Smrt je mým řemeslem
Robert Merle
Román Smrt je mým řemeslem je psychologickou studií "vzorného nacisty" Langa, inspirovanou skutečnou postavou válečného zločince Rudolfa Hösse. V horizontu let 1913 až 1945 zachycuje takřka deníkovou formou proměnu "obyčejného" člověka ve zvráceného jedince, zrůdu odpovědnou za vraždění v koncentračním táboře Osvětim. Krize poválečného Německa dvacátých let minulého století, růst nacismu a fašismu, mravní krach velké části národa - to vše vytváří horizont děsivého příběhu o ztrátě smyslu pro nejzákladnější lidské hodnoty. Cyničnost a nedostatek rozlišovacích schopností, které tento úpadek doprovázejí, nejlépe ilustruje scéna z knihy, kdy je Lang postaven ve Varšavě před soud. Na obvinění, že zabil tři a půl miliónu osob, požádá o slovo a odpoví, jako by nechápal pravý význam svých slov: "Promiňte, zabil jsem jich jenom dva a půl miliónu."... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2005 , Naše vojskoOriginální název:
La mort est mon métier, 1952
více info...
Přidat komentář
Tak přátelé, tohle je strašně zajímavá knížka. Největší zajímavost a zároveň zákeřnost tkví v tom, že ač dělal Rudolf Lang obrovské zvěrstva, měl jsem pro něj určité pochopení. Je to strašné, hambím se, ale danému pocitu jsem se nemohl ubránit. Nakonec mi Rudolfa bylo aj docela líto a to, nikdy autorovi neodpustím !
Dlouhou dobu jsem se odhodlával k jejímu přečtení a musím říci, že nelituji. Knížka detailně vyobrazuje situaci v koncentračních táborech za 2. světové války, na které musel hlavní hrdina dohlížet. Je zde přesně vidět jak se dá člověk člověkem zmanipulovat a zfanatizovat. Z takřka normálního kloučka se stává zabijácká bestie, která to neděla ze své vůle ale z poslušnosti, protože je učen od mládí plnit rozkazy. Hodnotím rozhodně nejlépe :)
neskutečný příběh-přečteno za jeden večer...nejvíc mrazí postupné znetvořování osobnosti, a až na samotném konci jsem si uvědomila, jakou značnou mírou k tomu přispěla výchova jeho otce. příkazy a jen příkazy. příběh pracovitého člověka narozeného ve špatné době. za socialismu by byl jistě dělníkem roku. za kapitalismu milionář.
Roberte, Roberte. Tys mi dal. Jsi génius. Dávám Ti pět bodů, ale dala bych Ti třeba i deset. Ale pak bych Ti musela nějaké strhnout za ty bezesné noci a sny o mrtvolách. Ale neudělám to ;-).
Kdyby člověk nevěděl co se všechno událo za 2.sv. války, tak by si myslel, že čte nějaký až sci-fi román z nedávné minulosti. Působilo to na mě až nepředstavitelně. Že o těch lidech přemýšleli jenom v číslech... Každopádně, doporučuji přečíst následně i třeba Treblinku od R. Glazara aby si člověk mohl udělat názor z obou stran pohledu.
Hodně dobrá, velmi silná kniha. Suché vyprávění v první osobě je geniální, člověk má strach, aby se tím příšerným chladem, který z něho čiší, nenakazil.
Neskutečné, neskutečně čtivé a po přečtení se dostavil pocit duševního vyčerpání... Ufff.
Zajímavý pohled z "druhé strany" - z pohledu SS. Přijde mi, že ten člověk nebyl psychicky úplně normální, těžce závislý na rozkazech, bez kterých nedokázal fungovat - asi následek dětství.
Kniha byla velmi čtivá - přečetla jsem ji za 2dny
Čtivá kniha (přečteno za 2 dny) a zajímavý psychologický profil. Doporučuji hlavně mladým, kteří nemají ani ponětí o té době a také doporučuji přečíst knihu Jiskra života od Remarqua - http://www.databazeknih.cz/knihy/jiskra-zivota-72039 . Nemělo by se zapomenout!
Snad jediná kniha, kterou jsem četla před pěti lety, ale když si na ni vzpomenu, mám úplně stejný pocit jako bych ji zrovna dočtenou odložila. Ve své krutosti nádherná kniha, která popisuje to, co nikdo z nás stále nedokáže pochopit.
Ukázka toho, jak dětství a prostředí, ve kterém vyrůstáme, především rodina a lidé, kteří nás vychovávají formují naše vnitřní já. Často jsem se přistihla při myšlence, že za to Rudolf vlastně ani nemůže, co se z něj stalo. Kniha stojí za přečtení a zamyšlení se.
Od začátku do konce přímo dychtivé čtení! Je to paradox, protože kniha popisuje vlastně samé ošklivé a hrůzné věci. Člověk je tím bohužel až fascinován. Snad ze samé radosti, že se to nestalo právě jemu. Šokující kniha a jedna z nejlepšich co jsem kdy četl...
Vysoká očekávání byla naplněna jak ohledně kvality, tak i děje. Slabší povaha snad i může po (během) čtení trpět nějakou dobu nočními můrami, neboť příběh je pochopitelně drsný, hlavní hrdina nemá slovo cit ve svém slovníku. Věřím, že 99,99% lidí by se zachovalo na jeho jinak a odmítlo by přání mocných a nebezpečných nadřízených, ale takhle v bezpečí se to tvrdí snadno...
Tuto knížku rozhodně doporučuji k přečtení.
Ačkoliv se mi během čtení mnohdy zvedal žaludek, jsem nevýslovně ráda, že jsem vydržela a knihu dočetla. Číst myšlenky člověka, který toho má na svědomí tolik, je zkrátka samostatná kategorie literatury. Nejvíce mě asi pohltil konec, kdy Rudolf Lang konečně projeví svůj názor na celou věc. Zajímavé, vidět to i z toho druhého úhlu pohledu.
Začetl jsem se do knihy a neodložil ji, dokud jsem nedočetl. Tak pohlcen už jsem dlouho nebyl. Přes veskeré mrazení v zádech, a možná právě kvůli němu musím autora pochválit, jakým způsoběm knihu napsal. Lang je velice zvláštní osoba, absence soucitu a bezmyšlenkovité plnění rozkazů jsou pro něj nadřazeny nade všechno. Knihu vřele doporučuji, ve druhé polovině se pak připravte na mrazení v zádech...
Velice poutavá kniha šokuje obrazem koncentračního tábora, pohledem na technickou stránku likvidace lidí, systémem práce nacistů... Přečetla jsem ji, protože je obrazem skutečných událostí. A já chci vědět jaký byl svět. Ale pak jsem nemohla týden spát v klidu než to má hlava zpracovala.
Kniha, která je svým zpracováním naprosto odlišná od většiny knih, které jsem na toto téma četla. Zanechává ve mně velice silný dojem a stísněné pocity. Především díky větě: "Nemám proč mít výčitky svědomí. Vyhlazování byl možná omyl. Ale já je nenařídil."
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) nacismus válečné zločiny nacisté rozhlasové zpracování holokaust, holocaust podle skutečných událostí
Autorovy další knížky
2005 | Smrt je mým řemeslem |
1974 | Malevil |
1989 | Dědictví otců |
1974 | Až delfín promluví |
1989 | V rozpuku mládí |
Tuto knihu vážně doporučuji si přečíst, velmi zajímavá, čtivá, jedna z knih, na kterou se nezapomíná.