Smrt je mým řemeslem
Robert Merle
Román Smrt je mým řemeslem je psychologickou studií "vzorného nacisty" Langa, inspirovanou skutečnou postavou válečného zločince Rudolfa Hösse. V horizontu let 1913 až 1945 zachycuje takřka deníkovou formou proměnu "obyčejného" člověka ve zvráceného jedince, zrůdu odpovědnou za vraždění v koncentračním táboře Osvětim. Krize poválečného Německa dvacátých let minulého století, růst nacismu a fašismu, mravní krach velké části národa - to vše vytváří horizont děsivého příběhu o ztrátě smyslu pro nejzákladnější lidské hodnoty. Cyničnost a nedostatek rozlišovacích schopností, které tento úpadek doprovázejí, nejlépe ilustruje scéna z knihy, kdy je Lang postaven ve Varšavě před soud. Na obvinění, že zabil tři a půl miliónu osob, požádá o slovo a odpoví, jako by nechápal pravý význam svých slov: "Promiňte, zabil jsem jich jenom dva a půl miliónu."... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2005 , Naše vojskoOriginální název:
La mort est mon métier, 1952
více info...
Přidat komentář
V prví půlce knihy jsem si říkala, proč má zde takové vysoké procento hodnocení a proč vlastně tu knihu čtu. Druhá půlka byla zajímavější, ale drsná..neuvěřitelné, že se takový člověk jako Lang, podstatě chytrý člověk, ale bez vlastního názoru dostane k takové moci.. dopadne to tak to dopadlo..
Začátek docela nudný...ale od poloviny napětí...hrozné psycho...v Osvětimi jsem byla a nikdy více...
Očekávala jsem trochu něco jiného. První polovina knihy nemá skoro žádný spád, který mě natolik ukolébal, že jsem knihu odložila a ani nedočetla. Za mě zklamání.
Psychopatů je prý v populaci zhruba jedno procento. Tato kniha je sondou do duše jednoho z nich, má-li ovšem takovýto člověk duši. Robert Lang je bezpochyby narušená osobnost a snad i oběť výchovy svého otce. Spíše než provaz by si zasloužil pobyt v psychiatrické léčebně. Spolu s Jiskrou života od Remarquea by tako kniha měla být povinnou četbou. Abychom nikdy nezapomněli.
Při čtení mě chvílemi opravdu mrazilo. Nemám moc ráda nacistickou tématiku a kniha se mi dostala do ruky náhodou, ale jsem za to opravdu ráda. Skvělá ukázka toho, jak můžou být lidé zvrácení. Doporučuji přečíst.
Přečteno jedním nádechem! Doporučuji!
Je hrozné, jak nacisté dokázali vymýt člověku mozek, aby poslouchal jejich zvrácené rozkazy. Robert Lang se stal svým způsobem obětí nacismu a místy mi ho přišlo i líto...
Kniha o nacismu a zvěrstvech páchaných v koncentračních táborech z pohledu lidské stvůry. Začátek se poněkud vleče, ale pak najednou kniha dostane spád a čtenář se nemůže odtrhnout. Lang je narušená osobnost zcela prosta emocí a citu (říká o sobě, že není smyslný, ale to dostatečně nevystihuje totální absenci soucitu, lásky, či jiných projevů lidskosti - k těm se musí nutit jako herec na divadle), chorobně závislá na udílení rozkazů. Věrnost, důslednost, odpovědnost za své jednání, pravidelnost a řád - to jsou jeho životní jistoty. Z jeho robotického chování běhá mráz po zádech: když zemře "kamarád", necítí nic, ani lítost, ani ztrátu, jakákoliv drobná lež v zájmu záchrany života cizího nebo i jeho vlastního je nepřípustná. Díky takovýmto lidem mohl zrůdný nacistický systém fungovat tak efektivně, jak fungoval. Kdoví, zda by v jiných podmínkách, než jakým byl v dětství vystaven (matka mu nikdy neprojevila lásku a nechala ho napospas psychickému teroru despotického otce), vyrostl ve stejně citově narušeného jedince. Doporučuji vydržet nezáživný začátek, odměnou bude četba, která opravdu stojí za to!!!
Rudolf Lang, člověk, kterého by mohlo být člověku na začátku knihy snad i líto ( v kontextu s jeho dětstvím) se v průběhu četby změní v dokonalou zrůdu s totálně zvráceným myšlením, neschopnou téměř jakéhokoli citu. Snaha slepě plnit rozkazy a naprosté ztotožnění s pseudofilozofií nacismu na čtenáře musí působit přímo obludně. Nejen Lang, ale statisíce jiných Němců jeho doby se naprosto odlidštilo a svojí ideologií ospravedlňovalo všechny zrůdnosti, které páchali na lidstvu. Kniha psaná formou deníku či vzpomínek je děsivá svojí formou. Výpovědí člověka, který je do poslední chvíle přesvědčen, že nespáchal nic zlého, jen plnil rozkazy.
Kniha je perfektní, i když se mi ze začátku četla hůře, ke konci jsem se nemohla odtrhnout. Ačkoliv byl Rudolf Lang vykreslen jako psychopat bez citů, bylo mi ho v konečném důsledku spíše líto. Neuposlechnutí rozkazu bylo pro něho horší než smrt. Byl to člověk, který svůj úkol plnil jak nejlépe uměl - jakýkoliv. Kniha je bezesporu výbornou psychoanalýzou, která nám ukázala, co všechno předcházelo tomu, aby byl Rudolf takový, jaký byl.
Smrt je mým řemeslem, aneb jak rychle a efektivně zlikvidovat co nejvíc ,,jednotek´´. Úplně mrazí z toho, že nacisti brali Osvětim opravdu jako továrnu. Neskutečné, neuvěřitelné a přesto se to dělo......
První třetina knihy malinko nezáživná, pak už to jelo, až se mi žaludek obracel. Bezcharakterní ledová bestie, která jenom plní rozkazy a nic jiného ji nezajímá, jak není řád a nikdo kdo by velel tak se nedá žít. Je to hrozné ale pomohlo mi to malinko pochopit na jekém principu tyhle zrůdy jely. Určitě doporučuji, i když je to hodně hodně drsné. Stalo se to a nemůžeme před tím zavírat oči.
Není jednoduché vylíčit pocity z tohoto románu dle skutečných událostí. Fascinující sonda do myšlení jednoho z důležittých nacistických zločinců. Druhá světová válka, holocaust, nacismus, koncentráky, SS, neuvěřitelná krutost, bezcitnost. Nechtěla bych to prožít na vlastní kůži. Zloduchů jako Rudolf Lang-Höss je kolem nás, na světě kdekoliv i nyní dost a nemusí být jen na nejvyšších postech. Toto dílo je varováním, abychom je včas zastavili, ale kdo to dokáže?
Polovina knihy vypráví o tom, kdo byl Lang než se stal manželem, členem SS a velitelem KT.
Kupodivu se to četlo jako po másle. Neuvěřitelné, jak výchova a víra předurčila Langa k tomu, aby dokázal poslouchal slepě rozkazy.
Doporučuju přečíst, ale ne z toho důvodu, že by se mi kniha "líbila" - tímto výrazem bych to rozhodně neřekla. Je to děsivý výpověď o tom, jak se dokáže rozběhnout mašinérie, o které dokážeme dnes říct, že byla krutá, přesto sami necháváme něco podobného obrůstat svět bez povšimnutí stejně jako před druhou světovou válkou či jindy předtím.
Nejděsivější na tom nejspíš je, že podobnou povahu jako Rudolf Lang má v mém okolí tolik lidí... Netečnou a přizpůsobivou. Chladnokrevnou. Protože je přesvědčená o tom, že svět je krutý a raději mu ke krutosti dopomůže, než by proti ní bojovalo...
Zajímám se hodně o druhou světovou válku a obvzlášť o osud všech lidí, kteří prošli koncentračními tábory. Myslím si, že tato kniha je nejlepší sondou do myšlení jednoho z největších zločinců dvacátého století. Fascinující
Dávam tri body, ale skôr by som sa priklonila k 3+. Zaujímavé poňatie toho, prečo sa stalo, to, čo sa stalo. Aj tak si myslím, že výchova v prípade Rudolfa nebola finálnym činiteľom- veľa za to mohla aj genetika, ktorá sa skrývala v jeho bunkách od počatia.
Prekvapil ma ale fakt, že kniha bola prvýkrát vydaná už v roku 1952- keď tie časy ešte neboli prebolené a bola to ešte priveľmi boľavá a citlivá téma (akoby to teraz, tak nebolo, že?).
Asi by sa o tom dalo diskutovať, polemizovať rozsiahle hodiny, a húfy psychológov by o tom mohli písať knihy a ďalšie knihy, ale podstata človeka sa nemení. Či už hovoríme o roku 1952, alebo 1295, alebo 2014...
Na začátku knihy sem si říkala, že to není možné, Že není možné, aby se někdo mohl chovat tak, jako Rudolf Lang. Jenže - s postupem času jsem si začala říkat, že pro něj to je nejspíš normální. I když si nedovedu představit, jak někdo nemůže být neschopen neuposlechnout rozkaz.
Každopádně, tohle byla nejlepší kniha, kterou jsem za poslední dobu četla. Byla poutavá, zajímavá, a občas jsem se při čtení i pousmála.. Určitě bych ji doporučila všem, které jen trochu zajímá druhá světová válka.
"Zabil jste tři a půl milionu lidí!" Požádal jsem ho o slovo a opravil ho: "Promiňte, zabil jsem jich jenom dva a půl milionu." V sále se okamžitě ozval hluk a prokurátor křičel, že bych se měl stydět za svůj cynismus. Ale já jsem neudělal nic jiného, než že jsem upřesnil nesprávné číslo."(jeden z nejsilnějších odstavců, jenž jsem kdy četl)
Přiznám bez mučení, že první polovinu knihy jsem se musel přemáhat, abych ji vůbec dočetl, ale konec (poslední třetina) je tak zničující a zdrcující, že jen málo která kniha mě tak zasáhla, protože tohle není sci-fi, tohle se bohužel opravdu stalo!At tato kniha zůstane mementem a varováním, povinnou četbou, aby se něco takového už nikdy neopakovalo, neb Langů, čekajících na svůj smysl života/rozkaz/spasitele/vůdce je bohužel plný svět.
Kniha, ze které přechází mráz po zádech a člověk se musí podivovat nad chladností, s jakou hlavní postava zabijí lidi.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) nacismus válečné zločiny nacisté rozhlasové zpracování holokaust, holocaust podle skutečných událostíAutorovy další knížky
2005 | Smrt je mým řemeslem |
1974 | Malevil |
1989 | Dědictví otců |
1974 | Až delfín promluví |
1989 | V rozpuku mládí |
Jinému národu by se to nikdy nepodařilo. Němci byli a stále jsou vychovávaní k poslušnosti a preciznosti. Nesouhlasím se zvráceností Rudolfa. Těžce ho poznamenalo dětství a německá povaha to dovršila. Byl v nesprávných časech na nesprávných místech. Je mi ho líto.