Smrť je mojím remeslom
Robert Merle
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/428270/bmid_smrt-je-mojim-remeslom-oUy-428270.jpg
5
3965
3965
Svetoznámy román Smrť je mojím remeslom je sugestívnou spoveďou Rudolfa Langa(inšpirovaný skutočnou postavou Rudolfa Hössa), ktorý sa počas druhej svetovej vojny stal veliteľom nacistického koncentračného vyhladzovacieho tábora Osviečim (Auschwitz) a dohliadal na smrť nespočetného množstva obetí. Na jednej strane milujúci otec a manžel sa stal pre milióny ľudí symbolom zla a smrti - bol to muž, ktorý postupne stratil vieru v Boha, ale našiel novú vieru: v Nemecko...... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2020 , Naše vojskoOriginální název:
La mort est mon métier, 1952
více info...
Přidat komentář
Fantastická kniha, která s mrazivou přesností a odosobněností popisuje mechanismus vzniku dokonalých továren na smrt. Krok po kroku, tábory smrti nevznikly na zelené louce lusknutím prstu, ale postupnými kroky, a výsledek byl zvěrstvo, nad kterým dodnes nechápavě kroutíme hlavou.
To je neuvěřitelné, co se může stát s člověkem, ten přerod ve fanatického vykonavatele rozkazů, potažmo ještě k tomu ve smyslu důstojnické cti, absolutní ztráta člověčenství a entuziasmu, na jednu stranu milující otec svých dětí a na druhou cynik mrknutím oka posílající uplakané děti do zplynování. Brr, tento člověk by se měl navždy smažit bez možnosti vykoupení. Ale i zde se táhne linka despotické výchovy od fanatického otce, zde můžeme hledat prvopočátek všeho, co následovalo. Život tohoto masového vraha je zde popsát psychologicky naprosto neuvěřitelně. Či uvěřitelně ????
Na rozdíl od většiny komentujících mě velmi zaujala první část knihy, tedy popis dětství hlavní postavy (nedokážu napsat "hlavního hrdiny"). Upřímně, pokud někdo má takovou výchovu (otec psychopat, pedant, prostě magor terorizující celou domácnost, matka studená jak led), tak se není čemu divit, že takové dítě je emocionálně naprosto ploché a pokud dostane tu "správnou" příležitost, tak bez výčitek svědomí tím svým naučeným pedantským způsobem zapadne do mašinérie vyvražďování... vždyť on jen plní rozkazy, jako je plnil celé své dětství, protože rozkaz je nade všechno, není třeba přemýšlet o jeho smyslu, důležité je jenom precizně splnit zadání. Což hlavní postava dělala na jedničku. V závěru knihy je zřejmé, že Rudolf vůbec nechápe, co udělal špatně, když jen dokonale a bezchybně plnil rozkazy.
Podle mě kdyby měl Rudolf normální dětství, nebyl by se dostal ve své funkci tak daleko a dost možná by skončil jako někteří jeho kolegové či podřízení, kteří se na to masové vraždění už nemohli dívat a raději spáchali sebevraždu, protože jiné řešení prostě nebylo. Celé to vraždění v koncentrácích muselo stát na vyšinutých jedincích, kteří byli buď poškozeni výchovou, nebo měli psychiatrickou diagnózu, příp. obojí, v čele s Hitlerem samozřejmě. Myslím si, že je úkolem společnosti zajistit, aby se takoví psychopati nedostali k moci. Knihu by si proto měli přečíst nejlépe všichni, načerpat historickou zkušenost, aby se už neopakovala.
Jinak jsem byla velmi ráda, že kniha není o srdceryvných příbězích vězňů, na to nemám nervy.
A na závěr musím říct, že mě mrzí překlepy a chyby v knize. Četla jsem vydání od vydavatelství Naše vojsko z r. 2005. Degraduje to jinak skvělou knihu od skvělého spisovatele.
Autor se převtělil do Rudolfa Hösse, aby zjistil, jak se z chlapce z katolické rodiny mohl stát masový vrah, zda to sám ďábel přijal lidskou podobu a vystoupil na zem?!
Našel jen úřednického technokrata, který řídil výrobní provoz, plnil zadané úkoly, počítal náklady, technologické časy, energetické úspory, pouze místo komárů a potkanů hubil lidské bytosti, které přepočítával na jednotky.
Firma IG Farben, která využívala otrocké práce vězňů a vyráběla Cyklon B, byla po válce zrušena kvůli válečným zločinům, na nichž se podílela. Následnické společnosti Agfa, BASF, Bayer převzaly know-how, zaměstnaly propuštěné manažery IG Farben, a dodnes legálně podnikají, prosperují, a razí politiku společenské odpovědnosti, trvale udržitelného rozvoje, a další atributy úspěšných podnikatelů.
Co s tím, když politici a podnikatelé neznají špinavé peníze? Pokud nás z toho rozbolí hlava, můžeme si vzít aspirin od Bayera…
Rozhodně zajímavé a poutavé čtení a ukázka pohledu na ta zvěrstva tak trochu z druhé strany. Začátek možná náročnější, ale být tam musel. Ukazuje totiž formování hodného chlapce z fanaticky věřící rodiny na muže, který věří ve velké Německo a nejraději poslouchá rozkazy a ty slepě plní na jedničku s hvězdičkou. Další etapy jsou pak více či méně šílené. Některé části na můj vkus až moc z rychlíku, leckdy je nějaká naprosto zásadní věc zmíněna jen v jedné větě a už děj pádí dál. Na druhou stranu to odpovídá psychologii "hlavního hrdiny" a ukazuje se tak, co mu za přemýšlení stálo a co ne.
Za mě naprostá spokojenost a knihu mohu rozhodně doporučit. Jediné, čeho je mi líto, že Merle nenapsal ještě jednou to samé z pohledu Elsy, to by byl tak poslední pohled, který jsem o této tématice nečetl.
Brilantní beletrizace vzpomínkové knihy Höss, Rudolf: Velitelem v Osvětimi: autobiografické zápisky (poprvé česky 2006). Francouzský literát Robert Merle si nepochybně řadu věcí přibásnil, ale jeho SS-Sturmbannführer Lang je stejně intenzivní a mrazivý zároveň jako jeho skutečný předobraz Höss. Formující dětství jako z filmu Das Weiße Band - Eine deutsche Kindergeschichte (2019), mladí hurá do 1. sv. války a následná deziluze Výmarské republiky. Protloukání se v mizerných dělnických profesích, pak zase akce s Freikorpsem, zvláštní vsuvka s polorozpadlým hospodářstvím barona von Jeseritze, a následující vstup do NSDAP, SA a SS. Podivný emoční chlad, asexuálnost, plnění úkolů jako obsah cti a života, bez ohledu na vlastní zájmy a technický přístup ke smrti. Freska jedné bavorské kariéry z let 1913 až 1946. Německá mentalita vykonavatelů konečného řešení = právem povinná literatura.
Skvělá kniha. Byť souhlasím s uživateli, kteří psali, že začátek válečného románu je o něco slabší než zbytek knihy, věřím, že bez něj by nezapomenutelný příběh tolik nevynikl. Je také fajn podotknout, že Merle i v těch horších částech byl velice poutavý a já nenašel jedinou stránku, kdy bych se nudil. Bylo zajímavé sledovat detailně rozebranou psychologii Langa, na kterou dával autor větší důraz než na historické ukotvení. Moc jsem si čtení užil, jen měl strach - jako u takřka každé válečné knihy - co na mě bude číhat na další stránce. Určitě doporučuju!
Velmi zajimavá kniha. Začátek trochu náročnější, ale celkově se kniha čte velmi dobře. Rozhodně stojí za přečtení, je super dozvědět se o těchto událostech i z jiného pohledu.
Přesto, že kniha vypráví příběh člověka zodpovědného za smrt velkého množství lidí, na konci mi ho bylo svým způsobem i líto.
Kniha se mi četla velice dobře, otáčela jsem stránku za stránkou a během chvilky byla přečtená. Dozvěděla jsem se spoustu věcí o kterých jsem neměla ani ponětí. Dosud jsem se orientovala jen na tu opačnou stranu, svědectví a příběhy vězňů.. Ale musím uznat, že přečíst si pohled SS byl velice zajímavý. Pár šílených věcí tam bylo, ale myslela jsem si, že to bude větší zlo... Takže mě to v tomhle ohledu trochu zklamalo. Ale jako celej je kniha velmi povedená. Osobně si myslím, že to byl nemocný člověk, ale to ho samozřejmě neomlouvá.... Doporučuji přečíst, je to zajímavé.
"To tedy znamená, že kdyby se to mělo dělat znovu, už byste to neudělal?"
Řekl jsem rychle: "Dělal bych to, kdybych k tomu dostal rozkaz."
.. "Zabil jste tři a půl milionu osob!" Požádal jsem o slovo řekl jsem: "Promiňte, zabil jsem jen dva a půl milionu.."
Jakmile se prokoušete vláčným začátkem knížky, pak už vás nepustí. Tedy mě alespoň ne. Životní příběh vyprávěný samotným velitelem tábora Osvětimi nám umožňuje nahlédnout do zvrácených a naprosto empatii postrádajících myslí nacistických pohlavárů, kteří neměli problém v jeden moment poslat do plynu stovky lidí, aby pak v následující minutě seděli u večeře v rodinném kruhu, jako by se nic nestalo..
Doporučuji.
Zajímavé čtení z druhé strany pohledu na koncentrační tábory. V prvopočátku jsem to chtěla zabalit, ale nerada nechávám knihu nedočtenou. Byla jsem v Osvětimi a pec na lidi mi do dneška straší v hlavě. Myšlení hlavní postavy bylo velice zarážející, ale umím si velice dobře představit, že se myšlení člověka dá plně ovládat zvrácenou disciplínou. Je tam i velice pěkně zachycené rozčarování jeho vlastní ženy, i když nechápu, jak mohla celé ty roky s ním žít a netušit, co dělá.
Téma zajímavé, zpracování horší, hlavně prokousat se prapodivným začátkem. Skvěle popsaný odosobněný přístup hlavní postavy, z toho až mrazilo.
Není to zrovna kniha napsaná strhujícím stylem, ale poměrně nudné lineární vyprávění. Fascinující je ovšem téma, s tímto pohledem že strany SS příslušníka jsem se ještě nesetkal. Fascinující je též naprosté odříznutí velitele tábora od svědomí. Za takové téma dávám plný počet hvězdiček.
Tuhle knihu jsem četla na podnět dcery, která ji má jako povinnou četbu k maturitě. Velmi silný příběh a zůstane ve mně dlouho.
Zajímavé svou syrovostí. Němečtí důstojníci a pracovníci koncentračních táborů naprosto potlačili možnost vlastního úsudku. Zásadní je pro ně loajalita a naprosté plnění rozkazů, ať už jsou jakékoliv. I kdyby rozkaz zněl zabít vlastní děti. Velmi smutné, avšak užitečné svědectví o zvrácenosti tohoto muže, který vymyslel, jak zabít co nejvíce lidí v co nejkratším čase.
Zpočátku velmi zdlouhavé. Knihu jsem začla číst, aniž bych tušila, o čem je. Pořád jsem nerozuměla způsobu, jakým je psaná, chyběl mi příběh, děj. Později jsem si dala do souvislosti rané dětství tohoto narušeného člověka. Silná kniha.
Znáte takový ten pocit, když nějakou knihu nechcete číst jen proto, že vám ji doporučuje řada lidí a vy máte pocit, že už jen z toho důvodu se vám nebude líbit? Tak to byl u mě přesně příklad knihy Smrt je mým řemeslem. Přesto jsem ji nakonec dala šanci, protože ležím doma se zlomenou nohou, a nakonec lituji, že jsem ji nečetla dříve. Je výborná!
Zaujímavá kniha s tematikou 2sv. vojny z iného, vcelku nezvyklého pohľadu, ako je v literatúre tejto tematiky bežné. Kniha je písaná formou denníka hlavného hrdinu, ktorého postava bola inšpirovaná Rudolfom Hössem - vojnovým zločincom, ktorý môže za smrť miliónov ľudí. Denníkové zápisky začínajú v detstve, ktoré by poznamenalo každého. Miestami mi ho bolo naozaj ľúto. Hlavný hrdina sa na svoje činy pozerá ako na plnenie pracovných povinností a vykonáva ich naozaj perfekcionisticky. Nič ako svedomie, rešpekt k iným ľuďom a podobne nepozná. Originálne nápady, ako napr. čím rýchlejšie vyhladiť čím viac ľudí mu umožňujú stúpať po kariérnom rebríčku nacistického Nemecka. Vďaka tejto knihe je možné si predstaviť koncentračné tábory aj z iného pohľadu (dozorcovia a pod). Kniha sa napriek nepríjemnému obsahu čítala veľmi dobre a je napísaná pútavou formou. Určite odporúčam každému, kto sa o danú tému zaujíma.
skvělá kniha...miluju tématiku druhé světové, speciálně knihy které jsou nějak spojené s koncentračními a vyhlazovacími tábory (taková moje úchylka - ovšem jinak všechno co se tam dělo odsuzuji) a tato je velmi dobře napsaná. Četla se mi opravdu dobře a je skutečně zajímavé sledovat to z pohledu Němce/nacisty....
(SPOILER) Velmi silná kniha která mě zasáhla a stojí za přečtení. Je zvláštní a jiné koukat na "problém" s likvidováním židů očima nacisty. Na jedné straně celkem obyčejný rodinný život a na straně druhé snaha splnit veškeré rozkazy, k velké spokojenosti nadřízených, ať už jsou jakékoli. Opravdu mě utkvěla v hlavě věta "Když to neudělám já, tak to bude někdo jiný", je v ní hodně pravdy, ale to nikoho neomlouvá. Líbil se mi konec, to Rudolfovo smíření se smrtí a postavení se čelem k činům které spáchal. Opravdu silný příběh, který jsem dlouho zpracovávala.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) nacismus válečné zločiny nacisté rozhlasové zpracování holokaust, holocaust podle skutečných událostíAutorovy další knížky
| 2005 |  Smrt je mým řemeslem |
| 1974 | Malevil |
| 1989 | Dědictví otců |
| 1974 |  Až delfín promluví |
| 1989 | V rozpuku mládí |
Přečteno za jednu noc. Otřesný, nezapomenutelný literární zážitek, z kterého mi bylo fyzicky zle. A nejhorší na tom je, že to tehdy byla realita, žádná fikce.