Smrt je mým řemeslem
Robert Merle
Román Smrt je mým řemeslem je psychologickou studií "vzorného nacisty" Langa, inspirovanou skutečnou postavou válečného zločince Rudolfa Hösse. V horizontu let 1913 až 1945 zachycuje takřka deníkovou formou proměnu "obyčejného" člověka ve zvráceného jedince, zrůdu odpovědnou za vraždění v koncentračním táboře Osvětim. Krize poválečného Německa dvacátých let minulého století, růst nacismu a fašismu, mravní krach velké části národa - to vše vytváří horizont děsivého příběhu o ztrátě smyslu pro nejzákladnější lidské hodnoty. Cyničnost a nedostatek rozlišovacích schopností, které tento úpadek doprovázejí, nejlépe ilustruje scéna z knihy, kdy je Lang postaven ve Varšavě před soud. Na obvinění, že zabil tři a půl miliónu osob, požádá o slovo a odpoví, jako by nechápal pravý význam svých slov: "Promiňte, zabil jsem jich jenom dva a půl miliónu."... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2005 , Naše vojskoOriginální název:
La mort est mon métier, 1952
více info...
Přidat komentář
Hodnocení není úplně jednoduché. Kniha je výborná, ale popisuje jeden z nejnechutnějších činů našich dějin a je sondou do osobnosti člověka (kterých bylo bohužel nacistické německo na vedoucích postech prostoupeno), který bral vyhlazení takového množství lidí stejně, jako dnes bere majitel jakékoliv firmy problematiku zvýšení své výroby. Rozhondě by si ji měl přečíst každý, kdo má natolik dostatečný intelekt a vysokou inteligenci k tomu, aby pochopil, jaká zvěrtstva knina popisuje, a že čistě technický přístup hlavní postavy k plnění svého úkolu byl snad ještě děsivější, než samotný čin.
Její přečtení, stejně jako návštěvu koncentračních táborů, považuji za nezbytnost k tomu, aby si člověk dokázal udělat obrázek, co za obludný úkaz III. říše byla...snad si to jednou uvědomí i každý vyholený adolescent, co v partě jemu podobných zvedá pravici aniž by věděl, co doopravdy propaguje.
Z hlediska výpovědní hodnoty této knihy bych ji osobně doporučila pro přečtení všem. Každý si může udělat obrázek o zrůdnostech, které probíhaly, jak se oběti odlidštily na pouhé položky, které je možné jednoduše odepsat a jak jejich smrt pomáhala statistikám pro kvalitnější likvidaci zbylých mas. Je to opravdu holá a děsivá výpověď o člověku, který byl veden ke stoprocentnímu plnění plánu a dává možnost nahlédnout do hloubi celé eliminační mašinerie.
Doufám, že lidstvo se poučí a historie se nebude opakovat, protože pak by mohl být stejnou odepsatelnou položkou seznamu kdokoliv z nás...
Čerstvě dočteno. Kniha je psaná velmi čtivým jednoduchým jazykem. První polovina mě sice moc nebavila, ale pro vykreslení psychologie hlavní postavy byla nezbytná. Konec knihy jsem ale zhltla bez sebemenší přestávky. Téma je skutečně mistrovsky zpracované. Tak jak jste na tom, přemýšlíte teď také více o morální odpovědnosti za vaše činy a jejich následky? A co svědomí - myslíte si, že je podmínkou lidství? Velmi obohacující kniha, kterou bych doporučila všem.
Jak již bylo řečeno,hrůzné,ale poučné.Nakonec se člověk přistihuje při myšlence,že to byl docela hodný člověk,a to je právě ta zrůdnost,kterou nám skvěle Marle popsal.On to opravdu umí.
Přemýšlím, jaký vhodný superlativ pro tohle dílo použít... Ačkoliv je plné hrůzy, nelidskosti a neuvěřitelného fanatismu, působí lehce, přímo graduje a nabírá na atraktivitě. Nespornou předností je mnohokrát zmiňovaný "pohled z druhé strany". "Promiňte, ale myslím, že nechápete moje stanovisko. Není na mně, abych přihlížel k tomu, co si myslím. Mou povinností je poslouchat."
Kniha vskutku zajímavá už jen proto, že většinou chyběly myšlenky hlavního hrdiny, takže jsem měla v některých částech chuť hlavním hrdinou zatřást a vlít mu trochu světla do tmy a nečinnosti jeho citů, myšlenek a svědomí. Hlavní postavu jsem spíše vnímala jako jakýsi objekt a činy které vykonával byli jenom úkoly, ke kterým byl tento objekt stvořen.
Jen pro silné povahy. Velmi syrově napsaný příběh a osud nacisty. Popis jeho života doma s nábožensky fanatickým otcem, pak práce vojáka, nezájem o ženy, vybudování si statku a nakonec jeho práce pro SS. Velice zajímavě propracovaná psychika, čtenář nahlédne na problematiku holocaustu pomocí očima SS, který si vůbec až do svého odsouzení na smrt neuvědomuje, co dělá špatně.
Pohled z druhé strany. Možná proto mě přišla tato kniha ještě hrůznější než jiné knihy z prostředí koncentračních táborů. Ale třeba alespoň trochu pomůže odpovědět na otázku, která mě napadá vždy při čtení těchto knih: "Jak k tomu mohlo dojít?, Jak to, že se z lidí staly takové zrůdy?"
Na tuhle knihu jsem narazila čistě náhodou a je to již delší doba,co jsem ji četla..přesto si ji dobře pamatuji..Zaujala mě svým popisem míst, svou jednoduchostí a přesto složitostí..Je tam jiný náhled na nacismus, z pohledu člověka, který "jen plnil rozkazy" a víceméně se ho to netýkalo. Ale rozzářené oči při plynových komorách mu upřít nešly. Skutečně jsem si podle vyprávění dokázala udělat obrázek...
Velmi doporučuji, je to čtivé, i když zase o tom "ošklivém tématu..."
K této knize jsem se dostala díky referátu z literatury. A nejprve jsem neměla v úmyslu ji přečíst úplně celou. Měla jsem v plánu přečíst ji jen zběžně, udělat si pár poznámek, zpracovat referát a konec. Ale nakonec jsem knihu nemohla odložit a již několikrát si ji přečetla znovu.
Jedna z mála knih v doporučené četbě, za kterou jsem kantorům děkovala. Velice dobře napsaná kniha a pro slabé povahy velice silné čtení.
Tvrdo vychovávaný Rudolf, ktorého na začiatku knihy ľutujete, sa zmení v príšernú neľudskú bytosť, ktorú začínate nenávidieť. Šokujúca spoveď človeka, ktorý sa podieľal na smrti miliónov židov počas 2. svetovej vojny. A vôbec to neľutuje, pretože rozkazy a "láska" k Nemecku boli viac než čokoľvek iné.
Exkurze do hlavy a života jednoho nacistického pohlavára, který "jen" dělá svou práci...Syrový pohled do nitra osvětimské mašinérie.
Drsné, smutné, hlavní postava mi přišla jako stroj, bez citu, emocí. Šokující. Mě to stačilo, tohle téma fakt nemusím, kniha je první a poslední co jsem na toto téma četla.
Svědectví Richarda Glazara v knize Treblinka, slovo jak z dětské říkanky na mě mělo silný vliv. Asi proto, že je autentickou zpovědí člověka, který "byl při tom". Kniha Smrt je mým řemeslem naproti tomu nabízí pohled z druhé strany. Ne z pohledu oběti, ale strůjce celé té hrůznosti. Dovolí vám nahlédnout do hlavy člověka, kterému naprosto chybělo... Co vlastně? Svědomí, cit, empatie, soucit. Člověka, který nerozlišoval mezi prací v továrně a hromadným vražděním, vždy splnil úkol na 200%, a nikdy nepochopil zděšení svých pozdějších soudců. Snad nezapomeneme, že tento román není fikcí.
Kniha mě ze začátku moc nezaujala, ale jakmile jsem se přehoupla přes půlku, hltala jsem každé slovo, je až neuvěřitelné, co se to dělo :-(
Je to zdroj, který vám ve škole při povídání o holocaustu nikdo nedá. Spisovatel Robert Merle zpovídá nacistického velitele koncentračního tábora u Osvětimi tak sugestivně, že jsem se zkrátka několikrát přistihl, jak s tím parchantem sympatizuju.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) nacismus válečné zločiny nacisté rozhlasové zpracování holokaust, holocaust podle skutečných událostí
Autorovy další knížky
2005 | Smrt je mým řemeslem |
1974 | Malevil |
1989 | Dědictví otců |
1974 | Až delfín promluví |
1989 | V rozpuku mládí |
Je to zvláštní čtení. Vše o hrůzách a poučnosti už tu bylo řečeno, takže to vynechám. Nejdivnější je asi fakt, že jsem zvyklá si v románu postavy více či méně oblíbit. Tady to vážně není možné. Dámy a pánové, on byl to prostě blázen. Je ovšem dost pravděpodobné, že ho z něj udělal otec. Možná by to tedy mohla být i poučná literatura pro některé dnes dost pošahané rodiče.. Každopádně stojí za to přečíst...