Smrt je mým řemeslem
Robert Merle
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/534539/bmid_smrt-je-mym-remeslem-65f83de4dc102.png
5
3950
3950
Mistři slova - Smrt je mým řemeslem - audiokniha obsahuje otevřenou zpověď nacisty Rudolfa Hösse. Autorem je Robert Merle. Čte Norbert Lichý. Režie Tomáš Soldán. Mistr zvuku Ivo Martiník. Hudba Lukáš Burry. Z jednoho pohledu vzorný otec a milující manžel, z druhého lidská bestie, která denně přihlíží umírání nevinných lidí. Otevřená zpověď nacisty Rudolfa Langa (ve skutečnosti Rudolfa Hösse), který přebírá velení nad koncentračním táborem, ukazuje fanatismus v několika podobách. Nejprve ten náboženský, kdy silně věřící rodina vyvíjí tlak na dospívajícího Rudolfa, aby se stal knězem, a poté fanatismus vojenský, kdy touha po moci zastiňuje poslední zbytky lidskosti. Román Smrt je mým řemeslem napsal Robert Merle podle zápisků skutečného velitele koncentračního tábora Osvětimi Rudolfa Hösse a zachytil v něm nejen tragédii 2. světové války, ale také osobní ztroskotání jedince, který podlehl falešné iluzi. Překlad A. J. Liehm. Edice Mistři slova je plná literárních pokladů. Naše nejlepší herecké hlasy, které jsou nám tak blízké, namlouvají své oblíbené knihy a významná literární díla, která je oslovila, ovlivnila a k nimž se třeba i rádi vracejí. Každý měsíc se můžete v Edici Mistři slova těšit na nové příběhy v jedinečném podání našich mistrů mluveného slova a potěšit tak svá srdce. Robert Merle (1908-2004) Francouzský spisovatel, dramatik, překladatel a literární vědec prožil dětství v exotickém Alžírsku, odkud se rodina přestěhovala do Francie. Po studiích bojoval ve 2. světové válce, a tyto zkušenosti později využil ve svém díle. Německou povahu poznal v tříletém zajetí, do kterého upadl po bitvě u Dunkerque. Jako spisovatel se zaměřoval na válečné romány, utopie, politické i satirické knihy. Některé z nich se staly předlohami k filmům. Opakovaně se prostřednictvím postav zabývá lidskou psychikou, ve které se nachází příčina zla a nebezpečného fanatismu. Merle je nositelem Goncourtovy ceny za literaturu. Norbert Lichý (1964) Tváří i hlasem jedinečná ikona si zvolila jako své symbolické prostředí Ostravu. Vřelý vztah k divadlu provází Norberta Lichého už od dětství, kdy se v režii svého hereckého tatínka začal objevovat na divadelních prknech. Profese ho zavedla nejprve do Městského divadla v Šumperku, poté do Divadla loutek v Ostravě. Od roku 1987 exceluje v Divadle Petra Bezruče, kde hraje výrazné charaktery. V hlavní roli ho mohli diváci vidět například v Lakomci, Rozmarném létu nebo Spalovači mrtvol, za ztvárnění Mendela Singera ve hře Job byl oceněný Cenou Thálie. Ve volném čase se věnuje dalším pestrým aktivitám – skládá hudbu, namlouvá dokumenty, rozhlasové hry a audioknihy, také hraje v televizních seriálech.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno:
2024
,
Audioteka
Originální název:
La mort est mon métier, 1952
Interpreti: Norbert Lichý
více info...
Přidat komentář
Kniha na mě hluboce zapůsobila, již dlouho jsem nečetla nic, nad čím bych se zpětně pozastavovala tolik. jako právě u Smt je mým řemeslem. Pasáž, kde Lang (tehdy ještě šestnáctiletý) trestá jednoho ze svých dragounů, který mu na to se zahanbením odpoví, že má doma stejně starého syna, mnou otřásla a fascinovala zároveň. Postava Langa si i přes svoji zhoubnost a zvrácenost zaslouží můj obdiv, neboť měl velmi pevnou osobnost a šel i přes svoje morální hranice jen kvůli tomu, aby uposlech rozkazy.
Líbí se mi, jak je tato kniha napsaná z druhého pohledu, totiž samotného člena strany a ne, jak je tomu v jiných knihách a vlastně všude okolo, z pohledu jakési oběti. Asi by mě nikdy nenapadlo, že oni to taky vlastně neměli jednoduché. Na začátku ani oni sami nevěděli, do čeho jdou. A až už bylo jasno, neměli kam utéct, museli plnit rozkazy a snažili se ochránit sami sebe a své rodiny. Teď je ale otázkou, zda by bylo lepší, kdyby proběhla nějaká vzpoura, umřeli by dříve, než stačili zabít miliony lidí. Možná by si na tu práci stejně našli někoho jiného. Asi to tak mělo být. Takhle na mě zapůsobila tato kniha, budu na ni ještě dlouho myslet. Samozřejmě nechci říkat, že se Němci zachovali správně, ale rozhodně je zajímavé a přínosné, vidět to jinak.
Tato kniha není má první od Merleho, ale líbila se mi nejvíce. Výborné je vyprávění ichformou. Příběh je tak ještě čtivější. Nemohl jsem se od knihy odtrhnout a čím více jsem se blížil konci tím více jsem hltal každou další stránku. Cynismus a zaslepenost hlavního hrdiny jsou neuvěřitelné. Například, když u soudu jen suše opraví počet jím zabitých "jednotek". Nebo jeho rozhovor s Elsou, když zjistí co dělá a zeptá se ho zda by rozkaz uposlechl i kdyby šlo o jeho nejmladšího syna...
Už dříve jsem četl o situaci v meziválečném Německu. Díky této knize si čtenář jednoduchou a rychlou formou spojí mnoho souvislostí a událostí, které ve finále vedly k nástupu nacistického režimu k moci.
Kniha, ze které mě mrazilo. Dokonale napsaný příběh o tom, jak jeden režim dokázal vyprodukovat lidi, kterým nic nebylo proti srsti, a kteří se snažili plnit rozkazy bez ohledu na to, co je to stojí.
Hodnotit tuto knihu není vůbec jednoduché. V podstatě každý si v ní najde "ten svůj" správný názor a postoj. A to opravu od extrémního prava až po extrémní levo. Od tvrdého odsouzení až po milosrdnému politování. Lze přemýšlet, jestli režim vytvořil tyto kreatury nebo naopak takové kreatury tento režim vytvořily. Kam až má vést smysl pro povinnost a kdy vzepření se tomu je právě tato povinnost? Vzhledem k tomu, že autor je jen vypravěčem příběhu a nevnucuje čtenáři nějaká rychlá řešení a závěry, je vše ostatní naloženo na bedra čtenáře. A to je dobře. Jinak se kniha čte jedním dechem a nejsou v ní žádná lichá místa. Já dávám plný počet hvězdiček.
Jedna z nejzásadnějších knih, které jsem v mládí četl - navedl mě na ni učitel češtiny na učňáku. Chladné, nelidské a strohé uvažování hlavního "hrdiny", které v něm vypracovala přísnost jeho otce při vymýšlení lepších a účinnějších způsobů likvidace lidí deníkovou ichformou se čte samo a je to mrazivé čtení. A přitom se člověk s Hössem člověk nechtěně ztotožní a chápe jeho jednání, vždyť on jen co nejlépe plnil rozkazy.
Autentické a mrazivé až do morku kosti. Psychologické vykreslení zrůdy od výchovy přísně chladného otce až po stvoření koncentračních táborů. Velice sugestivní...
Díky této knize jsem si tématiku 2. světové války "oblíbila". Ne že by se mi líbily popisy smrtících scén, ale Merle vás svým poutavýmm popisem příběhu tak vtáhne do děje, že knihu nemůžete odložit, dokud ji nedočtete, ačkoliv nad některými stránkami mi běhal mráz po zádech.
Opravdu dobře napsaná kniha. Moc tuto tématiku nemusím, ale po jejím přečtení nelituji a každému k přečtení doporučuji!!
Co vedlo Merleho k ještě většímu očernění Rudofla Hösse? Lze to ještě víc? Nevypovídají skutky a historické souvislosti mnohem víc, než kniha, kterou můžeme zařadit spíš do historických románů než do literatury faktu? Ve své knize - Smrt je mým řemeslem předvádí Rudolfa jako psychopata - člověka bez citů a pocitů. Například incident se smrtí jeho rytmistra roku 1918. Neuvádí sám Rudolf Höss ve své autobiografii, že ho smrt jeho rytmistra velice zasáhla? Dále by bylo hodno podotknout, že sám Rudolf se vždy cítil být spíše vojákem a tuto práci si nevybral. Jak jste se mohli sami dočíst - několikrát podal odvolání na frontu, nikdo jeho přání nevyslyšel - uměl příliš mnoho v mašinérii smrti. Vzpoura proti této práci by ho stála život. Nechci být zlá, ale málokdo by zemřel sám, jen proto, aby ušetřil ostatní. Jistý pud SEBEzáchovy v sobě máme a ruku na srdce - přehnaná lítost nad lidmi nevykazuje ani známku důkazu, že by kdokoliv z vás jednali jinak. Navíc, kdybyste se vzbouřili, příjde na vaše místo někdo jiný...
Kniha byla sama od sebe dobrá a četla se lehce, když jsem se odprostila od skutečnosti, že se má jednat o Rudolfa H. Bohužel v honu za senzací Merle napsal historicky zcela bezvýznamnou knihu. A to ze dvou důvodů - prvním je, že už autobiografie Rudolfa existuje a je běžně sehnatelná. A druhým je, že jen málo informací z knihy se zakládá na historických faktech a reálných pramenech.
Asi jsem divná - nebo jen nemám potřebu tak děsně zveličovat, ale nic zase tak brutálního se tam nedělo. O lidech se mluví jako o jednotkách, nic přesně naturalistického se zde neodehrává...
Ale nehodnotím úplně negativně. Díky častému umístění v povinné četbě mají lidé alespoň nějaký náhled na události minulého století.
Opravdu hodně „silná“ kniha. Každopádně musím souhlasit s komentáři, které doporučují, že knihu by si měl přečíst opravdu každý. Navíc mě tato kniha utvrdila v mém letitém názoru, že fanatické náboženství je svinstvo a politika je jen určitý druh náboženství. A pokud se k tomu přidá ještě despotická výchova a nezlomné přesvědčení, že plnění jakýchkoli příkazů a rozkazů je vždy správná a jediná možná alternativa, tak potom vzniká až taková zrůdná osobnost jako je hlavní hrdina této knihy.
Merle bravurně převedl do románové (nebo spíš novelové?) podoby Hossovy paměti, sepsané po válce ve vězení. To ukřivděné a bolestínské nepochopení, co mi mají vlastně za zlé, když já jsem konal jen svou povinnost... Ta neschopnost nazírat lidi z transportů jinak než coby "jednotky, které je třeba zlikvidovat podle požadavků Berlína". Fanatický úředníček, posedlý vykonáváním rozkazů, o nichž nepřemýšlí.
Děsivé, šílené... a v jistém spodním plánu i částečně pochopitelné. Ne omluvitelné, to proboha ne!!! Prostě mě tato kniha (a jiné, jí podobné, třeba Laskavé bohyně) přivádějí vždy k myšlence: kdyby byl nějaký šedivý ouřada dneska vybaven podobnou mocí a prostředky, opravdu nehrozí, že by se zachoval jako Rudolf Hoss?
Ze začátku má člověk tendenci klučinu litovat - otec despota, fanatická výchova, ale jak čas postupuje, je člověk znechucen a hlavně šokován bezcitností, plytkostí a systematičností hrdiny. Pro mě je to člověk bez duše, bez citů. Kniha se čte dobře, jen z vlastní zkušenosti nedoporučuji číst před spaním...
Naprosto výborná kniha, která šokuje a nutí čtenáře přemýšlet nad mnoha věcmi. Doporučuji přečíst opravdu každému, je to jedna z knih, které si dávám k maturitě, a která patří mezi ty, co bych si rád přečetl i bez té povinnosti číst k maturitě. Je napsaná velmi dobře ! Poslední věta v knize mě nutila ještě 2 dny přemýšlet nad hlavní postavou tohoto úžasného díla (na motivy skutečné osoby).
Hrůzná, šokující, mrazivá zpověď nechutného, zvráceného nacisty. Ale přesto výborně napsaná kniha, která se vám vryje pod kůži, a jen tak na ni nezapomenete.
Silná kniha pro silné povahy.......tato tématika mě zajíma a tudíž jsem nemohl knihu vynechat. Jelikož jsem i Osvětim měl možnost navštívit, tak jsem si představoval místa na kterých se děj odehrával v poněkud živějších barvách, než kdyby tomu tak nebylo.
Vřele doporučuji. Už za to, že při popisu jedné scény jsem si to dokázala tak živě představit až se mi udělalo nevolno (byl to zápach) a tak intenzivní pocit ve mně dokáže vzbudit málokterá kniha.
Je to zvláštní čtení. Vše o hrůzách a poučnosti už tu bylo řečeno, takže to vynechám. Nejdivnější je asi fakt, že jsem zvyklá si v románu postavy více či méně oblíbit. Tady to vážně není možné. Dámy a pánové, on byl to prostě blázen. Je ovšem dost pravděpodobné, že ho z něj udělal otec. Možná by to tedy mohla být i poučná literatura pro některé dnes dost pošahané rodiče.. Každopádně stojí za to přečíst...
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) nacismus válečné zločiny nacisté rozhlasové zpracování holokaust, holocaust podle skutečných událostí
Autorovy další knížky
| 2005 |  Smrt je mým řemeslem |
| 1974 | Malevil |
| 1989 | Dědictví otců |
| 1974 |  Až delfín promluví |
| 1989 | V rozpuku mládí |
Kniha pro silné povahy, ale výborná. Napsaná z druhého pohledu, zajímavé.