Smolný rok
Joshilyn Jackson
Pětačtyřicetiletá Ginny je přesvědčená, že je její rodina každých patnáct let stižena kletbou. Ona sama v patnácti otěhotněla a porodila dceru Lizu, jež ve svých patnácti udělala totéž.
Přidat komentář
Tohle je zvláštní kniha. Ze začátku mi moc nesedl styl vyprávění ale pak se to rozjelo a nakonec jsem ráda, že jsem si knihu přečetla.
Kniha, kterou jsem koupila ve výprodeji a nečekalo od ní extra nic. Byla jsem pak mile překvapena, když se z toho vyklubal poutavý příběh, který jsem chtěla číst.
Knihu jsem si půjčila v knihovně kvůli čtenářské výzvě. A jsem tomu moc ráda. Napínavé čtení od začátku do konce. Zajímavý styl, kde děj vypráví tři hrdinky každá ze svého pohledu. S těmito ženami nemám nic společného, přesto jsem se do nich dokázala vcítit. I když dělají v životě chyby, jsou to pro mě kladné hrdinky. Námět je děsivý a zároveň laskavý.
Zpočátku mě kniha moc nechytla, po třetině to vzalo spád. Nevýhodou jsou dlouhé kapitoly vyprávěné střídavě z pozice tří žen, takže je lepší je dočíst celé, aby čtenář pochopil děj. Po patnácti letech má hlavní aktérka Ginny vždy smolný rok, poprvé, když v 15-ti otěhotněla, pak když v těch samých letech otěhotněla její milovaná dcera Liza . Hlavní děj se odehrává, když vnučce je 15 let a řeší se znovu smolný rok. Pomalu se odhalují tajemství z dávných dob v této rodině. Líbil se mi i styl psaní. Ani mě nevadily používané vulgarity, které ve finále byly emociálně podané všemy ženami.
Nemůžu říct, že bych knihu přečetla na jeden zátah, ale zaujala mě určitě. Zajímavý styl psaní, každá kapitola z pohledu jedné ze tří hlavních aktérek - 45-leté Ginny, její 30-leté dceři Lise postižené mrtvicí a 15-leté vnučce Mosey, která vlastně její vnučkou není. Každá z nich má nějaké citové problémy, odpovídající věku, a vše začne nalezením kostřičky novorozence v kořenech poražené vrby.
Velmi emotivní, napínavé a dojemné. Autorce se podařilo napsat příběh ženy, kterou každých patnáct let potká pohroma s velkou dávkou empatie, takže ani drsnější pasáže, které se týkají drogové minulosti její dcery, ani velmi expresivní jazyk její vnučky, který je dnes u mládeže běžný, kupodivu nepůsobí rušivě, ale prostě do tohoto příběhu patří. Je to kniha, na kterou jen tak nezapomenete a určitě vás "vezme za srdce"...
Ani nevím, proč jsem po knize sáhla. Snad, že mě zaujala obálka. Ale rozhodně jsem nebyla zklamaná. Zdaleka ne jednoduché postavy - o to více lásky. Možná jsem jen mohla měsíc počkat a měla bych do ČV knihu se stromem na obálce.
Nemohla jsem se zacist, uvažovala jsem, že knihu odlozim. Ale kousla jsem se a knihu přečetla. Dala bych 3 a půl *. Nesedl mi styl psaní, příběh nebyl špatný.
Pěkný příběh. Ginny je opravdu bojovnice, rány osudu zvládá velmi dobře. Musím také říci, že autorka předvedla zajímavé náměty - třeba to, co se stalo Lise a jak, plus motiv zakopaných tajemství...
Úžasná, mně se moc líbila od začátku až do konce.... Dokázala ve mně vyvolat emoce,prožívala jsem je spolu s hrdinkami....
Četla jsem už dávno, ale dvakrát a pamatuji si, že se mi kniha moc líbila. Určitě mám v plánu ji přečíst znovu.
Příběh se mi moc líbil! A naprosto mě vtáhl do děje, nemohla jsem se odtrhnout. :) vypráví o Slocumbovic ženách- Velká Ginny, Malá Lisa a Mosey. Jejich rod je "prokletý" a každých 15 let se stane něco významného, dá-li se to tak říct. V patnácti letech se Ginny narodí Lisa, o 15 let později porodí Lisa malou Mosey. Teď je Mosey 15 let a rodina čeká, co se stane ji, když v tom Mosey narazí na jedno velké tajemství pod vrbou, která se porazila kvůli bazénu pro Lisu, která měla před rokem mrtvičku, takže nemůže mluvit a hýbat se.
Příběh byl napínavý a nutil mne číst dál. Je krásné, jak rodina dokáže držet pospolu i v těch nejtěžších chvílích. Je to zároveň i romantické a fakt napínavé! Rozhodně mohu doporučit. ;)
Knížka mě popravdě moc nezaujala. Postavy byly podle mě ne úplně dobře napsané, nevěřila jsem jim věk, ve kterém měly být. Rozdělení knížky do tří pohledů mi přišlo zbytečné, imho to příběhu nic zvláštního nepřineslo. Přezdívky Malá a Velká mě iritovaly. Konec (mám na mysli hlavně poslední kapitolu) byl nějak rychlý a neseděl ke zbytku knihy.
Veľmi pekný príbeh o netradičnej rodine, ktorý má dostal. Mama slobodná matka, dcéra slobodná matka a už sa len čaká ako dopadne vnučka. Pútavé rozprávanie troch žien o tom čo prežili, ako sa vysporiadali so svojou minulosťou. Doporučujem.
Jedna z nejhezčích knih o rodině a síle mateřských pout. Je to smutný i veselý příběh, dojemný i silný, hořkosladký. Jednu chvíli cítíte obrovskou lítost a soucit a vzápětí se smějete.
Pro Slucumbovy ženy bývá každý patnáctý rok smolný a tento není výjimkou. Naopak, smůly je vrchovatě. A nejstarší z žen se za svoji dceru a vnučku bude muset bít jako lvice. Ovšem která žena by se za nejbližší neporvala i s osudem?!
Knihu jsem si moc užila. Je to originální krásný příběh ze života, velmi poutavě napsaný, nechybí ani humor.
Doporučuji.
Stylem mě knížka chytla od první stránky. Osten zklamání jsem ucítila, když se vystřídaly vypravěčky. Pak mi to ale začalo vyhovovat - každá vypravěčka měla co říci, každá měla jiný pohled na věc a osvětlila jinou část skládačky. Postupně odkrývaná pravda se mi líbila, dílky postupně začaly zapadat na své místo. Konec byl šťastný a asi by se mi zdál až příliš šťastný, kdybych to všem třem ženám tolik nepřála. Zvláště Velké. Mně se totiž nezdála krkolomná zápletka, mně se zdála neuvěřitelná osobnost ženy, která se od patnácti rve s osudem tak jako ona.
Na začátku jsem moc nechápala o čem má kniha vlastně být, ale jsem ráda, že jsem to nevzdala. Kniha měla všechno, co si od slov "rodinné vztahy" a "tajemství" představuji. Postupně odkrývaný triviální skandál v sobě nakonec ukrývá něco mnohem závažnějšího.
Nejdřív jsem se nedokázala vžít do děje, dělalo mi problém, že je příběh vyprávěný hned třemi osobami. nakonec si mě ale zíksla a já nedokázala odložit knihu, jelikož jsem byla hrozně zvědavá, jak to celé dopadne!
Celkově byla pro mě kniha spíše průměrným čtenářským zážitkem. Po delším čtecím bloku jsem doufala, že mě příběh vtáhne zpět do světa knih, ale bohužel se tak nestalo. Trvalo mi dva měsíce, než jsem se prokousala ke konci, a to zčásti proto, že kniha jednoduše neměla tu sílu, aby mě přiměla číst dál. Začátek byl trochu rozpačitý a delší dobu mi trvalo, než jsem se do příběhu opravdu začetla. Musím ale ocenit autorku za to, jak skvěle popsala postavy, které byly propracované a uvěřitelné. Konec byl navíc dojemný, což příběhu dodalo trochu potřebné hloubky. Nicméně celkově mi přišlo, že knize chyběla jiskra. Příběh na mě působil odtažitě, jako by postrádal emoce, které by mě vtáhly naplno do děje.