čtou, a tato nebyla výjimka. Přečetla jsem ji během dvou dnů a nemohla se odtrhnout, příběhy byly zajímavé. Líbí se mi strohost vyjádření a popisování příběhů poroste bych od přílišných emocí. Zprostředkovává jiné životy bez příkras tak, jak je ovlivňuje i doba a režim.

petrasek
02.03.2023 2 z 5

Množství postav, ve kterých se člověk ztrácí. Dějově průměrné. Vysoké hodnocení jen kvůli období, do kterého byl děj zasazen.


dan-sam
28.02.2023 4 z 5

Pro mě první setkání s autorkou považovanou za "ženskou" a hádám, že na tom něco bude - důraz na prožívání, hodnocení postav i tajná místa našich životů (slepé mapy, chcete-li) ji výrazně odlišují od běžné románové literatury. Tak lehké to ale není: kniha se čte sama, málokdy se mi stane, že závěr čtu za chůze od vlaku (snad jen Harry Hole...) a zároveň vyprávění místy bezstarostné až si člověk vybaví Hemingwaye. Ale zase knize schází jeho krutost...nebo...je spíš přítomna v jiné, podprahové a pocitové formě obav a náznaků. Možná i proto chrtí závod do závěru, který knize (a Anežce) sluší. Příjemná byla spíš první polovina, druhá, kdy se forma změní na 1. osobu, pro mě byla hůře uchopitelná. Předávám ke čtení manželce, která mě knihou podarovala, a jsem zvědav na její vnímání.

Akléda_
27.02.2023 4 z 5

Slepá mapa nepatří a ani se zdaleka neblíží tomu, co běžně čtu. Měla jsem jí spíše zařazenou v seznamu knížek, které bych si měla přečíst, než že bych nutně chtěla. Náš maturitní seznam mě ale popostrčil a já si tak Slepou mapu přečetla. A jsem za to fakt ráda. Bylo to něco úplně jiného než na co jsem zvyklá i než co jsem čekala, ale bavilo mě to. I přes to, že má knížka delší kapitoly se skvěle čte a já chtěla číst pořád dál a dál. Bála jsem se, že se ztratím v těch postavách, zvlášť když všechny hlavní postavy začínají na stejné písmeno. Autorka ale nějakým zázrakem zvládla udělat to, že se mi nepletly. Každá z nich byla jiná, skvěle vykreslená a bavilo mě sledovat příběh každé jedné z nich. Líbilo se mi, jak se to proplétalo a že celé vyprávění bylo dost netypické. Tohle není knížka našlapaná dějem a stejně se mi líbila. Párkrát mě zvládla i překvapit a byla jsem z ní tak uchvácená, že jsem na ní pořád myslela a chtěla se k ní vracet. Klidně bych ten příběh ještě rozplétala do dalších generací, chápu ale, že to muselo někde skončit. Nikdy by mě nenapadlo že mě bude tak "všední" vyprávění obyčejných postav bavit, bylo tomu ale tak. Moc jsem si to užila a mám rozhodně v plánu autorčinu tvorbu objevovat i nadále.

AngeliS
25.02.2023 5 z 5

Tyhle knihy z dob války bez války já můžu. Ona tam tedy vlastně je a obrací lidem životy naruby. Tolik osudů a nepletl se mi ani jeden. Skvělé jako vždy.

Maky78
22.02.2023 5 z 5

Přečetla jsem knihu asi před 5 lety a úplně zapomněla jak je skvělá. Teď jsem si ji znovu dala v audiu a bylo to snad ještě lepší. Osudy hlavních postav se proplétají a ději to dává spád. Každá rodina má svá tajemství, konec mě potěšil.

VladiKlaisner
30.01.2023 3 z 5

*Bohouš se při pohledu na svatební památku smál, ale Alžběta fotografii zastrčila do zásuvky a vystavila ji až na opakovanou žádost tchyně, která prohlásila, že když se Alžbětě nelíbí, odnese si jí domů a umístí ji na důstojném místě. Při pomyšlení, že by visela u Králových v ložnici a musela se dívat na tajný živost tchána a tchýně, zvolila menší zlo a opřela fotografii o květináč s hustým kapradím. "Jako kdybyste se chystali položit kytici k hrobu neznámého vojína," okomentoval fotografii Ludva. *

Tři ženy prožijí postupně 20.století, od první světové války až po sametovou revoluci a nejmladší z nich vypráví celý ten příběh. Tajemství, za kterým se stále někdo z rodiny skrývá a před kterým utíká.

Lucie21352
25.01.2023 5 z 5

Na vzdory zdejšímu popisu žánru si nemyslím, že je jedná o román pro ženy. Popsala bych tuto knihu spíš jako historických román s rozpracovanou psychologií postav několika generací jedné rodiny. Je to úžasná kniha (jako všechny od této autorky). Doporučuji.

Peetulii
08.01.2023 5 z 5

Zajímavá kniha, ležela mi v knihovně rok, než jsem se do ni pustila, nevím proč, ale na první pohled mě nezaujala. Ovšem jakmile jsem začala číst, prečetla jsem ji během pár dní. Určitě ji můžu jen doporučit. Četla se sama, stejně jako "Hana", a těším se na další knihy od paní Mornštajnové.

Dorry
05.01.2023 3 z 5

První půlka mne až tak nebavila, nejvíce mne bavila druhá půlka o životě Anežky.
Konec zajímavý :)

marky2558
02.01.2023 3 z 5

Další ze zajímavých příběhů od paní Mornštajnové. Konec se mi moc nelíbil, zněl mi nepravděpodobně ale i tak mě některé situace zavedly k zamyšlení. Pro mě to byla ale jedna ze slabších knih.

Lily-fairy
22.12.2022 4 z 5

Skvělá rodinná sága z českého prostředi, ale ke konci musím vytknout až příliš mnoho neuvěřitelných “náhod”, které shazují autenticitu příběhu.

vera1344
10.12.2022 5 z 5

Dobře popsané osudy se všemi pády a problémy, které přicházejí. Mám ráda rodinné ságy a paní Mornštajnová tohle umí.

koubin007
08.12.2022 3 z 5

Tato kniha neni zadne zasadni dilo, ac presto je to poutave a dramaticke cteni. Velmi rozsahla je kniha zejmena co do poctu postav, ktere se na chvili objevi na scene, aby v zapeti zmizeli a nebo jine, ktere se prolinaji celym dejem a obcas vyplavou na povrch, aby zasahli do deje. Je to vlastne takovy slozity rodinny propletenec vypraveny z pohledu vnucky Anezky, ktera lici zivoty sve babicky Anny, jejiho manzela Antonina, pak prejde na svou neustupnou matku Alzbetu a jeji protektorátní zivotni patalie, ABS nakonec prevypravela svuj zvlastni zivotni pribeh po boku prvni lasky Jana a pozdeji doktora Jakuba. Nikdy by me ale nenapadlo, ze me budou zenske romany vyrazne bavit, ale Mornstajnova me presvedcila o opaku. Tato kniha neni tak silna jako Hana, ale presto me pripoutala svou autenticnosti.

SirenKa
27.11.2022 5 z 5

Peklo na zemi po tři generace. Nemohla jsem se celou dobu zbavit projekce postav do mé prababičky, babičky a mámy, které generačně odpovídají postavám a na které už mám bohužel jen vzpomínky. Vyprávění není nijak dramatické nebo strhující, vše tak nějak plyne, a když se zpětně zamýšlím nad stylem autorky, tak po tom, co jsem v poslední době přečetla musím říct, že právě toto bylo skvělé. Protože čtenář může naplno vnímat osudy hrdinů a ne se zabývat zvláštnostmi autora.

Cheynn
20.11.2022 3 z 5

(SPOILER) Kniha byla velmi čtivá, ale trochu jsem se ztrácela mezi postavami a celou dobu na mě z příběhu šla "depka". Prakticky žádná postava nebyla aspoň chvíli šťastná, možná ke konci Alžběta.

callahanh
14.11.2022 4 z 5

V současné české literatuře mám dost velké mezery a asi nemůžu úplně objektivně hodnotit jako celek, ale zdá se mi, že Mornštajnová patří k těm prodávaným autorům, kteří nejdou čtenáři úplně na ruku, nutí ho trochu přemýšlet, především ale nabízí něco víc než jen povrchní a odlehčené vztahové čtení. Slepá mapa v tomhle není jiná a jak už je u autorky zvykem, opět se zabývá rozsáhlou rodinnou historií, do níž osudově zasáhly velké dějiny. Hrdinkami jsou znovu obyčejné ženy, které jsou někdy silné, jindy ovšem slabé, a i když se snaží sebevíc, nedokáží k sobě najít cestu. Mornštajnová dokáže zachytit velmi specifickou posmutnělou a melancholickou atmosféru, která prostupuje celou knihou, a z níž je jasně patrné, že osudy všech postav nebudou úplně veselé. Na rozdíl od ostatních autorčiných děl tentokráte ale žádnou z nich neprovází způsobená tragédie, ale spíše shody různých okolností, které ovlivnily životy všech. Celá kniha je psaná čtivě, tentokráte i chronologicky, jen bych trošku vyčetl vypravěče v první části, který asi má být vševědoucí, ale chvílemi se objevují náznaky, že i tu vypráví Anežka, která toho ale v tom případě ví opravdu až moc. Druhá část, která je z tohoto pohledu přiznaná, je na tom o něco lépe, pozitivem budiž i určitá naděje, která zůstane v závěru knihy. Těžko pak říct, zda je možné autorce vyčítat název, když jsem jeho smysl asi nepochopil. Slepá mapa je každopádně další výborná kniha od Aleny Mornštajnové, které není moc co vytknout, funguje přesně, jak má a doplácí asi jen na jméno autorky, od níž už tak nějak čtenář očekává automaticky něco trochu víc. 80 %

28401
12.11.2022 5 z 5

Skvělý životní příběh několika generací žen ....doporučuji

mina_harker
10.11.2022 3 z 5

Opět se mi to (po Haně) výborně četlo.

whiolet
03.11.2022 4 z 5

Tohle bylo opět další pohlazení na duši.
Miluji styl psaní paní autorky.
Obyčejné životy hlavních hrdinů, díky hrám osudu dostanou nečekaný směr.
Bohužel, mi nejméně zaživna přišla hlavní ppstava- Anežka. Ona za to nemůže, protože její předci měli daleko zajímavější životy, i přesto nemohu dát plný počet hvězd.
Jinak to bylo skvělé čtení.