Smíření

20.12.2022

Výborná kniha. Velmi dobrý překlad.

03.05.2022

Čo napísať k tejto knihe? Prvý krát som si položil otázku, či autor, ktorý napíše podobné dielo skutočne rozumie inému svetu a inému vnímaniu sveta a je schopný chápať ostatných alebo je to len nejaký dojem a jeho schopnosť logicky vyskladať osobnosť. Akým je vlastne majstrovstvom vyskladať postavu, jej dušu a jej vnímanie a postoje tak aby pôsobila hodnoverne a dojmom, že skutočne existuje, je uveriteľná a uchopiteľná. Pretože je to práve osoba hlavnej hrdinky, čo ma na tejto knihe nadchlo a viedlo k smutnému konštatovaniu, že ide o neuveriteľné dielo, ktoré má pre mňa svoj veľký význam, no bohužiaľ prichádza neskoro, aspoň preto, čo sa stalo a nemuselo, keby prišlo skôr, aj keď je otázne do akej miery by som bol schopný precítiť jeho krásu a niektoré myšlienky, ktoré by bez určitých skúseností pre mňa neboli také zásadné a hlavne pochopiteľné. Neviem opísať dojem a ani pocity, ktoré vo mne táto kniha zanecháva, no svojím obsahom sa postupne priblížila k tomu najlepšiemu čo som doposiaľ čítal. Môj názor je silne subjektívny, pretože stále vo mne rezonujú určité veci, a preto si myslím, že pár rokov dozadu by som v tejto knižke nenašiel to, čo som v nej našiel teraz.

14.01.2020

"Marně byste měnil společenské podmínky, jestliže nedokážete dát uzdu tomu šílenství v nás samých."

Kniha velmi dobře zapadla do mého aktuálního přemýšlení a posílila inspiraci z jiného čtení, mám tyhle shody (ač se pravděpodobně vytvářejí jen v mé hlavě) ráda. Velkým tématem je zde čistota a způsob, jak správně nakládat s mimořádným dobrem ve vlastním srdci. Mnohý, kdo byl obdarován nad běžný standard, se pozná v zobrazené tendenci mládí nosit milost jako prapor, jako hranici kladenou mezi sebe a druhé. Snad jako hrdinka knihy s časem a zkušenostmi dospějeme do bodu, v němž milost v nás může skutečně v plné míře konat to, co touží, totiž rozdávat se druhým k jejich prospěchu. Kdy lidé začnou být důležitější než lpění na pozicích.
Toto "smíření" neznamená ústup od pravdy, není to rezignovaný sestup na běžnou úroveň špatnosti a klamu. Je to ústup od hněvivých tenzí plynoucích z antagonismu mezi dokonalým světem ideálu a narušenou realitou kolem nás. Ideál přestává být odsuzujícím důkazem proti světu a stává se vnitřním zdrojem obnovy světa. Člověk se mění ze soudce v prostředníka. Čistota, která je od počátku sice vnímána velmi citlivě, ale limitována určitou slepotou sebereflexe, konečně může ovládnout lidské srdce.
Anežka to svému příteli klade na srdce krásnými slovy: "Když už jste se ujal tak těžkého, nevděčného úkolu, měl byste to dělat s očištěnou duší."

Děkuji Atuin za nepřímé doporučení.

Ze začátku musím přiznat, že nejsem veliký čtenář, takže jsem o spisovateli László Némethovi nikdy neslyšela a román Smíření se mi do rukou dostal úplnou náhodou. Děj románu se odehrává v maďarském městě Budapešti roku 1921 a hlavní hrdinkou je mladá dvacetiletá studentka medicíny Anežka Kertészová. Základní dějovou linkou je návrat otce z války po sedmiletém zajetí na Sibiři. Anežku trápí, že se otec po návratu nesetkává s laskavým přijetím své manželky Irmy, která se sblížila s mnohem mladším mužem Lackovicsem. Dívka se snaží otce před ostudným chováním své matky chránit. A čím větší ostudu maminka dělá, tím více si je dívka jistá, že ona bude tou počestnou dcerou, na kterou se její otec Jan Kertész, bývalý učitel, bude moci spolehnout. Naše hrdinka, která na počátku příběhu své blízké tvrdě soudila, však dospěje i k pochopení těch souzených - všecek její obdiv k jedněm i všecek její ortel nad druhými jihnou lidstvím. Za mě nádherný zážitek při čtení.
Ukázka:
Anežka šla za sychravého podzimního večera z univerzity se třemi kolegy. Dívka, která se do ní zprava zavěsila a přizpůsobovala svou kolébavou chůzi jejím svěžejším, přesnějším krokům, byla z třetího ročníku jako ona, seděly spolu i na hodině patologie, která (přestože zakladatel ústavu spojil své jméno v dějinách vědy s Pasteurovým) se zásluhou nynějšího učitele a pozdní hodiny změnila v doupě zívání, podpírání hlav a pospávání po bohatýrských večírcích, takže i nejlépe vychované kolegyně se vyřítily s veselým pocitem úlevy do osvobozující uličky, do jejichž mlhy vnikalo světlo obloukových lamp Ulloské třídy.