Smrť pani McGintyoej
Agatha Christie
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/510300/bmid_smrt-pani-mcgintyoej-zpq-510300.jpg
4
645
645
Hercule Poirot série
< 27. díl >
Román Smrť pani McGintyovej z roku 1952, ktorý vychádza v novom vydaní, zaujme rafinovane skonštruovaným príbehom s množstvom podozrivých, napínavým do samého konca. Poirotovým povestným malým sivým bunkám tentoraz prichádza na pomoc svojrázna autorka detektívok Ariadne Oliverová so svojou ženskou intuíciou. Tichou dedinkou Broadhinny na malebnom anglickom vidieku otrasie surová vražda: starú upratovačku McGintyovú ktosi zniesol zo sveta silným úderom do tyla. Podozrenie ihneď padne na jej podnájomníka Jamesa Bentleyho, čudáckeho mladého muža bez prostriedkov. Súd Bentleyho uzná vinným, no inšpektor Spence má napriek tomu veľké pochybnosti o jeho vine, a tak sa s prosbou o pomoc obráti na svojho starého priateľa, súkromného detektíva Hercula Poirota na dôchodku. Len čo sa Poirot oboznámi s prípadom, rozhodne sa stoj čo stoj zabrániť poprave nevinného človeka a vypátrať skutočného vraha. Netuší však, že tým sa aj jeho život ocitol vo vážnom ohrození...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2023 , Slovenský spisovateľOriginální název:
Mrs McGinty's Dead, 1952
více info...
Přidat komentář
Jakmile jde o zločiny v panských domech, tak mě ze všeho nejvíc zajímají ty vztahy mezi panstvem a služebnictvem. Jak jedny druhé sekýrují a druzí prvním tak či onak vzdorují. Anebo taky ne. Kolik vlastně času ten zaměstnanec tráví v zaměstnání....volno občas odpoledne..občas celý den..jinak furt jen v práci!
Smrt staré posluhovačky jsem viděla jako malá v televizi, matně si na to pamatuji. Proto jsem zajásala, když se ke mě dostali A.Ch. detektivky v brožurkách a postupně je čtu.
Tahle knížka je velmi příjemná, příběh je ze začátku vlastně už vyřešen a tak si říkáte co vlastně je na tom k přešetření.
Další věc co se mi na této detektivce líbilo je, že určité detaily ve filmu tak nevyniknou jako když o nich čtete v knížce. Třeba o utrpení Hercula Poirota a nedobré kuchyni, neustálý průvan, nepořádek a ti psi jsou prostě všude....
Nebo to jaký byl hlavní podezřelý ŇOUMA a přesto o něj mají zájem dvě slečny...
Tentokrát jsem si knížku moc příjemně užila a filmové zpracování mne nerušilo, ale příjemně se to spolu doplňovalo.
Malé anglické městečko a hodně lidí v něm má svá tajemství. Bohužel za to někteří zaplatí životem, ale ještě je tu Poirot! Skvělé!
Prostě klasický Poirot. Na mě trochu zmatek v postavách, ty reálné se postupně srovnaly, ale ty 4 tajemné, tak v tom jsem měl hokej prakticky do konce.
Ale příběh naprosto klasicky vymyšlený a propracovaný do detailu.
=====
„Ano, byla to převážně divadelní vražda. Všechno příliš vykonstruované.“
„A já klidně seděla v autě a neměla o ničem a ani tušení!“
„Obávám se,“ zašeptal Poirot, „že vaše ženská intuice měla ten den volno…“
Je to pěkně zamotaný příběh, spousta jmen, náznaků.
Miluji paní Oliverovou a skvěle jsem se bavila také u popisu Poirotova strádání, které postoupil, aby mohl případ vyšetřovat. Chvílemi to vypadalo na nezdar, ale takové slovo je u Hercula prostě nepřípustné, nakonec vše skvěle vyřešil (doufám, že to není spoiler).
Místy jsem se ovšem ztrácela, a to jsem již jednou viděla příběh zfilmovaný.
Ale Agathu prostě zbožňuji, a navíc se mi titul hodil do čtenářské výzvy.
Klasika. Znám tuhle detektivku jako film, teď jsem se do ní dal kvůli čtenářské výzvě. Nenudil jsem se, ale přece jenom je to trochu překombinované. Na střední jsem detektivky od Christieové hltal, teď už jsem k nim asi víc kritický Takže za mě řekněme lepší průměr.
Pro mě kniha bylo trápení, četla jsem kvůli čtenářské výzvě. Ztrácela jsem se ve jménech, často jsem knihu nevnímala, bavil mě až úplný konec, přesto dám šanci ještě další knize od Agathy Christie
Podle mně jde o klasickou Agathu Christie. Není to úplně top, ale radost přinese stejně.
Detektivky nejsou můj oblíbený žánr, ale po Agátě vždycky sáhnu ráda a s vědomím, že nebudu zklamaná. Ani tato kniha nebyla výjimkou, geniální Hercule Poirot, zajímavá zápletka, typické velké množství jmen, která nejdou zapamatovat, a autorčin oblíbený záměr udělat viníka z každé postavy. Kniha mě zaujala hlavně díky spojitosti vražd se čtyřmi příběhy žen, které dodaly příběhu šťávu - doporučuji si stránku s informacemi o osudech těchto žen nějak poznačit (já si jí například vytiskla, abych jí měla po ruce), protože se na to odkazuje po celou dobu čtení a já se v tom trochu ztrácela. Jediné, co bych vytkla, je až moc velká nabubřelost a domýšlivost Hercula, to bylo na mě už kapku přehnané.
Z knih od Agathy Christie mě tahle zaujala zatím nejméně. Detektivky zásadně čtu na jeden zátah, ale tuhle jsem s klidným svědomím odložila 40 stran před koncem a šla spát. Ale ten závěr byl nakonec velice zajímavý. Podezřívala jsem skoro všechny, jen ne toho pravého člověka.
Klasika od oblíbené Agathy.
Trochu zamotaný příběh s Poirotem, kterého už vidím jen jako jeho televizní podobu ztvárněnou Davidem Suchetem.
Geniální, i když trochu nafoukaný Hercule opět bravurně vyřeší 2 vraždy spáchané v městečku Broadhinny. Klasická detektivka s dobrou zápletkou, anglickým humorem a nečekaným rozuzlením.
Klasická detektivka ve skvělé audionahrávce - moc dobře se mi spolu s Hercule Poirotem rozplétal tento vražedný příběh z vesnice plné nóbl lidí.
Oblíbený námět - vesnice, kde se nic neutají a kde jsou všichni nějak zapleteni. Rušivě na mě působil archaický jazyk detektiva, proto jen čtyři hvězdy.
Další skvělá detektivka z anglického venkova a šedé buňky mozkové. Vše opět na jedničku, vyprávění jak má být a senzační konec jako vždycky.
Skvělá detektivka. H. Poirot prožívá nepohodlí a vyšetřuje skvěle a je i vtipný. Děj se odehrává na anglickém venkově, vše výborně popsáno.
Štítky knihy
Anglie detektivní a krimi romány ostrovy Hercule Poirot Ariadne Oliverová detektivky podle říkanek
Autorovy další knížky
| 2017 |  Deset malých černoušků |
| 2003 | Vražda v Orient-expresu |
| 2004 | Smrt na Nilu |
| 2001 | Záhada na zámku Styles |
| 2016 | Neočekávaný host |
Autorka to opět moc pěkně od samého začátku zamotala, můj oblíbený detektiv na konci rozmotal a já zas byla s tipem na pachatele vedle. A pročpak tentokrát pan Poirot tolik brblal?