Slunečnice
Klára Mandausová
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/211046/bmid_slunecnice-211046.jpg
3
132
132
Kristina má vytíženého muže, všetečnou dcerku i věčně tápající matku. Zkrátka takovou normální, spokojenou rodinu. A taky práci – vysněnou. V redakcičasopisu, se šéfem, který se nepředře, a kolegyní, která si brousí zuby na její místo. A smysl pro humor a tajnou vzpomínku. A kamarádku, která si pro změnu brousí zuby na švédského doktora, a skončí s tenistou. Osud? Možná.Jenže mu to nestačí a obrátí naruby i život Kristiny. Protože vedle muže vytíženého je tu i jeden osudový, a pak další, náhradní. Není toho moc na jednu lehce zmatenou novinářku? U bufetu stojí Pavel. „Lásko, kde jsi? Magdalena už je dávno tady.“ „Malá nehoda.“ „Joo, nehoda, tati. Chlap. Říkal mámě pampeliško a strašně čuměl. Na mě taky. Pediosaurus.“ „Co to meleš? Jakej pediosaurus?“ Pavel zbystřil. „No, ten, jak honí děti a jak s ním nemám chodit.“ „To je pedofil, brouku.“ „Teda ne pampeliško, slunečnice, říkal mámě.“ Pavel se vůbec nesměje. Ztuhl jako vyhlížející surikata. „Tys měla schůzku se Štěpánem?“ Každý sval na jeho tváři je napjatý, že by vymrštil na oběžnou dráhu vejce.... celý text
Přidat komentář
zajímavý styl...chvílema jsem se ztrácela ve smyslu "co tím chtěl básník říci". Autorka tak nějak skáče sem a tam, ale dá se v tom po pár stranách zorientovat. Knížka má vtipná místa a občas dobré hlášky, ale celkově mě příběh připadal tak nějak tuctový a konec naprosto nijaký.......
Od knihy jsem čekala daleko víc. Námět byl dobrý, ale nevyhovoval mi styl psaní. Občas jsem se dobře pobavila, ale nestačilo mi to, abych dala více hvězdiček
Na tuto knihu jsem se velice těšila, ale bohužel jsem z ní celkem zklamaná.
Jedná se o běžné denní starosti velice vytížené ženy, kdo z nás to nezná, ale co mi hrozně vadilo je styl jakým je kniha napsaná s tím jsem se nedokázala po celou dobu čtení nijak srovnat. Kniha je tenoučká, ale právě díky stylu psaní jsem ji četla celkem dlouho protože jsem ji neustále odkládala.
Vše zachraňuje krásná letní obálka.
Knihu jsem nedočetla, nějak mě nechytla. Vydržela jsem do půlky a potom jsem ji odložila.
Na tuhle knihu jsem se opravdu hodně těšila, říkala jsem si, že moc ráda budu trávit pár chvil u knihy od české autorky, protože českých knih není nikdy dost...ale tohle??? Jsem neskutečně naštvaná, že právě Slunečnice je považována literaturu a kdyby takhle vypadala každá kniha, určitě bych nechtěla, aby moje děti vůbec četly. Omlouvám se, ale nic tak hrozného jsem opravdu dlouho nečetla a rozhodně nedoporučuju. Kniha je bez zápletky, bez příběhu, jakási slátanina zmatené dámy, o které si raději nic nemyslím. Dočítala jsem ji opravdu s nechutí, je mi líto.
Dávám čtyři hvězdičky, protože tři dávám daleko horším knihám. Potřebovala jsem oraz od nebeletristického čtení, takže svůj účel to splnilo. Palec nahoru za to, že se nejedná o ženskou četbu s cukrovým koncem a navíc se čtenář sem tam i zasmál.
Klasický příběh ze života. Zvláštní styl psaní. Žádné zbytečné zápletky, které by odváděly od hlavní postavy a jejich radostí a strastí. Vše je jasně a stručně pojmenováno. Kolik z nás takový nebo jemu podobný příběh zažívá? Příjemná oddychová četba na jeden den.Třeba si v ní někdo najde odpověď i pro sebe.
"Děje se něco, co se stane." Tato věta mě dostala. A při čtení jsem si mnohokrát řekla, jestli ta kniha není o mých problémech či o problémech mých kamarádek. Prosté kniha ze života a příjemná oddechovka.
Dobrá oddechovka ze života, psaná s humorem. Mezi čtením náročnějších románů doporučuji.
U mě dobrý! To jsem ani nečekala, že se mi tahle úsměvná jednohubka bude líbit... Můj přístup k této knížce byl spíše skeptický a možná i právě proto mne tak příjemně překvapila. Někomu se může zdát, že tři hvězdičky jsou na mé hodnocení celkem málo... Ale já zase musím vzít v úvahu i ostatní knížky, které jsem doposud přečetla a kterým jsem dala více jak tři hvězdy a tam trošku cítím, že bych jim asi přeci jen uškodila, půlit to nejde, takže prostě za 3:-)
Jinak Kristina mi ani nijak nevadila, někdy mi jí bylo pomalu až líto, jak se do toho - pro dobro druhých - zamotávala... Její myšlenkové pochody jsem taky dokázala pochopit, kdo nikdy nevzpomíná na své předchozí a bývalé lásky, ať hodí kamenem... Nejvíce mě bavily a rozesmívaly pasáže s její dcerkou Majdalenkou, ta dětská upřímnost je někdy prostě dokonalá:)
Autorčin styl mi vůbec nevadil, nic nedrhlo, zkrátka mě knížka bavila a přečetla jsem jí za jediný den... Zkuste jí i vy, třeba si jí taky užijete:-)
Kristina mi byla velmi sympatická, její příběh jsem prožívala spolu s ní, prožívala jsem s ní všechny problémy, pocity, strachy. Navíc má kniha krásnou obálku a trochu mi připomíná léto, které skončilo.
Na knihu jsem se těšila, ale bohužel jsem zklamaná. Styl psaní mi vůbec nesedl, příběh zaměstnané matky, která prožívá krizi a tak trochu se u toho chvílemi hroutí, mě nezaujal. Ani jsem se moc nenasmála.
Knížku se přečetla jen protože, že jsem ji nechtěla nechat nedočtenou. Styl jakým autorka píše mě vůbec nezaujal a přijde mi otravné její nekonečné přirovnání.
Jak již zde bylo řečeno, humorně podaný příběh ženy a jejího rodinného života, prostě oddechovka na kterou brzy zapomenete.
Taky jsem ji přelouskala za dvě hodiny, líbí se mi autorčin styl, takový trochu ironický humor. Oddechovka na léto s krásnou obálkou.
Knížka, ve které se alespoň trochu najde každá dnešní žena. Žena, která touží skloubit mateřství, manželství, kariéru, být dobrou dcerou a kamarádkou a občas je toho na ni příliš. Milé, svižné, vtipné a místy i dojemné čtení. Oddechovka, ale donutí k zamyšlení nad stavem vlastního života a mysli.
Knížka, kterou jsem měla přečtenou za dvě hodinky. Tak moc mě chytla. Příběh jakoby psal sám život. A má strašně moc hezkou obálku :)
Od začátku mě kniha chytla, měla jsem ji jedním dechem přečtenou. Je to taková oddychovka do vany ;-)
Autorovy další knížky
| 2017 |  Příběhy obyčejného uzdravení |
| 2019 |  Holky to někdy nemaj lehký |
| 2014 | Slunečnice |
| 2016 | My dokonalé |
| 2024 | Srdcová desítka |
Knihu jsem četla docela s nadšením.Je ze života.Mě se líbila .život občas dělá kotrmelce