Smrt je mým řemeslem
Robert Merle
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/275957/smrt-je-mym-remeslem-KtK-275957.jpg
5
3932
3932
Světoznámý román Smrt je mým řemeslem je sugestivní zpovědí Rudolfa Langa (ve skuletečnosti Rudolfa Hoesse), který během svého působení v koncentračních táborech dohlížel na smrt nespočtu lidí. Na jedné straní milující otec a manžel se stal pro miliony lidi symbolem zla a smrti - byl to muž, jenž postupně ztratil víru v boha, ale našel novou: v Německo...... celý text
Přidat komentář
Robert Merle napsal tuto knihu dokonale. Vryje se pod kůži a vy nemůžete přestat číst i když víte že s každou další stránkou to bude jen horší. Merle úžasně vystihl proměnu postavy. Z malého vystrašeného kluka který touží po rodičovské lásce až po zrůdu, která plní rozkazy s takovou lehkostí a samozřejmostí. Ukázka jak fanatismem a neláskou vychovat zrůdu schopnou všeho.
Úplně zde nevidím tu zmiňovanou proměnu/vývoj postavy. Od chvíle, kdy v dětství onemocněl mi přišel už víceméně stejný - robot, který žije pro Německo a vykonávání rozkazů (ať jsou jakékoliv). Dostalo mě přirovnání k pilotovi, který na rozkaz shodí bombu na město a vlastně taky spáchá masovou vraždu.
Čtení této knihy je velice těžký a nestandardní prožitek....čtenáře dokáže dostat na samé morální dno člověčenství, ze kterého se chce plakát hrůzou, noříte se čím dál více do příběhu, o němž víte, že nemůže a nebude mít dobrý konec. Je vám těžko, snad se i stydíte za to, jste také člověk. Možná, někde ...ne až tak daleko v minulosti, žil na této planetě člověk, který se rozhodl sortovat lidí .. ty jsi dobrý .. ty nejsi. Často mě u čtení této knihy napadalo....jak bych se zachovala já...kdybych se narodila v židovské rodině a jednou musela ...i s dětmi...nastoupit a jet...vystoupit a nalevo,nebo napravo??? V takovéto chvíli mě život unavuje, bojím se dnů dalších, přestože žiji v jiné době, tragédie holocaustu mě neskutečně zraňuje... ...Na druhou stranu . ..co kdybych se narodila v této rodině...kde se narodil Rudolf Hess, o němž kniha je....byla bych možná vychována v mládežnickém klubu podporující antisemitismus a přihlížela zvěrstvům holocaustu ... Já, která nejsem chopna zabít mouchu...bych se učila zabíjet člověka, o kterém by mně řekli , že je nepřítel. Vidím v této knize ohromné varování, memento doby, která se nesmí vrátit. Pokud tady na této planetě ovšem nezůstala ...a hrozí, pořád hrozí...
Dojem, který ve mně kniha zanechala, je otřesné svědectví..chlad a propracovanost rozhodnutí, která znamenala pro tisíce lidí rozsudek smrti. Silná dojmem, útlá počtem stran, taková je to kniha. Mohu jen a jen doporučit.
Smrt je mým řemeslem má jednu nevýhodu. Většina čtenářů již tak dopředu tuší, do čeho jde, protože si kniha nese cejch něčeho "šokujícího". I já to měl stejně a docela mě to během četby mrzelo, protože jsem se ochuzoval o více intenzivní zážitek. Tím samozřejmě nechci říct, že bych po přečtení cítil nějaké zklamání. To vůbec ne. Merle bravurně znázorňuje vývoj postavy, její proměnu a mimoto v pozadí jen tak vykresluje procesy konečného řešení židovské otázky. Není to nejlepší kniha o holocaustu, co vznikla. Neřekl bych ani, že je to primárně kniha o něm. Je to procedurální, takřka žurnalistický popis člověka, který se stane monstrem, i když jím v nitru nejspíš ani není a sám si to i přes mnohá morální dilemata neuvědomuje.
Hodně silné. Jen tak mě něco nerozhodí, už vůbec ne knížka. Ale poprvé jsem měla co dělat, abych ji dočetla.
Ani mne tato kniha neminula, už po několikáté.
Mrazivá, drsná, sugestivní a přesto napsaná jednoduše a racionálně.
Pochopíte příčiny a posléze i důsledky Langova chování.
Z pera Roberta Merleho je kniha dokonalá.
Prečítala som viac kníh na téma koncentračných táborov. Táto bola mrazivá, aspoň pre mňa, že ten hrozný sociopat bol schopný vraždiť ľudí a nič pri tom necítiť. Keby si tým svojim konaním aspoň ospravedlňoval nejaké pohnútky, které ho k tomu viedli, ale tu bolo fakt obrovské nič... Moje pocity z knihy presne vyjadrila DarthElle, pod to sa podpíšem.
Skvělá kniha! Bylo pro mne zajímavé pozorovat proměnu osobnosti. Nebo lépe řečeno to, jak výchova bez lásky a pocitu bezpečí, které dítě nutně ke svému zdravému vývoji potřebuje, vede k tomu, že se z člověka stane dokonale poslušný jedinec plnící "jen" rozkazy bez emocí. Potom už nepřekvapí, že se z takto vychovaného dítěte stala psychopatická osobnost.
Tohle byla hodně složitá kniha. Chápala jsem, že musíme znát minulost hlavní postavy (dle skutečné osoby), abychom věděli, proč dělal, co dělal a proč byl takový, jaký byl, ale nic to nemění na tom, že ten začátek je hodně těžký na prolouskání. V samotném koncentračním táboře už se to četlo ... "lépe" ... tam už se plně dostavila nechuť a odpor. Nejvíc k tomu, že nad táborem smýšleli jak nad továrnou a nad lidmi jako nad výrobky. Akorát, že zde nešlo o zlepšení způsobu výroby, ale o zlepšení způsobu likvidace. A hlavní postava nad tím přemýšlela s takovým chladem a odstupem až z toho mrazilo - všechny ženy, děti, muži, starci a s jeho svědomím to ani nehlo. Část, kdy se ho u soudu ptali, jak mohl posílat na smrt děti, když je sám otcem, byla hodně silná. Jeho odpověď, že v táboře se choval jinak než doma, v jeho mysli jistě obstála jako hodně dobrá omluva, ale pro normálně smýšlejícího člověka to není odůvodnění a už vůbec se to nedá tím omlouvat. Rudolf Lang/Hoess byl prakticky konstruktérem mašiny na smrt pro miliony nevinných lidí a jediné, co na to dokázal odvětit bylo, že jen poslouchal rozkaz. Necítil se vůbec vinen, však udělal jen to, co mu bylo řečeno. Jako celý život. Je to děsivé, je to smutné a mrazí z toho.
Už ze začátku sem si říkala, že není divu, co z toho kluka vyrostlo. Ale ani to není omluva za masovou vraždu. Absence vlastního myšlení neomlouvá.
Po prvních několika stranách jsem si říkala, že pokud je z toho všeho jenom půlka pravdy, není divu, co z toho kluka vyrostlo...
Celý příběh je podán z pohledu hlavního hrdiny a vzhledem k tomu, že on si vše dokázal svým způsobem vysvětlit, nepůsobí na mě pasáže věnované jeho působení v koncentračním táboře až tak děsivě jako v některých jiných knihách. Mrazí spíš z jeho osobnosti a z představy, že jsou lidé, kteří si tímto způsobem před sebou obhájí cokoliv...
Mrazivá psychologická sonda do duše jednoho nacisty, aneb jak snadno a jakoby mimoděk se souhrou všech okolností stane z člověka vraždící monstrum bez svědomí a citu.
Román napsán na motivy skutečných událostí vypráví o Rudolfu Hösseovi, nacistovi. Není to dle mého názoru psáno beletricky jako spíš jako populárně-naučná psychologická studie. Sledujeme vznik zločince a jak přemýšlí nad zločiny, které vnímá ale spíše jako prostě úkoly. Celkově hodnotím knihu jako velice zajímavou.
Velmi tvrdá kniha. Je až k neuvěření, jak klidná je ve knize hlavní postava Langa, která je inspirovaná skutečným velitelem Osvětimi Rudolfem Hössem. Je to velmi silné čtení, ale rychle se do něj dostanete a nebudete se od něj chtít odtrhnout.
Výborná kniha! Poprvé jsem četla knihu, kde je téma zachycené z té opačné strany. Je velice zajímavé pozorovat průběh toho jak se někdo obyčejný stane někým, koho zná celý svět jako jednoho z největších vrahů.
Kniha se, až na jednu část, dobře četla.... ale to téma je příliš vážné a těžké a některé popisy až děsivé :(
Kniha je velmi ctiva a vypovídá o strasne nacistické mašinérii. Hlavní postava Robert Lang vykonává rozkazy a vykonává je svědomitě. Po válce se nebojí soudu, protože jen vykonával rozkazy, vinu neciti. Nepociťuje lítost, když ho obviní, že zabil 3 a půl miliónu lidí, ještě soudce opraví, že jich bylo jen 2 a půl miliónu. Je zdceny, když se dozví, že jeho nadřízený spáchal sebevraždu a už nemůže říct, že Langovi dával rozkazy.
Kniha je pozoruhodná i v tom, jaký vliv má přísná výchova a že vychovávat dítě k poslušnosti, nemusí být vždy to nejlepší.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) nacismus válečné zločiny nacisté rozhlasové zpracování holokaust, holocaust podle skutečných událostí
Autorovy další knížky
| 2005 |  Smrt je mým řemeslem |
| 1974 | Malevil |
| 1989 | Dědictví otců |
| 1974 |  Až delfín promluví |
| 1989 | V rozpuku mládí |
Ze začátku se kniha zdála nudná. Psycho otec, matka úplně v jiném světě a malý Rudolf, který se chce otci zavděčit. Z obyčejného chlapce v knize vyroste zrůda. Lidská zrůda, které dají úkol a on jej chce splnit na 170%.
Nechutné. Nevěděla jsem jestli dřív plakat nebo zvracet.
5* dávám za to, že kniha ve mně zanechala velmi silné a hluboké pocity, dokonce i lehkou nenávist k lidem.